Stát chce restituce vyplácet v penězích, přestane nabízet náhradní pozemky

„Dlouhodobě nejsme schopni vyhovět nárokům restituentů. U menších nároků náhradní pozemky již téměř nejsou a pro nároky do tisíce korun nejsou vůbec,“ uvedla šéfka SPÚ Svatava Maradová.
Důvodem změny je mimo jiné skutečnost, že z celkové rozlohy náhradních pozemků nabízených státem restituenti využili pouze devatenáct procent. Nabízené pozemky prý neodpovídaly jejich nárokům, co se týče kvality, velikosti a umístění.
Najít adekvátní pozemek je pro stát obtížné také proto, že zbývající restituční nároky poloviny z oprávněných osob mají nižší hodnotu než tisíc korun, u další třetiny činí méně než deset tisíc korun.
„558 milionů korun je výše dosud nevypořádaných restitučních nároků týkajících se půdy“
Celková hodnota restitučních nároků za nevydané pozemky v průběhu let, kterou měl stát vypořádat, dosáhla 8,12 miliardy korun. K vypořádání stále zůstávají nároky ve výši 558 milionů korun. Tato částka je ale vypočítána na základě původního zákona z roku 1990, takže komerční hodnota dosud nevydaných pozemků může být výrazně vyšší.
Pokud restituenti neuvyžili nabídky náhradních pozemků, mohli požádat o výplatu náhrady v penězích již v minulosti. Stát tak v penězích, směnkách a akciích vypořádal restituční nároky za nevydané pozemky ve výši 1,94 miliardy korun, což je téměř čtvrtina z celkové hodnoty nároku za nevydané pozemky.
K novele končí v pátek připomínkové řízení, do vlády by návrh mohl jít v květnu. Zda bude mít ministerstvo financí dostatek peněz na výplatu, to zatím úřad Andreje Babiše (ANO) neuvedl. „V současnosti teprve připomínky připravujeme,“ uvedl mluvčí ministerstva Radek Ležatka.