„V této chvíli nemusíme kupovat plyn od Ruska. Jednoduše jej kupovat přestaneme,“ řekl ministr podle agentury Reuters. Na konci března vyprší platnost zimní dohody o dodávkách ruského plynu Ukrajině a obě strany začaly v pátek za prostřednictví Evropské komise jednat o kontraktu na druhé a třetí čtvrtletí. V pátek se vyjednávači na ničem konkrétním nedohodli a jednání mají pokračovat v polovině dubna v Berlíně.
Ruský ministr Alexandr Novak přišel na jednání s návrhem zvýšit Kyjevu cenu za plyn proti zimní provizorní dohodě o šest procent na 348 dolarů za tisíc metrů krychlových. Dodal ale, že Moskva bude uvažovat o slevě.
Ukrajinskou pozici podle ministra posiluje zvýšený dovoz z EU prostřednictvím zpětných toků v plynovodech. Spotřeba plynu v zemi také po zimě výrazně klesá
Rusko chápe, že pokud chce být schopno se svým plynem konkurovat, musí jít s cenou výrazně dolů, řekl Demčyšyn po jednání. Podle něj by se „rozumná cena“ pro druhé čtvrtletí mohla pohybovat mezi 240 a 250 dolary a v dalším kvartále by mohla ještě klesnout s ohledem na propad světových cen ropy, na něž bývají smluvní ceny plynu s časovým zpožděním navazovány.
Ukrajinskou pozici podle ministra posiluje zvýšený dovoz z EU prostřednictvím zpětných toků v plynovodech. Spotřeba plynu v zemi také po zimě výrazně klesá.
Spotřeba plynu na Ukrajině se obvykle pohybuje kolem 50 miliard krychlových metrů ročně. Zhruba polovinu spotřeby je země schopna uspokojit z vlastních zdrojů, zbytek tvoří dovoz, především z Ruska. Podle údajů ukrajinské státní společnost pro přepravu plynu Ukrtransgaz měl loni ruský plyn na celkové spotřebě podíl 36 procent a plyn z domácích zdrojů 51 procenta. Zbývajících 13 procent tvořil plyn dovezený z Evropské unie. Ukrajina odebírá plyn z Polska, ze Slovenska a z Maďarska prostřednictvím zpětných dodávek ruského plynu.
Export plynu z Ruska loni klesal
Rusko loni v červnu přestalo Kyjevu dodávat plyn kvůli sporům o cenu a kvůli dluhům, které měla Ukrajina za předchozí ruské dodávky. Zásobování Moskva obnovila až díky říjnové dohodě o „zimním cenovém balíku“, kterou zprostředkovala EU.
Produkce zemního plynu v Rusku loni klesla o čtyři procenta na 640,237 miliardy metrů krychlových. Těžba největšího ruského producenta Gazprom se snížila o devět procent a dostala se na dosavadní minimum 432 miliard metrů krychlových.
Vývoz ruského zemního plynu do Evropy a do Turecka loni klesl o devět procent na 147,2 miliardy metrů krychlových. Příčinou byl cenový spor s Ukrajinou, která je druhým největším klientem po Německu. Vývoz plynu z Ruska na Ukrajinu loni klesl na 14,5 miliardy metrů krychlových, což je proti předloňskému objemu 28,5 miliardy kubíků o 50 procent méně. Dodávky na Ukrajinu činily zhruba 10 procent ruského exportu plynu.
