Stavíme naostro za dvě miliardy. Skupina Creditas vyrostla k obřím projektům, říká David Hubáček
- David Hubáček představuje development a reality jako klíčový pilíř podnikání skupiny Creditas.
Popisuje růst skupiny od první rekonstrukce v Olomouci až po miliardové projekty na pražském Rohanu či Starém Městě.
Rozebírá také rostoucí nároky klientů na energetickou soběstačnost budov a specifika moderního nájemního bydlení.
V českém byznysu se o generační obměně mluví dlouho, v praxi ale dokončených případů zatím mnoho není. O to víc poutá pozornost skupina Creditas. Pavel Hubáček se k předání svého impéria odhodlal už v 55 letech, což bylo i v domácím miliardářském prostředí neobvyklé. Loni na jaře převedl podíly tak, že po 20 procentech získali jeho synové David a Tomáš, zbytek drží Hubáčkova žena zastupující dvě nezletilé dcery. Z vedení skupiny se sám stáhl, i když se z ní neztratil úplně. Zůstal zkušenějším hlasem v pozadí, na který se dá kdykoliv obrátit.
David Hubáček popisuje, že naposledy spolu s otcem probírali developerský projekt v Kunčicích v Jeseníkách. „Nešlo o to, že by mi projekt vymyslel do detailu. Spíš mi nastínil možné scénáře, připomněl určité historické zkušenosti a souvislosti. To je právě ta neocenitelná část jeho zkušenosti – dokáže ji přetavit do reakce, která vás přiměje se zamyslet a dál s tím pracovat. Měl k tomu věcné připomínky a já už mám kvůli nim domluvené další schůzky s architekty,“ popisuje David Hubáček, který vede realitní a developerskou část skupiny, má na starosti i energetická aktiva. Tomáš Hubáček pak řídí finanční větev včetně bankovního byznysu.
Davida vždy přitahoval development. Než se naplno zapojil do rodinné skupiny, zkoušel i vlastní projekty. Ještě předtím než převzal hlavní odpovědnost za developerskou část Creditas, věnoval se solárním elektrárnám a stavěl domy převážně v Olomouci a okolí, odkud rodina pochází. Jeho vlastní zkušenosti i rady otce se mu hodí také v jednom z nejnáročnějších projektů, do něhož se Creditas pustila – při stavbě vlastního velkorysého sídla v Praze na Rohanském ostrově.
Který nemovitostní projekt skupiny Creditas byl váš úplně první? Jak jste se k němu dostal?
Úplně prvním projektem byla rekonstrukce centrály banky v Olomouci zhruba před deseti lety. Když přemýšlím o tom, jak jsem se k tomu vlastně dostal, vzpomínám si na jeden konkrétní moment. Táta mi tehdy dal do ruky velkou složku dokumentů, stáli jsme mezi Červeným kostelem a budoucí budovou Banky Creditas v Olomouci a on mi řekl: „Tady zítra začíná stavba a mohl by ses na tom podílet.“ To možná byl ten okamžik, kdy jsem se o development začal opravdu zajímat.
Byl tam zkušený tým lidí, od kterých jsem se mohl hodně učit. Šlo o moji první větší příležitost nahlédnout do developmentu a projít si celý proces od začátku až do konce. Bavilo mě to, byl jsem do toho tehdy dost osobně zapálený a rád jsem tam chodil. Zpětně to byla zkušenost, která mě nasměrovala dál. U developmentu jsem už zůstal a postupně přišly další projekty – už mé vlastní, mimo skupinu.
Když se na olomouckou centrálu díváte zpětně, udělal byste něco jinak?
Šlo o rekonstrukci objektu v části města, která je na hraně historického pásma. Zachovaný zůstal v podstatě jen skelet a dělala se i částečná přístavba v zadní části, kam jsme umístili automatický zakladač na auta. V té době to byl v Olomouci poměrně unikátní prvek, podobné řešení existovalo jen v Praze a Ostravě. Vzniklo díky tomu sedmnáct parkovacích míst, což bylo v centru města velmi zajímavé řešení. Samozřejmě s odstupem času by se některé věci daly udělat jinak.
