Geology do oblasti Cínovce táhnou ložiska cínu a lithia, která patří k nejbohatším v Evropě. Kvůli milionovým nákladům na průzkum si Češi sehnali australského investora. Díky němu mohl Geomet loni provést průzkumné vrty a nyní dokončuje první studii o ekonomické výhodnosti těžby.
Vrty podle jednatele Geometu a výkonného šéfa australské firmy European Metals Pavla Reichla byly hluboké 940 metrů a celkově stály kolem pěti milionů korun. „Na základě těchto vrtů sestavujeme studii proveditelnosti. Ta s přesností plus minus pětadvacet procent určí, zdali bude těžba ekonomicky možná,“ vysvětlil pro E15.cz Reichl.
Pod Cínovcem leží ohromné zásoby cínu, lithia, ale i wolframu. Ruda má však relativně nízkou kovnatost, musí se proto vypočítat, jestli se těžba vyplatí. Těžařům nahrávají rostoucí ceny kovů na světových trzích a také fakt, že lithium i cín musí evropský průmysl dovážet z Číny nebo jižní Ameriky. Žádný velký zdroj v Evropě zatím neexistuje.
Pokud všechny průzkumy dopadnou dobře, mohla by těžba podle Reichla začít v horizontu tří až pěti let. „Pro region by to znamenalo stovky nových pracovních míst a přímé investice přesahující 2,5 miliardy korun,“ tvrdí. Doly a navazující provozy by pak podle něj fungovaly několik desítek let.
„Smysl má ale jen komplexní těžba všech kovů. Z rudy umíme dostat cín, wolfram a pro další zpracování i lithnou slídu. Zároveň testujeme technologie, pomocí nichž bychom dokázali získat z této slídy lithium karbonát, což je konečný produkt pro odběratele,“ vysvětlil Reichl. Právě extrahování lithia ze slídy je největším oříškem.
| Rudné hornictví zažívá boom |
|---|
| Geomet, který založili čtyři čeští geologové, nynějšími aktivitami na Cínovci po zhruba 15 letech obnovil tradici vrtných prací na rudy v Česku. Podle ministerstva životního prostředí byl poslední průzkum před tím ukončen na sklonku 90. let na ložisku zlata a wolframu v Kašperských Horách. „Změnu přinesly až turbulence na trhu surovin koncem první dekády. V současnosti už průzkum na Cínovci není zdaleka jediný,“ řekla mluvčí MŽP Jana Taušová. Průzkumy na rudní suroviny teď podle ní probíhají, či nedávno proběhly, třeba na Zlatém Kopci, na Přebuzi a na Perninku v Krušných horách nebo v oblasti Krásna a Horního Slavkova ve Slavkovském lese. Pro Zlatý kopec a Přebuz měl povolení Geomet. |
| Na Cínovci jsou v současnosti podle Jany Taušové platná tři průzkumná území. Z toho dvě má Geomet a jedno dodavatel surovin Fluorit Teplice. O povolení usiluje také firma Cínovecká deponie, která zvažuje těžbu v bývalém odkališti cínového a wolframového dolu. Na německé straně hranice pak provádí geologický průzkum firma SolarWorld. |
Studie proveditelnosti má být hotová do konce března, pokud její výsledky dopadnou z hlediska těžby pozitivně, naváže na ní báňský průzkum. „Výrazně zpřesní výpočty ze studie. Vyjde nás ale na několik desítek milionů korun, proto budeme hledat další investory,“ řekl Pavel Reichl.
Prvním strategickým investorem firmy se v roce 2013 stala australská důlní společnost Equamineral Holdings, která fúzovala s Geometem, jenž má průzkumné licence. Původní zakladatelé Geometu, mezi něž patřil i geolog Reichl, se zároveň stali akcionáři Equamineralu. Tato firma se posléze přejmenovala na European Metals Holdings. Díky kotaci na australské burze ASX má přístup k rizikovému kapitálu pro financování průzkumu.
„Na vysoce rizikové investice do průzkumu surovin se orientují specializované investičně-důlní firmy, které v podstatě existují jen v Austrálii, Anglii a Kanadě. Mezi nimi budeme hledat další investory. Uvítali bychom i investice z České republiky, ale zatím nebyl zájem,“ upřesnil Reichl.
Otevírání starých ložisek
V Krušných horách se kovové rudy dolovaly už od středověku. Ve 20. století se ale těžba na obou stranách česko-německé hranice z ekonomických důvodů utlumovala. V Česku skončila v závěru 80. let. Poslední čtvrtstoletí ale cena kovů díky rostoucí poptávce podnícené nástupem nových technologií roste, což přitahuje geology i ke starým ložiskům na obou stranách hranice.
Lithium karbonát za posledních 13 let zdražil až čtyřikrát na zhruba šest tisíc dolarů za tunu a jeho spotřeba se má do roku 2020 až zdvojnásobit. Cena cínu za uplynulou dekádu stoupla víc než pětkrát na 20 tisíc dolarů za tunu. Lithium se používá do baterií pro elektromobily, notebooky či smartphony nebo pro uchovávání energie ze solárních elektráren.
Podle střízlivých odhadů je na Cínovci 37 milionů tun rudy, které obsahují lithium karbonát ve výši 0,8 procenta a 28 milionů tun rudy s obsahem cínu 0,4 procenta.
