Ukrajina přestane kupovat ruský plyn, prý se bez něj po zimě obejde
„V této chvíli nemusíme kupovat plyn od Ruska. Jednoduše jej kupovat přestaneme,“ řekl ministr podle agentury Reuters. Na konci března vyprší platnost zimní dohody o dodávkách ruského plynu Ukrajině a obě strany začaly v pátek za prostřednictví Evropské komise jednat o kontraktu na druhé a třetí čtvrtletí. V pátek se vyjednávači na ničem konkrétním nedohodli a jednání mají pokračovat v polovině dubna v Berlíně.
Ruský ministr Alexandr Novak přišel na jednání s návrhem zvýšit Kyjevu cenu za plyn proti zimní provizorní dohodě o šest procent na 348 dolarů za tisíc metrů krychlových. Dodal ale, že Moskva bude uvažovat o slevě.
Ukrajinskou pozici podle ministra posiluje zvýšený dovoz z EU prostřednictvím zpětných toků v plynovodech. Spotřeba plynu v zemi také po zimě výrazně klesá
Rusko chápe, že pokud chce být schopno se svým plynem konkurovat, musí jít s cenou výrazně dolů, řekl Demčyšyn po jednání. Podle něj by se „rozumná cena“ pro druhé čtvrtletí mohla pohybovat mezi 240 a 250 dolary a v dalším kvartále by mohla ještě klesnout s ohledem na propad světových cen ropy, na něž bývají smluvní ceny plynu s časovým zpožděním navazovány.
Ukrajinskou pozici podle ministra posiluje zvýšený dovoz z EU prostřednictvím zpětných toků v plynovodech. Spotřeba plynu v zemi také po zimě výrazně klesá.
Spotřeba plynu na Ukrajině se obvykle pohybuje kolem 50 miliard krychlových metrů ročně. Zhruba polovinu spotřeby je země schopna uspokojit z vlastních zdrojů, zbytek tvoří dovoz, především z Ruska. Podle údajů ukrajinské státní společnost pro přepravu plynu Ukrtransgaz měl loni ruský plyn na celkové spotřebě podíl 36 procent a plyn z domácích zdrojů 51 procenta. Zbývajících 13 procent tvořil plyn dovezený z Evropské unie. Ukrajina odebírá plyn z Polska, ze Slovenska a z Maďarska prostřednictvím zpětných dodávek ruského plynu.
Export plynu z Ruska loni klesal
Rusko loni v červnu přestalo Kyjevu dodávat plyn kvůli sporům o cenu a kvůli dluhům, které měla Ukrajina za předchozí ruské dodávky. Zásobování Moskva obnovila až díky říjnové dohodě o „zimním cenovém balíku“, kterou zprostředkovala EU.
Produkce zemního plynu v Rusku loni klesla o čtyři procenta na 640,237 miliardy metrů krychlových. Těžba největšího ruského producenta Gazprom se snížila o devět procent a dostala se na dosavadní minimum 432 miliard metrů krychlových.
Vývoz ruského zemního plynu do Evropy a do Turecka loni klesl o devět procent na 147,2 miliardy metrů krychlových. Příčinou byl cenový spor s Ukrajinou, která je druhým největším klientem po Německu. Vývoz plynu z Ruska na Ukrajinu loni klesl na 14,5 miliardy metrů krychlových, což je proti předloňskému objemu 28,5 miliardy kubíků o 50 procent méně. Dodávky na Ukrajinu činily zhruba 10 procent ruského exportu plynu.
