„Východní směr bude postupně slábnout, je to špatná zpráva pro Česko,“ říká energetický odborník ze společnosti ENA Jiří Gavor. Přeprava suroviny plynovodem přímo z Ruska je proti jiným trasám pořád relativně levná a spolehlivá, pokud ji tedy zrovna nezablokují spory mezi Rusy a Ukrajinci. „Přes Ukrajinu vedou čtyři potrubí,“ připomíná Gavor.
Pokud skončí Ukrajina jako tranzitní země a proti dnešku by se jinak nic nezměnilo, situace by vůbec nevypadala růžově. Tuzemský provozovatel Net4Gas sice buduje plynovod Gazela přes české území ze severního do jižního Německa, ale ten není primárně určen pro zásobování zdejšího trhu. Česko má napojení na Polsko, to je ale slaboučké. Dodávky katarského plynu z polského terminálu ve Svinoústí nebo polského břidlicového plynu jsou otázkou budoucnosti. Samo Polsko musí dobudovat plynovody ze severu na jih.
A co Rakousko, kam bude fakticky putovat ruský plyn novým plynovodem South Stream – ať už přes Balkán a Maďarsko, nebo případně přes Řecko a Itálii? „Přímé napojení do Rakouska zatím není,“ říká obchodní ředitel společnosti Česká plynárenská Eduard Pálka. Právě její sesterská společnost proto pracuje na projektu propojení plynovodů s Rakouskem. S dalšími projekty přichází sám Net4Gas a také firma E.ON.
O tom, že současná situace povede k posílení severojižního směru, je přesvědčen také Jiří Gavor. Energetický regulační úřad sice loni podobné plány zpochybnil jako příliš drahé a nejisté, ale Gavor upozorňuje, že Poláci jsou odhodláni své plány realizovat. „To už je větším otazníkem, zda se postaví Temelín, než severojižní propojení plynovodů,“ říká Gavor. Také podle Eduarda Pálky takové propojení zákonitě vznikne, navíc ho finančně podpoří Evropská unie.
Dominantní cestě zvoní hrana
Plynovod, který vede z Ruska přes Ukrajinu a Slovensko do Česka a dále do Německa, dosud sloužil k zásobování tuzemského trhu i tranzitu na západ. Tímto potrubím tedy také putuje surovina, kterou odebírá největší česká plynárenská firma RWE Transgas na základě dlouhodobého kontraktu s Gazpromem. V menším množství získává plyn také Vemex, dceřiná společnost Gazpromu. Podle loňských informací Energetického regulačního úřadu činil podíl takto dodávaného plynu z Ruska zhruba padesát procent české spotřeby. Ta byla loni na úrovni 8,1 miliardy metrů krychlových. Když k tomu připočteme tranzit do Německa, šlo v minulosti o dominantní trasu suroviny, to se ovšem začalo měnit už kvůli částečnému zprovoznění plynovodu Nord Stream.
