Zbrojovky nabírají nejvíce od konce studené války. Jen letos přijmou desítky tisíc lidí

Německý obranný průmysl nabírá tisícovky lidí.

Německý obranný průmysl nabírá tisícovky lidí. Zdroj: Profimedia

Nadnárodní zbrojařské skupiny nabírají nové zaměstnance nejrychleji od konce studené války. Reagují tak na rekordní objednávky v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a rostoucím geopolitickým napětím. Na základě průzkumu mezi dvaceti největšími obrannými a leteckými koncerny ze Spojených států a z Evropy to napsal britský deník Financial Times (FT). Jen letos chtějí tyto firmy přijmout desítky tisíc nových zaměstnanců.

Tři největší americké zbrojovky, a sice Lockheed Martin, Northrop Grumman a General Dynamics, hledají téměř 6000 lidí. Dalších deset společností hledá dohromady 37 tisíc nových pracovníků. To odpovídá deseti procentům jejich aktuální pracovní síly.

„Od konce studené války jde pro obranný sektor o nejživější období s nejvyšším nárůstem objemu zakázek v poměrně krátkém časovém období,“ uvedl Jan Pie, který je generálním tajemníkem evropské asociace leteckého a obranného průmyslu ASD.

Mluvčí italské zbrojovky Leonardo Antonio Lionell dodal, že hledání nových pracovníků je „intenzivnější než v době předchozích konfliktů, například v Afghánistánu nebo v Iráku“. Společnost Leonardo letos plánuje nabrat zhruba 6000 lidí, což je více než deset procent zaměstnanců.

Mezi lety 2025 až 2028 plánuje přijmout dalších 8000 až 10 tisíc lidí, mimo jiné softwarových a průmyslových inženýrů. Dodavatel je přitom s britskou firmou BAE Systems a s japonskou Mitsubishi Heavy Industries součástí programu na vývoj a konstrukci stíhačky Tempest, na němž se podílí britská, italská a japonská vláda.

Francouzská společnost Thales v posledních třech letech přijala do svých obranných aktivit asi 9000 lidí, což je 11 procent ze současného počtu 81 tisíc zaměstnanců. Zbrojovka vyrábí například raketové střely Starstreak, které britská vláda ze svých zásob poskytla Ukrajině.

Významně nabírají i výrobci munice, jako je německý Rheinmetall nebo finsko-norská společnost Nammo. Počet zaměstnanců firmy Nammo se od roku 2021 do roku 2023 zvýšil o 15 procent na 3100. V současné době už podnik zaměstnává 3250 lidí a do roku 2030 chce svoji velikost zdvojnásobit. Rheinmetall chce jen letos nabrat téměř 4000 nových pracovníků, což představuje zhruba 12 procent aktuální pracovní síly.

Počet zaměstnanců firem, které vyrábějí zbraně a vojenská letadla, se nyní zvyšuje po letech poklesu. U společností, na které se zaměřuje FT, ještě v roce 2022 v součtu klesl o 2316. Loni už ale tyto firmy v úhrnu zaměstnávaly o 12 438 lidí více.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na berlínské konferenci o rekonstrukci válkou zničené Ukrajiny označil za prioritu posílení protivzdušné obrany země.

Šéf Rheinmetallu Armin Papperger v květnu předpověděl, že jeho firma získá až třetinu zakázek ze zvláštního fondu na obranu v hodnotě sto miliard eur (asi 2,5 bilionu korun). Německo fond zřídilo v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.