Stát půjčí ČEZ na stavbu jaderného bloku v Dukovanech

Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček, předseda vlády Andrej Babiš a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš

Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček, předseda vlády Andrej Babiš a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš Zdroj: ČTK / Ondřej Deml

Vláda poskyten společnosti ČEZ půjčku na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Po jednání vládního výboru pro jadernou energetiku to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Očekávaná suma v současných cenách je šest miliard euro (zhruba 162 miliard korun), uvedl šéf ČEZ Daniel Beneš.

Babiš uvedl, že smlouvy před schválením představí všem předsedům parlamentních stran. Zdůraznil, že stavba elektrárny je dlouhodobý projekt, který nebude realizovat současná vláda. Beneš zopakoval, že tendr na výběr dodavatele by měl být vypsán do konce tohoto roku, vítěz by měl být vybrán do konce roku 2022. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech bude takzvaná stavba na klíč, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Podle něho se o podílu státu na výstavbě bude ale ještě dále jednat. "Stejně tak bude ta diskuse, jaký bude podíl státu, myslím tím podíl cizích zdrojů nebo vlastních zdrojů, jestli bude třeba 70 ku 30, ale to bude rovněž vycházet z diskusí v rámci Evropské komise," uvedl Havlíček na tiskové konferenci.

Podle Beneše takzvaný model EPC zajistí možnost kontroly subdodavatelů projektu. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl před středečním jednání vládního výboru uvedl, že výbor bude projednávat základní otázky, které Česko v záležitosti položila Evropská komise. Brusel podle něj zajímá, kdo bude blok stavět, jaký bude dodavatelský model, jak se bude realizovat výběrové řízení, jak bude stavba financována a jak bude elektřina z elektrárny umísťována na trh.

Ministerstvo průmyslu a obchodu před nedávnem vložilo do připomínkového řízení takzvaný bezemisní zákon, který má zajistit rámec financování stavby. Návrh počítá s tím, že bude-li výkupní cena elektřiny z plánovaného nového dukovanského bloku vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Záměr kritizovaly ekologické organizace.

Podle Havlíčka cena elektřiny poroste a lidé proto na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude podle něj dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů. Ministr řekl, že v případě, kdy bude cena elektřiny z „nových Dukovan“ vyšší než na trhu o deset eur, vyjde vyrovnání rozdílu stát na 1,8 miliardy korun, při 30 eurech 5,4 miliardy korun a tak dále. Podotkl, že jde stále o desetinu peněz, které jsou každoročně vydávány podporovaným, převážně obnovitelným, zdrojům. V loňském roce činila výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie v Česku 45,4 miliardy korun.

Beneš zopakoval, že o stavbu jaderného bloku v Česku se aktuálně zajímá pět firem. Podle dostupných informací jde o ruský Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power a severoamerický Westinghouse. Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících.