Sbližování s Čínou. Rusové podepsali další dohodu o plynu

Rusko a Čína dnes podepsaly rámcovou smlouvu o dalších dodávkách ruského plynu do Číny, a to takzvanou západní cestou. Podle šéfa ruského plynárenského podniku Gazprom Alexeje Millera by se Čína díky těmto dodávkám mohla stát větším odběratelem ruského plynu než Evropa.

„Jakmile spustíme dodávky západní cestou, může objem dodávek plynu do Číny překonat současný objem exportu do Evropy,“ citoval Millera ruský server RT. Západní cestou by měl proudit plyn z nalezišť v západní Sibiři. Dodávky by v rámci plánovaného třicetiletého kontraktu měly dosahovat 30 miliard krychlových metrů plynu ročně.

Podle šéfa Gazpromu již byly sjednány hlavní podmínky kontraktu, včetně časového harmonogramu po výstavbu plynovodu Altaj. „Západní cesta se stává prioritou v naší plynárenské spolupráci (s Čínou),“ prohlásil Miller. Rámcová smlouva rovněž předpokládá, že čínská plynárenská společnost CNPC koupí desetiprocentní podíl ve firmě Vankorněfť, která je divizí ruského ropného gigantu Rosněfť, píše agentura Reuters.

Dohoda za 400 miliard dolarů

Gazprom již dříve podepsal dohodu, podle které má do Číny dodávat takzvanou východní cestou 38 miliard krychlových metrů plynu ročně. Tato dohoda v hodnotě 400 miliard dolarů (téměř devět bilionů korun) počítá s přepravou plynu z nalezišť ve východní Sibiři pomocí plynovodu Síla Sibiře, který je od září ve výstavbě.

Rusko čím dál více přesunuje pozornost k asijským trhům poté, co se stalo terčem sankcí západních zemí kvůli svému postupu vůči Ukrajině. Dohody o dodávkách plynu do Číny pomohou ruskému Gazpromu snížit závislost na evropském trhu. Číně pak ruský plyn zajistí pokles závislosti na uhlí v době, kdy se země snaží řešit problémy se znečištěným ovzduším.

„Spolupráce Číny s Ruskem je vrcholně důležitá k udržení světa v mezích mezinárodního práva a k posílení jeho stability a předvídatelnosti,“ uvedl podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin při rozhovoru se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Setkání státníků se uskutečnilo před vrcholnou schůzkou Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC), která začne v pondělí.

Surovina ze sibiře
Plynovodem dlouhým 4000 kilometrů má do Číny proudit surovina ze sibiřských nalezišť Čajanda a Kovykta. První z nich má odhadované zásoby plynu 1,2 bilionu a druhé 1,5 bilionu krychlových metrů. Roční kapacita budovaného plynovodu je 61 miliard krychlových metrů.