Chudinských ubytoven s předraženými nájmy přibývá

Symbol potíží.
Ubytovna Sport
má ve Varnsdorfu
špatnou
pověst, a proto
byla terčem
demonstrantů.
Podle majitele
Jana Rusza
tu ale bydlí
bezproblémoví
Romové

Symbol potíží. Ubytovna Sport má ve Varnsdorfu špatnou pověst, a proto byla terčem demonstrantů. Podle majitele Jana Rusza tu ale bydlí bezproblémoví Romové Zdroj: Foto E15 Anna Vackova

ČTK
ČTK , nos
Nájem přes dvacet tisíc. To je paradox vlastní sociálním ubytovnám. V Česku chudinských domů a čtvrtí stále přibývá. Zatímco v roce 2006 bylo takzvaných vyloučených lokalit neboli ghett asi 330 a před dvěma lety kolem 400, nyní je jich ještě víc.

Stanovit přesný počet chudinských domů a lokalit zatím není možné. Odpověď by měla dát nová analýza, čísla by mohla být v příštím roce.

„Vidíme, že řada vyloučených lokalit od roku 2006 zanikla, ale větší díl jich vznikl,“ uvedl šéf vládní agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. . Podle něj se trend ještě umocnil. Jedním z důvodů jsou dluhy. Mnohé rodiny se kvůli nim musí vystěhovat a na jiný byt nedosáhnou. „Fenomén ubytoven, který není nový, posílil. Dostávají se do nich lidé, kteří v sociálně vyloučené lokalitě nežili,“ podotkl šéf agentury.

Podobu ghett v Česku zmapovala v roce 2006 analýza, kterou si nechalo udělat ministerstvo práce. V těchto chudinských domech či čtvrtích žili převážně Romové, mohlo to být až 80.000 lidí. Většina dospělých neměla práci, rodiny byly závislé na sociálních dávkách a zadlužovaly se. Děti chodívaly do „zvláštních škol“. Aktuální čísla by mohla být v příštím roce. Ministerstvo práce nyní připravuje veřejnou zakázku na novou analýzu.

Lidí v ghettech přibývá

Přibývání ghett potvrdila už v roce 2010 studie z Ostravy. Od roku 2006 se tam za čtyři roky počet vyloučených lokalit zvedl z desítky na 14, připomnělo ve své zprávě sdružení Vzájemné soužití. „Vidíme, že v Ostravě se přesouvá podstatná část lidí do ubytoven, které dřív k sociálně vyloučeným lokalitám nepatřily. Propadá se do nich stále víc lidí. Fenomén ubytoven je nasává,“ řekl šéf vládní agentury. Z některých ubytoven se stávají ghetta.

Podle Šimáčka je zásadní problém v předlužení lidí. Mnohým na uhrazení ubytovny dávky nestačí a musí ještě doplácet. „V podstatě se vytváří závislost lidí na majiteli ubytovny a na nelegální práci, kterou často organizují sami ubytovatelé,“ podotkl Šimáček.

Podle zjištění sdružení Vzájemné soužití dva dospělí se čtyřmi dětmi platili v jedné z ostravských ubytoven měsíčně za místnost 17 400 korun, v jiné pak 24 000. „Majitel ubytovny v Ostravě za šestičlennou rodinu dostane ze sociálních dávek klidně 15 000 až 24 000 korun,“ uvedlo sdružení. Podle něj úřad práce v Ostravě vydal v roce 2011 na doplatcích na bydlení 87 milionů, loni 172 milionů.

Reportáž z okraje: Předlice, bída žitá až na dřeň

Klára Samková: Romové jsou zrcadlem budoucích průšvihů