„Dubnová data za průmyslovou výrobu potvrzují, že průmysl sice nadále roste, jeho dynamika však postupně slábne. Většina nejvýznamnějších odvětví zpracovatelského průmyslu roste v letošním roce podstatně slaběji, než byl průměrný růst v roce 2015,“ komentoval čísla analytik ING Bank Jakub Seidler.
Dubnová čísla z průmyslu zapadají do trendu slabšího růstu produkce, který započal již před koncem loňského roku, doplnil analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Po očištění o sezonní vlivy dosáhl podle něj meziroční růst produkce nejslabšího tempa od začátku roku.
Analytik Raiffeisebank Michal Brožka míní, průmysl je stále zatížen odstávkami v energetice a chemickém průmyslu, takže i s ohledem na nepříznivý vývoj v těžařském průmyslu je takový dubnový výsledek pozitivní. Všeobecně pro letošek nadále počítá s mírným zpomalením růstu průmyslové výroby na 3,3 procenta z loňského tempa 4,4 procenta.
Hodnota nových zakázek meziročně stoupla o 13,2 procenta. Přibyly zejména zakázky ze zahraničí, kterých bylo proti loňskému dubnu o 17,4 procenta více. Tuzemské nové zakázky vzrostly o 5,1 procenta.
K růstu průmyslové produkce vedle výroby aut přispěla kovovýroba a produkce pryžových a plastových výrobků. Naopak v chemickém, těžebním a potravinářském průmyslu výroba klesla.
Zakázky ubývaly v chemickém a farmaceutickém průmyslu
Vyšší počet zakázek ČSÚ zaznamenal jak v automobilové výrobě, tak i v kovovýrobě, hutním průmyslu a slévárenství. Nových zakázek meziročně ale ubylo v chemickém a farmaceutickém průmyslu a ve výrobě elektrických zařízení.
Tržby z průmyslové činnosti meziročně stouply o 0,3 procenta. Zvýšily se tržby z přímého vývozu průmyslových podniků, zatímco domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků, klesly.
V podnicích s 50 a více zaměstnanci v průmyslu proti loňskému dubnu přibylo 3,2 procenta pracovníků. Jejich průměrná hrubá mzda stoupla o 3,5 procenta na 29 252 korun.
