Macron si staví politický pomník z umělé inteligence. Věří ve výhodu francouzské jaderné flotily
- Francouzskému prezidentovi se daří lákat do země zahraniční investory do datových center.
- Experti varují, že Evropa má pro umělou inteligenci příliš drahou energii, Francie ale patří mezi investičně schůdné země.
- V zemi se vzmáhá odpor vůči datovým centrům po vzoru USA.
Francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi zbývá sotva rok ve funkci. Dlouhodobě si přeje, aby byla jeho prezidentská dekáda spojovaná s hospodářským rozmachem země. Jeho ambice zreformovat Francii a učinit z ní byznysu přívětivé prostředí se však zatím zcela nezhmotnily. Nyní má ještě jednu šanci: umělou inteligenci na francouzský jaderný pohon, která bude konkurovat Spojeným státům a Číně.
Francie v poslední době zabředla do politické nestability, potýká se se skromným ekonomickým růstem, pesimismem domácností, rostoucí nezaměstnaností a bobtnajícím dluhem. Macron se přitom dostal k moci v roce 2017 mimo jiné se slibem, že sníží počet lidí bez práce uvolněním přísných pravidel, která odrazovala od náborů zaměstnanců.
Macron usiluje o svoje Marengo
Prezident tak na sklonku své vrcholné politické kariéry nutně potřebuje příznivé zprávy. „Pro Macrona, který se od roku 2017 prezentuje jako moderní prezident, je to také otázka symbolu,“ řekl Bloombergu pařížský analytik Sylvain Bersinger. Macronovi poradci podle agentury přezdívají jeho technologické kampani „projekt Marengo“. Jde o odkaz na stejnojmennou bitvu, v níž Napoleon dokázal zvrátit vlastní porážku.
Komentátoři míní, že vzhledem k selhání širší reindustrializace země se Macron nyní primárně soustředí na rozvoj slibného odvětví. Nedávno se mu podařilo pro Francii zajistit investice ve výši 93 miliard eur. Zhruba polovina z nich má plynout na výstavbu datových center japonské SoftBank.
Japonský technologický investor plánuje do roku 2031 v regionu Hauts-de-France utratit 45 miliard eur na výstavbu tří datových center. Tvrdí však, že potenciálně by se jeho investice mohla vyšplhat až na 75 miliard eur. „Jde o obrovskou investici,“ řekl podle Reuters šéf SoftBank Masayoshi Son s tím, že projekt pomůže Evropě dohnat USA a Čínu v oblasti výpočetní kapacity umělé inteligence. „V USA to už děláme, takže máme model, máme dynamiku a můžeme z Francie udělat AI centrum Evropy,“ dodal.
Jaderná výhoda na energeticky drahém kontinentu
Prezident se zároveň pochlubil, že sedmdesátka projektů, které byly představeny na letošní jím založené byznysové konferenci Choose France, představuje dosavadní rekord. Očekává, že vytvoří více než 15 tisíc pracovních míst, což pomůže srazit nezaměstnanost, jejíž míra nedávno překročila osm procent.
Experti varují, že starý kontinent může zaostávat v oblasti AI i z důvodu vysokých cen energií. „Rozdíl v cenách po celém světě bude opravdu extrémní,“ varoval nedávno podle CNBC Michael Brown, globální investiční stratég společnosti Franklin Templeton.
„Pokud činíte energeticky náročné investice, půjdete tam, kde je energie nejlevnější. Pokud bych stavěl další datové centrum za sedm miliard dolarů, bylo by to v USA nebo Číně,“ konstatoval.
Macron však spoléhá na to, že Francie má v rámci Evropy velkou výhodu v době, kdy i ve Spojených státech vyvstaly velké spory o napájení hladových datových center. Provozuje flotilu 57 jaderných reaktorů, které produkují čistou a stabilní energii a mají výrobní přebytky. „Francie vyváží elektřinu. Můžeme tuto surovinu přeměnit na hodnotnější inteligenci, takže Francie může exportovat informace,“ plánuje Son.
Macron předběhl dobu a pochopil význam AI
SoftBank tak není jediným investorem. Například kanadský Brookfield letos na Choose France zvýšil sázku na infrastrukturu umělé inteligence ve Francii z dvaceti na třicet miliard eur. „Francie je přirozenou destinací pro infrastrukturu umělé inteligence se silnou energetikou, konektivitou, talenty a průmyslovými ambicemi,“ uvedl představitel firmy Sikander Rashid.
Loni Macron na summitu umělé inteligenci v Paříži odhalil investiční závazky ve výši 109 miliard eur, mezi kterými byl i závazek od fondu MGX ze Spojených arabských emirátů. Šéf Elysejského paláce tehdy příslib označil za ekvivalent obřího infrastrukturního projektu Stargate amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Macron se schází s představiteli předních technologických firem. Někteří na něj pějí chválu, že jako jeden z prvních světových lídrů pochopil význam AI a zapojil do sektoru veřejné finance. Komentátoři nepovažují za náhodu, že v tuto chvíli je za možná jedinou evropskou konkurenceschopnou společnost v oblasti umělé inteligence považovaná francouzská firma Mistral. Macron přitom povzbuzuje přední francouzské korporace ke spolupráci s francouzským AI šampionem.
Politik zároveň rozvíjí technologické partnerství s Indií a slibuje si od toho další povzbuzení sektoru. „Otázkou není, zda Indie inovuje, ale kdo bude inovovat s Indií,“ prohlásil. Rád by do Francie přilákal indické studenty a další talenty.
Zvedající se místní odpor a nejistá politická budoucnost
Macronovy plány přesto čelí rizikům. Bloomberg zdůrazňuje, že zatím není jisté, zda se bombastické investice nakonec zhmotní. Připomíná mimo jiné, že startup v oblasti cloudových technologií Fluidstack se loni zavázal investovat deset miliard eur do výstavby superpočítačového zařízení ve Francii, ale na jaře od projektu upustil. Uvedl tehdy, že se prioritně zaměří na své americké operace.
Podobně jako v USA i ve Francii navíc roste místní odpor k výstavbě datových center. Lokální aktivisté a politici si stěžují, že nepřinášejí skoro žádná pracovní místa, ale zatěžují životní prostředí. Obavy obyvatel z růstu cen energií by měla vyřešit plánovaná výstavba nových reaktorů. Zkušenosti ale ukazují, že tyto projekty se zpravidla značně prodražují a prodlužují.
Další problém spočívá ve zmíněné francouzské politické nestabilitě a otázce nástupnictví po Macronovi. Ve volbách v příštím roce by teoreticky mohl uspět kandidát krajně pravicového Národního sdružení. O tom, zda se jím stane Marine Le Penová, nebo lídr partaje Jordan Bardella, nejspíš brzy rozhodne odvolací soud.
Strana je v tuto chvíli otevřená výstavbě datových center, to by se však mohlo s rostoucím domácím odporem změnit. Otázka také je, nakolik by Francii pod jejím vedením byli nakloněni zahraniční investoři.
