Výroba elektřiny z jádra je politicky kontroverzním tématem v celé Evropě od jaderného neštěstí v japonské elektrárně Fukušima v roce 2011. Po tomto neštěstí Německo oznámila, že do roku 2022 zavře všechny své jaderné elektrárny.
Snahy Finska a Francie o výstavbu nových reaktorů za využití nejnovější technologie se potýkají s velkým zpožděním a nadměrnými náklady. Za velmi kontroverzní je považován také plán Británie postavit jadernou elektrárnu s francouzským reaktorem.
Ve Švédsku je v současnosti v provozu devět jaderných reaktorů, které mají na celkové produkci elektřiny v zemi podíl zhruba 40 procent. Čtyři starší reaktory by se však měly do konce tohoto desetiletí zavřít.
Nahradit stávající reaktory
Dohoda mezi vládou a opozicí neupřesňuje, jakou technologii by měly elektrárny využívat. Finská elektrárna Olkiluoto 3 a francouzská Flamanville využívají stejně jako britská Hinkley Point novou technologii francouzské státní firmy Areva. Finský projekt Fennovoima si však vybral pro své reaktory spornou technologii ruské firmy Rosatom.
Povolení může být podle dohody uděleno pro nahrazení stávajících reaktorů ve stejných místech. Maximálně může být postaveno deset reaktorů. V rámci dohody také země od příštího roku zruší daň z jaderné energie, kvůli které hrozily elektrárenské firmy uzavřením současných reaktorů.
Jádro nemusí skončit
Politici zdůraznili, že stanovený cíl mít 100 procent energie z obnovitelných zdrojů do roku 2040 neznamená, že by jaderné elektrárny měly být poté uzavřeny. „To je cíl, ne termín odstavení, který by zakazoval jadernou elektřinu, a ani to neznamená konec jaderné energie,“ uvádí se v prohlášení.
Ekonomická stránka projektů v oblasti jaderné energetiky se však v posledních letech výrazně zhoršila. Mohou za to přísnější bezpečnostní požadavky, včetně toho, že reaktor musí být schopen odolat zřícení letadla, a pokles cen energií.