Podniky i banky mají vůli dekarbonizovat, tvrdí šéf ČEZ ESCO | E15.cz

Podniky i banky mají vůli dekarbonizovat. Je to jasný signál trhu, tvrdí šéf ČEZ ESCO

Zájem o fotovoltaické panely je čtyřikrát vyšší než loni. Lidé chtějí ušetřit
Zájem o fotovoltaické panely je čtyřikrát vyšší než loni. Lidé chtějí ušetřit
• 
ZDROJ: Profimedia

Anna Kanta

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

V souvislosti se současnou energetickou krizí, která je umocněná konfliktem na Ukrajině, se významně zvedl zájem o chytrá energetická řešení. Domácnosti i firmy, včetně velkých výrobních podniků, začínají investovat do energetických úspor a obnovitelných zdrojů a banky stále častěji takové projekty spolufinancují. „Zájem o fotovoltaické panely je čtyřikrát vyšší než v loňském roce. Je to zcela logické, lidé hledají způsoby, jak ušetřit,“ poznamenal ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP ČR) Petr Valdman na konferenci Institutu pro veřejnou diskuzi (IVD). Hlavním mediálním partnerem diskuze byl deník E15.

Z diskuze IVD vyplynulo, že decentralizovaná výroba elektřiny a tepla je jednou z cest, jak posílit v Česku energetickou soběstačnost a jak čelit prudkým změnám cen energií. Podle studie Deloitte by navíc úsporné projekty jen ve veřejném sektoru ušetřily více než dvanáct miliard korun. 

Valdman v úvodu diskusního setkání připomněl, že Evropská komise nedávno zveřejnila dlouho očekávané legislativní i nelegislativní texty související s odchodem od fosilních paliv. Jejich poselstvím je posílení investic do obnovitelných zdrojů a zjednodušení administrativy svázané s dotacemi. „Pořád jsou v České republice prostory pro úsporná opatření. Je teď na jednotlivých členských státech, jak se s tím popasují. Teď se řeší rychlá novela energetického zákona,“ uvedl Valdman. 

Mimo jiné také představil, jakým způsobem je možné investičně podpořit transformaci energetiky průmyslu, domácností, ale i měst a obcí. „Ve výzvě na energetické úspory veřejných budov jsou připraveny 3,3 miliardy korun, v dotačním programu Nová zelená úsporám je pro obytné domy alokováno jedenáct miliard korun,“ řekl Valdman a dodal, že zájem o fotovoltaické panely je čtyřikrát vyšší než v loňském roce. „Je to zcela logické, lidé hledají způsoby, jak ušetřit,“ vysvětlil Valdman.

Valdman také upozornil na úplnou novinku, kterou je program Podpora rozvoje komunální energetiky. Jedná se o podporu takzvané komunitní energetiky. „Nevýhoda fotovoltaiky spočívající v tom, že například panely umístěné na střechách škol a školek vyrábějí nejvíce energie v létě, když jsou budovy prázdné. Energie tak bude kompenzována propojeností v rámci komunity, například dodáváním energie do čistíren odpadních vod, které běží celoročně,“ objasnil Valdman. O osazení budov v majetku města fotovoltaikou projevila svůj zájem mimo jiné Praha.

Na realizaci některých „zelených“ plánů se navíc tlačí mnohem více od té doby, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Předseda představenstva a generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák zdůraznil, že spekulace o konci Green Dealu, které se začaly objevovat po začátku války na Ukrajině, jsou neopodstatněné. „Obnovitelné zdroje jsou základem energetické soběstačnosti a nezávislosti České republiky. Je potřeba dekarbonizovat teplárenství. Miliony lidí jsou u nás závislé na centrálním zásobování a bylo by nesmyslné od tohoto systému odstupovat,“ uvedl Čermák. 

To, co podle jeho slov může posunout energetiku v České republice dál, je přechod od uhlí a plynu na obnovitelné zdroje v kombinaci s jadernou energetikou. „Je tu jasná vůle podniků i institucí dekarbonizovat. I banky o to mají zájem a zohledňují tento proces při úvěrování. Nakonec i jednotliví zákazníci sledují uhlíkovou stopu. To jsou jasné signály trhu,“ popsal Čermák.

Čermák ale upozornil, že je potřeba zprůchodnit úřady a povolovací procesy. Společnost ČEZ ESCO zaznamenává v posledních měsících zájem o dekarbonizaci i od takových segmentů, jako je například sklářství. „Máme obrovský boom poptávky, všichni chtějí mít soláry. To všechno jsou příležitosti a ony se dějí s obrovskou akcelerací,“ dodal Čermák. Jako úspěšný příklad z minulosti uvedl největší energetický projekt (EPC) s garantovanou úsporou 21,7 milionu korun ročně a s úsporou 4 400 tun emisí CO₂ ročně, který se týkal celkem třiceti budov ČVUT v Praze.

Green Deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí?

Video se připravuje ...

Do „zelených“ projektů se hrnou i banky, které zvýhodňují úvěrování takových projektů. Členka představenstva a vrchní ředitelka Komerční banky Jitka Haubová uvedla, že Komerční banka se zavázala být do roku 2026 uhlíkově neutrální. „Chtějí to po nás naši investoři, druhým důvodem jsou regulace. Za poslední roky jsme snížili spotřebu energií o třicet procent. Přestěhovali jsme se, zavedli jsme dynamický home office, zaměřili jsme se také na to, jak vyrábíme naše produkty, například z hlediska chlazení našich datových center,“ uvedla Haubová. 

Pokud je venkovní teplota vyšší než osm stupňů, nepotřebuje díky rekuperaci sídlo společnosti zemní plyn k vytápění. Komerční banka se z hlediska energetických úspor zaměřila také na své klienty, má expertní poradenský tým, ochotně spolufinancuje příslušné dotační programy. „Zelené financování máme za zvýhodněné úrokování. Alternativní zdroje sice nemůžou nahradit vše, ale tato cesta, stejně jako cesta energetických úspor, má smysl,“ uzavřela Jitka Haubová.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery