Evropa chce vyšachovat Čínu z fotovoltaiky. První velký test ukázal, proč to bude bolet
- Italská solární aukce ukázala, že se čínským zařízením dá vyhnout, ale je to dražší.
- Indie by se mohla stát stěžejním evropským alternativním dodavatelem panelů.
- Pokračují debaty o schopnosti EU rychle nahradit čínské střídače.
Evropa by ráda snížila svou závislost na čínské fotovoltaické produkci. V květnu Brusel provedl svůj dosud nejrazantnější krok a ohlásil plán na konec používání čínských střídačů v projektech financovaných z unijních prostředků. Přibývá však hlasů, které varují před omezeným množstvím alternativ. V případě solárních panelů by mohla být pro Evropu řešením rostoucí indická výroba. Dillí však zatím samo zůstává částečně závislé na svém sousedovi.
Itálie na sklonku uplynulého roku uskutečnila první fotovoltaickou aukci bez čínských technologií. Výsledkem bylo devět desítek projektů o celkové kapacitě 1,1 gigawattu s průměrnou cenou 66,4 eura za megawatthodinu. To je o sedmnáct procent více než v předešlých aukcích na obnovitelné zdroje bez omezení původu.
Postavení Pekingu komplikuje snahu o nezávislost
Řím tak splnil unijní pravidla podpory čistého průmyslu (Net Zero Industry Act), podle nichž má EU do roku 2030 pokrýt čtyřicet procent roční poptávky po klimaticky šetrných zdrojích domácí produkcí. Rozdíl v částkách ale ukazuje, jaká je cena za nezávislost na dominantním hráči na trhu.
Čína produkuje osmdesát procent veškerých fotovoltaických komponentů a ovládá každou fázi výroby panelů od polykrystalického křemíku až po hotové moduly. Přes devadesát procent modulů instalovaných v EU má čínský původ. „Čína je přítomna téměř v každém globálním dodavatelském řetězci solární energie,“ řekl Deutsche Welle Ajay Srivastava z indické Global Trade Research Initiative.
Hledání alternativ k Pekingu tak není jednoduché. Jednou z možností je budování evropského solárního průmyslu, jenže levnou čínskou konkurenci přežila jen hrstka domácích výrobců. Loni například ukončil veškerou výrobu významný švýcarský producent Meyer Burger. Podíl Evropy na globální produkci fotovoltaických panelů klesl z více než třiceti procent na začátku tisíciletí na nynějších méně než pět procent.
Evropa tak nyní upíná oči k Indii, se kterou v lednu uzavřela obchodní dohodu. „Indie a Evropa musí spolupracovat na budování odolných a diverzifikovaných dodavatelských řetězců,“ uvedl v květnu indický premiér Naréndra Módí.
Indický domácí solární průmysl rychle sílí
Nejlidnatější země světa se z kupce solárních komponentů rychle mění na výrobce. Pomáhá tomu vládní iniciativa z roku 2021, která podpořila domácí produkci a položila překážky čínskému dovozu do země, proti čemuž se Peking bouří. „Před pěti lety byly všechny solární moduly instalované v Indii dováženy z Číny,“ tvrdí Sanjay Varghese z indické firmy ReNew.
„Ale dnes jsou všechny moduly a asi padesát procent článků spotřebovaných v Indii vyrobené doma,“ zdůraznil. Doufá, že kompletní výrobní řetězec bude místní do pěti až sedmi let a nebude pak už muset vůbec spoléhat na čínské součástky.
Představitel asociace SolarPower Europe Dries Acke míní, že indická produkce již začíná převyšovat domácí poptávku. „To jednoznačně znamená, že budeme mít zemi, která hledá exportní příležitosti,“ poznamenal. Poradenská společnost Wood Mackenzie na konci uplynulého roku konstatovala, že indická výrobní kapacita solárních modulů je na cestě k více než trojnásobnému překročení poptávky na domácím trhu.
