Válka o prostor a peníze žene lidi do extrémů. Bydlení nacházejí v klecích i kontejnerech
Extrémně malé byty už dávno nejsou jen záležitostí Tokia nebo Hongkongu. Mikrobydlení se šíří i na západ — od kapslových co-livingů v USA až po minidomky v Česku. Proč lidé dobrovolně žijí na pár metrech čtverečních a kde to stojí nejméně?
Ve světových metropolích, kde ceny nemovitostí stoupají do závratných výšin, se stále více lidí uchyluje k takzvanému mikrobývání. Místo tradičního bytu si pronajímají nebo kupují extrémně malé obytné jednotky, často s plochou menší než 15 metrů čtverečních. Tento koncept je běžný například v Tokiu, Hongkongu, New Yorku nebo Paříži, kde poptávka po bydlení převyšuje nabídku a nájemné je pro většinu obyvatel téměř nedostupné.
V evropských městech se mikrobyty pohybují kolem velikosti hotelového pokoje – mají často 10 až 15 metrů čtverečních a musí být navrženy tak, aby každý centimetr byl maximálně využitý. Loftové postele, skládací nábytek, vestavěné úložné prostory a multifunkční kuchyňské kouty jsou zde samozřejmostí. V některých případech jde o moderní minimalistické bydlení pro mladé profesionály, jinde je to nutnost, pokud si člověk chce dovolit život v centru města.
Mikrobyty na vzestupu
Mikrobyty v USA a rostoucí trend co-livingu Ve Spojených státech se kapslové bydlení začalo rozvíjet v posledních letech zejména v metropolích jako New York nebo Los Angeles. Startupy jako PodShare nabízí sdílené prostory, kde obyvatelé spí v oddělených „kapslích“ a společně využívají kuchyně a koupelny. Podobné koncepty cílí hlavně na mladé profesionály, kteří chtějí bydlet v centru města za zlomek běžných nákladů. Například v Los Angeles začínají ceny za „kapsli“ kolem 750 dolarů měsíčně (zhruba 17 tisíc korun).
Nová vlna minidomků v Česku Také v Česku roste zájem o alternativní bydlení v minidomcích. Firmy jako Freedomky nebo Český soběstačný dům nabízejí plně vybavené domky o rozloze okolo 25 metrů čtverečních. Zákazníky láká hlavně nižší cena, rychlost výstavby a možnost snadného přemístění. Cena základního modelu Freedomky se v roce 2025 pohybuje kolem 1,5 milionu korun. V souvislosti s růstem cen nemovitostí v Česku se poptávka po těchto domech meziročně zvýšila o desítky procent.
Extrémní příklady: Život na pár metrech čtverečních
V Hongkongu dosáhla situace takové úrovně, že se zde rozšířily takzvané „klecové byty“. Tyto miniaturní obytné prostory mají méně než 5 metrů čtverečních a připomínají spíše kóje s kovovou konstrukcí než klasický byt. Často se nacházejí ve starých budovách, kde je jeden velký byt rozdělen na desítky těchto malých jednotek. Nájemníci sdílejí společné koupelny a kuchyňky, ale za tuto možnost bydlení stále platí vysoké částky.
GALERIE: Podívejte se na nejmenší byty a další obydlí na světě i v Česku
Dalším extrémním příkladem je Keretův dům ve Varšavě, považovaný za nejužší obydlí na světě. V nejširším bodě měří 122 centimetrů, v nejužším pouhých 72 centimetrů. Přesto se architektům podařilo do tohoto mikroskopického prostoru vměstnat ložnici, malou kuchyň a pracovní prostor. Tento projekt slouží především jako umělecký experiment, ale ukazuje, jak daleko lze zajít při hledání efektivního využití prostoru ve městech.
Kontejnerové bydlení: Modulární domy jako budoucnost?
Alternativou k tradičním mikrobytům jsou kontejnerové domy, které se objevují v mnoha městech jako řešení bytové krize. Ve světě se tento koncept rozšířil například v Kodani, kde projekt Urban Rigger nabízí cenově dostupné studentské bydlení v kontejnerech umístěných na vodě. Tyto plovoucí jednotky využívají solární energii, mořskou vodu k vytápění a nabízí plně vybavené bydlení na minimální ploše.
Podobné projekty se rozšiřují i jinde – například v Barceloně vznikl dočasný bytový komplex složený z lodních kontejnerů. Díky rychlé výstavbě a nižším nákladům jde o řešení pro ty, kteří si běžný nájem nemohou dovolit. Modulární kontejnery lze navíc snadno přesouvat a přizpůsobovat aktuální potřebě města.
V USA a Velké Británii se kontejnerové bydlení prosazuje i mezi lidmi, kteří chtějí uniknout tradičnímu stylu života. Řada těchto domků je navržena jako soběstačné jednotky s využitím obnovitelných zdrojů energie.
Kapslové bydlení: Inspirace z Japonska
Japonsko je jedním z lídrů v oblasti minimalistického bydlení. Kromě známých mikrobytů zde vznikly také kapslové hotely, které slouží především jako krátkodobé přístřeší pro lidi, kteří se potřebují jen vyspat a pokračovat dál. Tento koncept se však v posledních letech rozšiřuje i do klasického bydlení – některé kapslové jednotky jsou vybaveny miniaturní koupelnou, kuchyňským koutem a pracovním prostorem.
Podobný model začíná pronikat i do západních zemí, kde se kapslové domky objevují jako dočasné ubytování pro studenty nebo jako možnost pro ty, kteří chtějí žít v centru města za dostupnou cenu.
Budoucnost bydlení: Extrémní minimalismus jako standard?
Tlak na dostupné bydlení v městských oblastech bude v příštích letech nadále růst. Trendy naznačují, že mikrobyty, kontejnery a kapslové jednotky budou stále častější. Současně se rozvíjí koncept sdíleného bydlení, kde si nájemníci pronajímají nejen byt, ale i společné prostory jako kuchyně, obývací pokoje nebo kanceláře.
Minimalistické bydlení, které kdysi bylo považováno za alternativní životní styl, se tak stává nutností pro stále větší počet lidí. Ať už jde o pár metrů čtverečních v centru města, kontejner na vodě nebo kapslový domov, hledání nových forem bydlení bude pokračovat.
Tlak na dostupné bydlení v městských oblastech bude v příštích letech nadále růst. Trendy naznačují, že mikrobyty, kontejnery a kapslové jednotky budou stále častější. Současně se rozvíjí koncept sdíleného bydlení, kde si nájemníci pronajímají nejen byt, ale i společné prostory jako kuchyně, obývací pokoje nebo kanceláře.
Minimalistické bydlení, které kdysi bylo považováno za alternativní životní styl, se tak stává nutností pro stále větší počet lidí. Ať už jde o pár metrů čtverečních v centru města, kontejner na vodě nebo kapslový domov, hledání nových forem bydlení bude pokračovat.
Minidomky si pořizují ženy okolo 40 let. Lákadlem je cena, říkají zakladatelky Kodu, do kterého investovala Kijonková
