Zisk ČEZ do září stagnoval | E15.cz

Zisk ČEZ do září stagnoval. Epidemie připraví letos firmu o tři miliardy

Zisk ČEZ do září stagnoval. Epidemie připraví letos firmu o tři miliardy
Pohled na elektrárnu Prunéřov II od již uzavřené elektrárny Prunéřov I
• 
ZDROJ: E15 Michaela Szkanderová

ČTK

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku dosáhl stejně jako loni za stejné období 13,6 miliardy korun. Tržby ČEZ meziročně stouply zhruba o pět procent na 155,5 miliardy. Prodeje elektřiny, plynu i tepla skupině meziročně klesly. Vyplývá to z údajů, které dnes firma zveřejnila. Po očištění o mimořádné nepeněžní vlivy však čistý zisk meziročně vzrostl o 27 procent na 18,7 miliardy korun, což je podle ČEZ ukazatel relevantní pro dividendovou politiku.

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) skupiny ČEZ za první tři čtvrtletí vzrostl oproti loňsku o 14 procent na 50,9 miliardy korun. „Celoroční EBITDA i očekávaný čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy potvrzujeme na horní hranici dosud udávaného rozpětí - EBITDA na úrovni 64 miliard korun a čistý zisk očištěný 23 miliard korun,“ řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Čistý zisk ve čtvrtém čtvrtletí bude sice podle něj zatížen opravnými položkami kvůli prodeji rumunských aktiv ČEZ, ty ale nejsou peněžním výdajem. Prodejem naopak podle Nováka získá ČEZ významnou částku, která přispěje ke snížení dluhu, rozvoji a vyšší dividendě pro akcionáře. Aktuální odhad negativního dopadu pandemie COVID-19 na celoroční hospodaření činí podle firmy přibližně tři miliardy korun.

Výroba elektřiny skupině ČEZ za tři čtvrtletí tohoto roku klesla o šest procent na 42,4 terawatthodin (TWh) u tradičních zdrojů, které se na celkové výrobě elektřiny podílejí z naprosté většiny. Důvodem poklesu byly podle skupiny zejména růst cen emisních povolenek, pokles cen elektřiny vlivem pandemie nemoci COVID-19 a načasování odstávek výrobních zdrojů. K meziročnímu snížení výroby přispěl také útlum dosluhujících uhelných elektráren, zejména uzavření elektrárny Prunéřov 1, uvedl ČEZ. Výrazně poklesla také těžba uhlí - meziročně o 28 procent na 10,7 milionu tun.

„Daří se nám naplňovat klíčovou prioritu - bezpečný a stabilní provoz jaderných elektráren. A navíc jsme o čtyři megawatty navýšili výkon druhého bloku v Temelíně díky instalaci nových separátorů páry v nejaderné části elektrárny,“ uvedl dnes generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

„K rychlejšímu naplnění ambice snižovat uhlíkovou stopu skupiny ČEZ přispěje navíc uzavřená dohoda o prodeji elektrárny Počerady o tři roky dříve. Průměrné emise oxidu uhličitého na vyrobenou elektřinu celé skupiny v roce 2021 díky tomu očekáváme na úrovni téměř o pětinu nižší, než činí měrné emise nových paroplynových zdrojů,“ dodal Beneš.

U takzvané nové energetiky, tedy u obnovitelných zdrojů, výroba elektřiny o sedm procent vzrostla na 1,7 TWh, podle ČEZ zejména díky lepším povětrnostním podmínkám v Německu i Rumunsku.

Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně poklesla o 4,6 procenta, hlavně kvůli nižší spotřebě firem. Důvodem poklesu byla podle ČEZ situace kolem COVID-19. Spotřeba u velkých podniků se snížila o 8,9 procenta, zatímco spotřeba domácností naopak vzrostla o 4,3 procenta.

Prodej elektřiny koncovým zákazníkům se snížil o šest procent na 24,3 TWh. Prodej plynu koncovým zákazníkům klesl o sedm procent na 6,2 TWh. Také prodej tepla poklesl, a to o tři procenta na 15 700 terajoulů.

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Počet zaměstnanců skupiny ČEZ činil ke konci třetího čtvrtletí letošního roku zhruba 31 900, což bylo meziročně zhruba o jedno procento méně.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!