Jukos byl svého času největší soukromou ropnou společností v Rusku a kontroloval jej ruský oligarcha a oponent Kremlu Michail Chodorkovskij.
Rusko tak musí zaplatit odškodné 51,57 miliardy dolarů dceřiným společnostem firmy Group Menatep se sídlem na Gibraltaru, jejímž prostřednictvím Chodorkovskij kontroloval Jukos. Group Menatep nyní funguje jako holdingová společnost GML.
Kdysi nejbohatší Rus Michail Chodorkovskij, který Jukosu šéfoval, vyjádřil spokojenost s rozhodnutím soudu. Procesu se však neúčastní. „Je skvělé, že akcionáři firmy budou mít šanci pokrýt jejich ztráty,“ napsal Chodorkovskij ve svém vyjádření. Zároveň dodal, že z rozhodnutí soudu v Haagu nechce finančně profitovat.
Moskva se odvolá
Ruské ministerstvo financí potvrdilo, že Moskva se proti rozhodnutí soudu odvolá. To již před zveřejněním rozsudku signalizoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ministerstvo financí ve svém prohlášení poukázalo na „závažné chyby v rozhodnutí arbitrážního soudu“. Dodalo, že rozhodnutí bylo politicky předpojaté a jednostranné.
Akcionáři požadovali po Moskvě odškodné více než 100 miliard dolarů. Podle generálního ředitele GML Tima Osborna je částka i tak velmi příznivá a přiznané odškodné je nejvyšší, jaké kdy zatím arbitrážní soud udělil. Peníze obdrží akcionáři GML. Největším akcionářem GML s podílem zhruba 70 procent je Leonid Něvzlin, kterému Chodorkovskij po svém zatčení postoupil svůj podíl v Menatepu. Dalšími akcionáři jsou Platon Lebeděv, Michail Brudno, Vladimir Dubov a Vasilij Šachnovskij, kteří mají všichni shodný podíl.
Rozhodnutí po deseti letech
Něvzlin uvedl, že je potěšen rozhodnutím, podle něhož Rusko porušilo mezinárodní zákony a nezákonně zestátnilo Jukos. Také Chodorkovskij rozhodnutí vítá, i když on sám žádné peníze nedostane. „Je fantastické, že akcionáři firmy dostali šanci na náhradu škod,“ uvedl Chodorkovskij v prohlášení.
Rozhodnutí arbitrážního tribunálu předcházelo téměř deset let řízení a přichází v době, kdy jsou vztahy mezi Moskvou a Nizozemskem velmi napjaté kvůli nehodě malajsijského letadla na Ukrajině. Rusko čelí i mezinárodním sankcím kvůli své úloze v ukrajinské krizi.
Umělé vyvlastnění
Soudní porota, která posuzovala případ od roku 2005, došla k závěru, že „primárním cílem Ruské federace nebyl výběr daní, ale spíše bankrot Jukosu a přivlastnění si jeho cenného majetku“. Odškodné je nižší, než požadovali akcionáři, protože chyby byly i na jejich straně, uvedl soud.
Podle ekonoma moskevské makléřské společnosti BCS Prime Vladimira Tichomirova výše pokuty odpovídá zhruba devítině ročního federálního rozpočtu Ruska a 2,5 procenta hrubého domácího produktu. Rusko by mělo mít ve svých rezervách na zaplacení této částky dostatek financí. Rozhodnutí soudu však může mít negativní dopady na hodnocení dlouhodobé finanční stability země a mohlo by být důvodem k přehodnocení ratingu, dodal ekonom finančního ústavu Credit Suisse Alexej Pogorelov.
Platit začnou do 180 dní
Podle právníků, by mělo Rusko začít splácet stanovenou částku do 180 dní, respektive do 15. ledna 2015. Po tomto termínu začne částka narůstat o úroky.
Rozhodnutí arbitrážního soudu se vztahuje pouze na pět bývalých akcionářů, nikoliv na další desítky tisíc bývalých minoritních akcionářů. Může však posloužit jako precedens pro nové arbitráže vůči Rusku. Minoritní investoři také čekají na čtvrteční zasedání Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ten by měl rozhodovat o odškodnění pro všechny akcionáře.
Chodorkovskij býval nejbohatším člověkem v Rusku, v roce 2003 byl ale zatčen a o dva roky později odsouzen ke čtrnáctiletému vězení za daňové úniky a zpronevěru. Společnost Jukos pak byla rozdělena a zestátněna, většinu majetku získala polostátní firma Rosněfť, kterou řídil Putinův spojenec Igor Sečin. Jukos pak v srpnu 2006 vyhlásil bankrot.
