Automaty Kalašnikov se v Iževsku vyrábějí od roku 1949. Jejich tvůrcem byl dnes už třiadevadesátiletý Michail Kalašnikov, který je majitelem 35 mezinárodně uznávaných patentů. K nejslavnějším typům patří modely AK-74 a AK-105, sám konstruktér si ale prý nejvíc považuje původních vzorů z 50. let minulého století.
Kalašnikovova zbraň je sice poměrně těžká a není příliš přesná, ale bývá označována za prakticky nezničitelnou. Podle odhadů byla vyrobena v počtu kolem 100 milionů exemplářů a je bezmála povinnou výbavou armád rozvojových zemí, povstaleckých a revolučních hnutí, ale i band lupičů a teroristů.
Nový model podle iževských expertů nic neztratil na jednoduchosti v obsluze a spolehlivosti v palbě, robustní zůstává i jeho konstrukce. Na rozdíl od předchůdců bude ale existovat ve dvaceti různých verzích, má mít objemnější zásobník a vybaven bude pro munici ráže od 5,45 do 7,62 milimetrů. Podstatně se zlepšilo ovládání, zaměřování cíle i elektronická výbava včetně optiky. Pohodlně z něj prý budou střílet i leváci.
Záběry z prezentace nového samopalu
Samopal má přesto nejasnou budoucnost, protože hlavní odběratel - ruská armáda - o něj moc nestojí. Loni v září ozbrojené síly vůbec poprvé odmítly nákup těchto zbraní pro své motostřelecké jednotky s odůvodněním, že samopal je zastaralý a neodpovídá potřebám. Armádní sklady jsou prý zavaleny miliony samopalů tohoto typu ještě ze sovětských dob a pořizovat nové podle nákupčích ministerstva obrany nemá žádný smysl.
