Zakladatel Sobotka po patnácti letech končí v Soleku. Zadlužený podnik předal za symbolickou cenu
Solární byznys skupiny Solek opouští její zakladatel a hlavní tvář Zdeněk Sobotka. Svůj podíl a řízení přenechá dvěma vrcholovým manažerům Janu Kotousovi a Radimu Bašemu, kteří budou oba držet po 50 procentech akcií. Informace přichází v době, kdy soud schválil reorganizaci jedné z dceřiných společností skupiny Solek Czech Services. Ta na konci března podala sama na sebe návrh na insolvenci.
Sobotka budoval Solek 15 let, nyní ho předává současnému finančnímu řediteli a expertu na restrukturalizace Radimu Bašemu, který se ve statutárních orgánech skupiny objevil teprve v listopadu loňského roku, a právníkovi Janu Kotousovi, jenž v posledních letech ve skupině zastával pozici místopředsedy představenstva. Prodej firmy podle informací e15 proběhl za symbolickou cenu, zdroje se neshodnou pouze v tom, zda za jednu korunu, nebo za jedno euro.
„Vzhledem k tomu, že necítím důvěru věřitelů a dalších zainteresovaných stran k provedení reorganizace, jsem se po zralé úvaze rozhodl, že jediným možným řešením je stáhnout se z vedení společnosti a převést své akcie na ostatní členy představenstva společnosti,“ napsal Sobotka v oficiálním prohlášení. „Jako manažer mám rozsáhlé zkušenosti s budováním firem, a nikoli s jejich restrukturalizací. Věřím proto, že tento můj krok je v zájmu věřitelů, partnerů i zaměstnanců skupiny a že tím usnadním probíhající proces reorganizace a případný vstup strategického partnera,“ dodal.
Konec čekání
Podle informací e15 byl tento krok už dříve konzultován s klíčovým věřitelem, skupinou Czechoslovak Group Michala Strnada. Nutnou podmínkou však bylo právě zmíněné schválení reorganizace. Díky ní do firmy také přiteče potřebná finanční injekce. Společnost Alcor Investments, která je se Strnadem strategicky spřízněná, se v rámci reorganizačního plánu zavázala, že pokud soud schválí reorganizaci, poskytne solární firmě provozní financování ve výši deseti milionů eur, v přepočtu zhruba čtvrt miliardy korun. Tento úvěr bude podle informací e15 následně patřit do skupiny přednostně uspokojovaných pohledávek.
Praktické dopady změny vlastnické struktury budou minimální. Zásadní vliv na směřování firmy nyní mají především věřitelé a nejvíce dění v posledních měsících ovlivňoval právě Strnad, který o svůj vliv bojuje s ostatními věřiteli. I proto je další scénář vývoje těžké předvídat. Skupina Czechoslovak Group se k situaci v Soleku dlouhodobě nevyjadřuje a i tentokrát nechala zaslané dotazy bez odpovědi.
Nově má nabito i BlackRock
Solek nově přestal plnit podmínky úvěrové smlouvy s francouzskou bankou Natixis a americkou firmou BlackRock, největším správcem aktiv na světě. Druhá jmenovaná společnost tak díky zástavě může ovládnout chilskou dceřinou společnost Solek Beta, v níž je umístěna největší solární elektrárna skupiny – projekt Leyda s výkonem 95 megawattů. Solek Beta má navíc rozpracované projekty o výkonu 60 megawattů a po dostavbě má disponovat portfoliem o výkonu 260 megawattů.
„Dokážu si představit, že BlackRock projekty v rámci reorganizačního plánu umožní dokončit, pak je prodá a rozdíl mezi hodnotou pohledávky a prodejní cenou vrátí zpátky do skupiny. To je ideální scénář, protože by firmě zároveň nadále umožnil pokračovat v developmentu,“ řekl zdroj z okolí solární firmy, který si nepřál být jmenován.
Nezodpovězenou otázkou také zůstává, zda do insolvence zamíří i mateřská společnost. V takovém případě by byly škody pro věřitele násobně větší než dnes, protože mateřská společnost má mnohem více nezajištěných věřitelů.
Padlá servisní společnost Solek Czech Service odhaduje, že její zajištění věřitelé dostanou zpět sto procent hodnoty pohledávky. Dramaticky nižší uspokojení však lze čekat u jejích nezajištěných věřitelů, kteří v Česku v průměru získají zpět zhruba jen okolo deseti procent hodnoty původního dluhu. Do této kategorie věřitelů u servisní části Soleku spadají obchodní partneři a držitelé směnek. Celkové mimokoncernové nezajištěné pohledávky u ní dosahují 547 milionů korun.
U matky holdingu by však toto číslo bylo minimálně dvakrát vyšší. Zatímco Solek Czech Services vydávala zajištěné dluhopisy, mateřská Solek Holding nikoliv. Podle informací e15 Solek Holding eviduje nezajištěné dluhopisy v hodnotě převyšující hranici jedné miliardy korun a k tomu nezajištěné směnky v objemu vyšším než sto milionů korun.
Insolvenční návrh na mateřskou skupinu je jednou z variant řešení, potvrdily e15 dva na sobě nezávislé zdroje. Výhodou je, že by se skupina tímto krokem výrazněji očistila o dluhy, a tedy se finančně uzdravila, nevýhodou je pak vyšší riziko z pohledu rozvoje společnosti. Nejenže je zkrachovalá firma celkově ochromená, ale zároveň je pro ni těžké udržet si schopné zaměstnance. Další možností je dohoda mezi Solekem a věřiteli ohledně dobrovolného snížení hodnoty pohledávek mimo insolvenční řízení. V takovém případě by nezajištění věřitelé získali větší uspokojení než při insolvenčním řízení, ale to by bylo stále nižší než hodnota pohledávky.
Solek
Společnost Solek se zabývá projektováním, výstavbou a provozem solárních elektráren v Evropě a Latinské Americe, zejména v Chile. Na začátku letošního roku měla připojené solární elektrárny o výkonu více než 432 megawattů. Skupina se skládá ze dvou částí. Divize služeb měla v roce 2023 hrubý provozní zisk (EBITDA) 382 milionů korun a tržby 2,7 miliardy korun. Divize aktiv pak vykázala hrubý provozní zisk 84 milionů korun a tržby 207 milionů korun. Celkový konsolidovaný hospodářský výsledek byl však přesto záporný.
Solek Czech Services jako jednu z hlavních příčin finančních problémů zmiňuje rozšíření své působnosti z developmentu do samotného provozování elektráren. Soleku se tím zásadním způsobem zhoršilo cash flow, a tedy i finanční likvidita. Na klíčovém chilském trhu navíc reálně hrozilo a nadále hrozí zavedení nových povinných poplatků, což by znamenalo nejen riziko zhoršení hospodářských výsledků, ale také okamžité ochlazení zájmu investorů. Skupina se podle insolvenčního návrhu sice pokoušela najít strategického partnera, nicméně neúspěšně.
Finančnímu zdraví firmy nepomohlo ani relativně vyšší zadlužení. Podle konsolidované výroční zprávy za rok 2023 činily celkové závazky skupiny takřka deset miliard korun, přestože skupina ve stejném roce vykázala čistou ztrátu okolo jedné miliardy korun. Externí peníze sice skupině pomáhaly rychleji růst, současně ale půjčkami rostly dluhové náklady.