Pražský Metropolitní plán jde do finále. Podívejte se, co přinese

Je to jeden z nejdůležitějších dokumentů hlavního města za poslední roky. Předurčuje totiž, jak se bude Praha v příštích letech rozvíjet. To se nyní děje podle dokumentu schváleného v devadesátých letech. Proč je důležité nový plán schválit a co všechno v metropoli ovlivní, se dozvíte v následujících otázkách a odpovědích.

Co je metropolitní plán?

Jde o územní plán hlavního města, který říká, kde se smí a nesmí stavět, a jak má výstavba vypadat, předurčuje zeleň ve městě i rozvoj dopravy. Slouží tak i jako podklad pro stavební úřady, stavebníky, investory, developery ale i vlastníky.

Proč nemůže platit současný plán?

S postupným rozvojem města plány ztrácejí svou životnost. I proto musí ze zákona projít obměnou. Pravidla z roku 1999 už nedostačují současným požadavkům na rozvoj hlavního města.

Například brownfieldy jsou z hlediska současného plánu nezastavitelnými lokalitami, které mají sloužit průmyslu. Ten přitom z mnoha míst Prahy zmizel. Často jde o velká území v centru města, kde je žádoucí znovu stavět.

Aby to bylo možné, je dnes nutné pořizovat změny územního plánu, které ale trvají dlouho a jsou drahé. Metropolitní plán má všechny tyto lokality otevřít výstavbě.

Není to ale jediný důvod. Podle zákona by původní plán z roku 1999 platil jen do konce roku 2028, pak by přišlo zákonné vakuum. Hrozilo by tak úplně zablokování výstavby v hlavním městě.

Jak dlouho už se plán schvaluje? 

Příprava metropolitního plánu se začala řešit už v roce 2012. Pořídit ho trvalo asi dva roky, zbytek času se o něm jedná, to znamená, že si všechny zainteresované subjekty hájí vlastní zájmy - městské části proti městu, město proti státu a podobně. Jen dohadování se státem zabralo polovinu doby. Nejde o ojedinělý případ, Brno schvalovalo vlastní plán třicet let. 

Co se kolem plánu děje nyní?

Ve středu metropolitní plán schválila rada hlavního města. To k jeho samotné účinnosti nestačí, dokument musí ještě posvětit zastupitelstvo. To ho bude mít na programu na konci května. Poté by měl dokument začít platit v řádu dnů až týdnů. Plán by ale měl mít přechodné ustanovení, takže projekty, kde bylo o stavební povolení zažádáno před účinností dokumentu, budou posuzovány ještě podle starých pravidel.

Je možné si plán prohlédnout?

Ano, plán je digitalizovaný, nově je také zveřejněný i s posledními zanesenými připomínkami. Podívat se na něj je možné zde: https://praha.eu/web/metropolitniplan/ke-stazeni-2026

Co plán přinese?

Kromě základních pravidel, by měl plán obsahovat pravidla pro výškové stavby, dopravu, výstavbu bydlení, i kam se má město rozvíjet.

Jak se plán dotkne bydlení?

Metropolitní plán rozhodně nemá moc, aby se v Praze postavily nové byty, umožní ale investorům, aby stavěli výrazně rychleji. Plán otevře velký počet metrů čtverečních v území najednou, výstavbu bytů na nich nebudou brzdit dlouhé změny územního plánu, o které musí nyní developeři žádat. To může ubrat i roky příprav.

Navíc usnadní i dohodu v území. Doteď platilo, že když chtěl developer postavit byty, musel mít pozemek k tomu určený, to samé platí například i pro školy či nemocnice, nově budou pravidla více variabilní a jednotlivé budovy budou moci vzniknout i o několik set metrů dál, pokud to bude smysluplnější.

Kolik bytů bude moci vzniknout?

Asi 350 tisíc. V příštích dvaceti letech by se do Prahy mohlo přistěhovat až 600 tisíc lidí. Je to ale extrémní číslo a ve skutečnosti se počítá s tím, že půjde o menší počet, zhruba 400 tisíc lidí. Může se to zdát jako hodně, ale jen za dobu, kdy se plán připravoval, tedy od roku 2021, přibylo do hlavního města 150 tisíc obyvatel. 

Jak dopadne na veřejná prostranství?

Plán má ambici chránit veřejná prostranství, ale předestřít i jejich rozvoj. V nových částech města vymezuje také vznik veřejného prostoru, zároveň plán podporuje lepší prostupnost města, vznikat by tak měly různé pěšiny a nové stezky skrz už existující zastavěná území.

