Ekonomika eurozóny letos zeslábne o 0,4 procenta a hrubý domácí produkt celé Evropské unie se sníží o 0,1 procenta. Předpověděla to Evropská komise. Zhoršila tak svou předchozí prognózu, která počítala s hospodářským poklesem o 0,3 procenta v eurozóně a s nárůstem o 0,1 procenta v celé EU. Komise nicméně předpokládá, že v letošním druhém pololetí se ekonomika EU postupně vrátí k růstu, který příští rok nabere na tempu.
Hlavním motorem růstu by podle komise měl být export, protože domácí poptávka zůstává slabá. Výrazný propad čeká ekonomiku Kypru, což ale vzhledem k událostem posledních měsíců není překvapivé. Hůř si ale proti původním předpokladům povede rovněž Francie a Itálie, tedy druhá a třetí největší ekonomika eurozóny.
Komise očekává, že ekonomika Evropské unie příští rok stoupne o 1,4 procenta a ekonomika eurozóny o 1,2 procenta. Nové prognózy jsou založeny na předpokladu, že pokračující politické kroky zabrání nové eskalaci evropské dluhové krize. Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn uvedl, že Evropa musí učinit vše, co je zapotřebí, aby odstranila problémy s vysokou nezaměstnaností. Letos podle prognózy míra nezaměstnanosti v EU stoupne na 11,1 procenta z loňských 10,5 procenta. V eurozóně by se měla vyšplhat až na 12,2 procenta z 11,4 procenta.
Komise zveřejnila také výhled pro světovou ekonomiku. Globální hospodářský růst podle ní letos mírně zrychlí na 3,1 procenta z loňských tří procent. V příštím roce by měl dosáhnout 3,8 procenta.
