Guvernér generálem po bitvě. Michl dnes slibuje tvrdost, dřív ale sazby brzdil
- Aleš Michl se dnes stylizuje do nekompromisního jestřába, v klíčových letech ale růst sazeb brzdil.
- Výsledkem byla jedna z nejvyšších kumulovaných inflací v EU a citelný propad reálných mezd.
- Tvrdá slova přicházejí až ve chvíli, kdy už škoda vznikla.
Oděn do černé kůže a vybaven ostrou rétorikou vyrazil guvernér České národní banky Aleš Michl na rozhovor do podcastu Insider, kde se od prvních vět stylizoval do role drsného jestřába, který bude bránit inflaci za jakoukoliv cenu. „Klidně zdrtím ekonomiku, mně to vůbec nebude vadit. Já tady nejsem od toho, abych zlevnil byty a vyřešil bytovou politiku. Náš jediný cíl je nízká inflace,“ říká ostře.
Na hraně další inflační vlny jsou to jasná slova, že Česká národní banka bude skutečně proti zdražování nekompromisní. Cenová stabilita je podle zákona o ČNB její hlavní poslání. Smysl jejího bytí. Na rozdíl od americké centrální banky Fed nemá „dvojitý“ mandát, kdy kromě cenové stability musí sledovat i zaměstnanost. ČNB toto dilema nemá. Stabilní ceny jsou pro ni vším.
U každého výroku je ale důležité i to, kdo ho říká. U Aleše Michla je tento výrok v přímém rozporu s jeho chováním v roli člena bankovní rady a později guvernéra. A je zajímavé ptát se, proč tento obrat přišel. V rozhovoru na něj Michl neodpoví. Přijde série výmluv, na to, co s dělo před tím, než do guvernérského křesla usedl.
Celou inflační vlnu po roce 2021 Michl důsledně odmítal zvyšovat sazby. Odmítal jít výš ze 7 procent, přestože inflace na vrcholu dosahovala 18 procent. Používal k tomu nejrůznější výmluvy. Především o „nabídkové“ nebo „dovozové“ inflaci, kterou vyššími úroky není možné tlumit a jen by to poškodilo ekonomiku.
Spolu s Oldřichem Dědkem pravidelně jako jediný člen bankovní rady v roce 2021 hlasoval proti zvyšování sazeb. Když se stal v roce 2022 guvernérem byly sazby na 7 procentech a tam už zůstaly. Nezvedly se navzdory tomu, že inflace byla dvojciferná.
Zemanův úkol pro Michal: nezvyšovat sazby
Michla jmenoval guvernérem prezident Miloš Zeman, který jasně opakoval, že do čela banky chce člověka, který nebude zvyšovat úrokové sazby. Proti zvyšování úroků ostře vystupoval i Andrej Babiš, tehdy lídr opozice. Jeho Agrofert měl v té době podle výroční zprávy úvěry za 53 miliard korun. Každá desetina procenta zvýšení úroků by znamenala dramatické zvýšení splátek. Michl splnil zadání. Sazby se za jeho guvernérování nikdy nezvedly.
Výsledky může posoudit každý na své životní úrovni. Kumulovaná inflace dosáhla mezi lety 2021 a 2025 celkově 38,7 procenta. Hůř na tom bylo jen orbánovské Maďarsko se 47,6 procenty. Za to, co před Michlovým nástupem stálo 1000 korun dnes zaplatíme 1387 korun. Reálné mzdy klesly skoro nejvíc v Evropské unii. Jen dvě země jsou na tom ještě hůř.
To jsou výsledky práce jestřába Aleše Michla. On tvrdí, že má splněno, že inflace se vrátila na cíl dvou procent. Ano, poté, co už je ale všechno zboží a služby o 38 procent dražší. Ty peníze už lidem nikdo nevrátí.
Na otázku, proč se Michl takto choval, neodpovídá. Omezí se na to, že inflaci snížil. Tečka. Vymluví se na to, že za inflaci mohou jeho předchůdci.
Tak aspoň, že nás tentokrát ujistí, že už to bude jinak.