Jak se dotkne sídlišť?

Sídliště jsou ve městě samostatná kapitola. Velké zelené plochy, jež jsou pro sídliště běžné, často stojí městskou kasu spoustu peněz z hlediska údržby. Sídliště navíc vznikala pro bydlení, zatímco pracovat se mělo jezdit do jiné části města, a tak přes den zůstávalo povětšinou prázdné.

Dnes městský urbanismus velí opak, vznikají multifunkční čtvrti, kde se bydlí i pracuje. Některá zahraničí města se vydala cestou dostavby sídlišť, například o rodinné domy, malé kavárny, čímž se zlepší dostupné služby, ale také sociální mix.

Praha se rozhodla vydat jiným směrem, plán tak sídliště ve městě chrání. Neplatí ale, že by se neměla proměnit vůbec. Dokument stanovuje, kde lze a kde nelze stavět nebo kde je možné rozšiřovat už existující paneláky. Zároveň říká, kde je nutné doplnit budovy občanské vybavenosti či plochy pro komerční využití. V zásadě ale zapovídá na sídlištích masivní výstavbu.

Přinese omezení výšky budov?

Regulace výšky jednotlivých budov dosud v Praze neexistovala. Zavádí ji až metropolitní plán. Maximum, do které budou moci developeři stavět, je sto metrů. Původně hlavní město zamýšlelo vyšší limit, nakonec ale vyhrál kompromis, a to zejména s tím, co požadovali památkáři.

Ochráněny tak mají být zejména panoramata a horizonty, konkrétně jde o 44 nejcennějších výhledů na hlavní město. Paradoxně tímto místem není Pankrác, kde už první výškové budovy, dokonce vyšší než nastavovaný limit, stojí. Podle památkářů bylo jejich povolení chybou. Nově tam bude limit sedmdesát metrů.

Maximum sto metrů budoucí plán umožňuje například na Chodově, Roztylech, u vlakové zastávky v Edenu, u metra Českomoravská či na Nových Butovicích.

Výšková regulace by ale mohla pomoci k tomu, aby se město zvýšilo v průměru. Víc než polovina staveb v hlavním městě je totiž dnes dvoupatrová, v metropolitním plánu je až šedesát procent nových ploch určeno k zástavbě čtyřmi a více podlažími.

Zlepší se veřejná vybavenost?

Lék na spoustu problémů představuje koncept města krátkých vzdáleností. Ten říká, že člověk by v okruhu patnácti minut pěšky měl zařídit vše, co potřebuje. K tomu je ale potřeba dostatečná veřejná vybavenost. Plán tak podporuje výstavbu škol, školek, zdravotnických zařízení, obchodů, služeb, ale také sportovních a rekreačních míst.

Plán zároveň chrání i vybavenost existující, to znamená, že v místě, kde až doteď stála škola, nebude nově moci vzniknout například kancelářský komplex.

Jak bude Praha spolupracovat s developery?

V místech, kde vzniká nová čtvrť, je potřeba také zavést potřebnou infrastrukturu. Nejde jen o to, co je v podzemí, ale také o chodníky, silnice, značení, parky, školy, školky.

Ještě donedávna tyto náklady neslo samo město. V roce 2022 ale vznikla takzvaná spoluúčast, což znamená, že developer na to všechno přispívá. Buď přímo nebo skrze městskou kasu. Nově má takovou moc rovnou plán. Ten dopředu stanovuje, kde bude nutné plánovací smlouvu pořídit. Půjde o velká rozvojová území. Celkem jde asi o stovku míst. Až doteď se pořídily nižší desítky těchto smluv.

Co plán chystá v oblasti dopravních staveb? 

Plán počítá rovněž se všemi důležitými dopravními stavbami. Je to samozřejmě metro D, ale také dostavba Pražského okruhu. Zanesené jsou v plánu také tramvajové tratě, počítá se s délkou až 150 kilometrů, což je zhruba dvojnásobek dnešní sítě. V budoucnu by tramvaj mohla vést na Jižní město, do Bohnic či Suchdola.

Dále plán počítá s rezervou pro vysokorychlostní tratě, ale například také pro takzvaný Metropolitní expres spodem (dříve Nové spojení 2), což je železniční síť pod Prahou, skrze kterou by metropole byla propojená s regiony.

Díky tomu, že se už dopředu počítá s koridorem pro klíčové projekty, se zjednoduší jejich schvalování, což by mělo i urychlit proces přípravy. Zároveň ale plán počítá s i cestami pro pěší a cyklisty.