Indie je zatím zranitelná vůči čínským zásahům
„Indický vládní program byl velmi účinný při podněcování výstavby továren, ale odvětví nyní pozoruje varovné signály rychlé nadměrné kapacity, podobné těm, které předcházely nedávnému propadu cen v Číně,“ uvedla analytička společnosti Yana Hryshková. „Indie je na křižovatce, ale má nejjasnější potenciál stát se jedinou důvěryhodnou, rozsáhlou alternativou čínského solárního dodavatelského řetězce,“ je přesvědčena.
Někteří analytici ale varují před nadhodnocováním indických schopností nahradit Čínu ve velkých objemech, které unijní zelené plány vyžadují. Přinejmenším do doby, než se na ní Dillí samotné stane plně nezávislé. Jochen Rentsch z Fraunhofer Institute for Solar Energy Systems míní, že čínští producenti křemíkových destiček by například mohli zahájit cenovou válku a znemožnit tak vstup konkurence na trh.
Panely ale nejsou jediným evropským problémem. Pochybnost vzbuzuje i evropská snaha nahradit čínské střídače, které jsou důležitou součástí solárních elektráren. Jejich základní funkcí je přeměna stejnosměrného proudu z panelů na proud střídavý, zároveň ale řídí výrobu a rozvod elektřiny do spotřebičů a sítě. Mají na starosti i odpojení elektrárny od sítě v případě výpadku a zálohování vybraných spotřebičů. Jsou připojeny k internetu a často k nim lze přistupovat vzdáleně. Brusel se tak obává, že nákup těchto součástek z rizikových zemí je nebezpečný.
Zákaz financování čínských střídačů budí pochyby
Evropská komise proto na jaře oznámila, že postupně znemožní používání čínských invertorů v projektech, na které jdou přímo i nepřímo unijní prostředky. Restrikce, které dopadnou na firmy jako Huawei a Sungrow, by měly plně naběhnout do příštího dubna. Čínští výrobci přitom dominují globálnímu trhu s odhadovaným 80procentním podílem. Brusel ale uvedl, že existuje dostatečná alternativní dodavatelská kapacita v zemích jako Japonsko, Jižní Korea, Švýcarsko a Spojené státy.
Také evropští producenti ujišťují, že mohou zvýšit svou produkci. Někteří ale hovoří o tom, že k investicím do rozšíření výrobních kapacit by potřebovali silnější omezení čínské konkurence, nejlépe v podobě zákazu připojení k síti.
Česká Solární asociace však od počátku tvrdí, že pro menší země bude situace složitá, protože pro mnohé nečínské výrobce nejsou zajímavým trhem. „Evropským výrobcům bude v prvních letech bohatě stačit dodávat do zemí jako Německo, Francie, Španělsko či Polsko. Menší členské státy, jako my nebo Slovinsko, budou mít obrovské problémy,“ je přesvědčen výkonný ředitel asociace Jan Krčmář.
USA možná půjdou v unijních stopách
A podobných varování přibývá. „Zatímco informace z průmyslu EU potvrdily, že v zásadě existuje kapacita, která odpovídá zvýšené poptávce, existuje riziko krátkodobých dopadů, včetně dostupnosti modelů, zvýšení nákladů a zpoždění projektů,“ citoval Euronews z pozvánky ke kulatému stolu, který komise na toto téma v červnu uspořádala.
Web uvádí, že investiční instituce, jako je Evropská investiční banka, nabádají k opatrnosti. Stěžují si údajně, že striktní vymáhání zákazu by je donutilo opustit mnohé projekty. „Komise se léta snažila o masivní financování projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Nyní, když se do toho investiční banky pustily, jsou v pasti, protože jim bylo řečeno, že projekty s čínskou účastí již nejsou financovatelné,“ řekl médiu pod podmínkou anonymity unijní úředník.
Evropa však možná ve svém tažení proti čínským střídačům nezůstane osamocená. Agentura Reuters informovala, že administrativa Donalda Trumpa připravuje zákaz dovozu zahraničních měničů kvůli podobným obavám, jaké má EU.