Teď už ale řešíte výrazně větší centrálu, a to sídlo Banky Creditas na Rohanském ostrově. Jak se vám daří stavět tak velkou kancelářskou budovu?
Na Rohanu už je to naostro, olomoucká centrála byla v podstatě taková zkouška. Tady už je to mnohem větší, bavíme se o zázemí pro dva tisíce lidí s pronajímatelnou plochou přes 17 tisíc metrů čtverečních, jde o investici za dvě miliardy korun.
Situace na Rohanu se navíc průběžně mění. Původně jsme počítali s tím, že část ploch obsadí externí nájemci. Ale postupně využíváme stále více prostoru pro naše společnosti. Je tam sice část jedné věže připravená i na pronájem. V tuto chvíli připadají až tři čtvrtiny ploch na skupinu Creditas, přičemž přesné číslo se ještě průběžně aktualizuje. Vlastně obě ty stavby demonstrují, jak moc skupina Creditas za těch deset let vyrostla.
Do nemovitostí stále více promlouvá energetika. Lidé i firmy více řeší soběstačnost i to, aby za energie platili pokud možno co nejméně. Jaké vidíte synergie vašeho nemovitostního a energetického byznysu?
Díky naší energetické divizi UCED máme know-how, které nám umožňuje stavět projekty energeticky soběstačné nebo výrazně efektivnější. Technologie hrají v nemovitostech stále větší roli a v příštích letech to bude mít zásadní dopad na celý trh. Tím, že energetiku řešíme uvnitř skupiny, dokážeme některé trendy a potřeby vnímat s předstihem. Synergie vznikají nejen na úrovni samotných projektů, ale i v rámci lokalit, vyjednávání či přeměny brownfieldů, kde vytváříme prostor pro realizaci dalších distribučních soustav.
Jsou dnes klienti náročnější než dřív, a to nejen v energetické oblasti?
To rozhodně. Dřív lidé řešili maximálně obklad v koupelně. Dnes je zajímá i architektonické pojetí celého domu, společných prostor, technologické vybavení i konečné náklady na provoz. Více sledují i dostupné služby, plánovaný rozvoj okolí, podobu finální fáze víceetapových projektů i délku výstavby. To všechno chtějí vědět a je to logické.
S rostoucími cenami roste i očekávání kvality. Stejné je to i u nájemního bydlení. Projekty musejí být dotažené, aby nabízely odpovídající komfort, dlouhou životnost a aby se úpravy nemovitostí dělaly podle plánu, ne až ve chvíli, kdy nastane problém. To jsou faktory, jež dnes ovlivňují už projekční fázi.
David Hubáček
Vystudoval Fakultu managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Po studiích se začal věnovat rodinnému byznysu. Manažerské zkušenosti získal v různých společnostech skupiny Unicapital. Od roku 2021 vytvářel vlastní skupinu firem, která se zaměřovala na oblasti developmentu a obnovitelných zdrojů. Od loňska pod něj spadá divize Creditas Real Estate a řídí i energetická aktiva. Od mládí se věnuje myslivosti.
Jak se liší byty určené pro nájemní bydlení od těch, které prodáváte?
Je důležité si uvědomit, že nájemní bydlení a byty určené k prodeji nejsou stejný produkt. Vždy se snažíme zvolit takový model, který dává smysl z dlouhodobého hlediska. V některých projektech pak oba modely kombinujeme. V nejbližších letech budeme mít v portfoliu deset tisíc bytů, z toho desetina by měla být nájemních.
Aby byly nájemní byty pro klienty atraktivní, musí dispozice, standardy, společné vybavení i služby v domě odpovídat potřebám nájemníků. To je nutné zohlednit už ve fázi přípravy. Všechny naše byty jsou vybavené, takže nájemník může přijít s kufrem a nic neřešit. Nájemní projekty většinou dobře fungují tam, kde je kvalitní dopravní dostupnost, například v blízkosti metra, často bývají o něco menší z hlediska metráže, i když to samozřejmě neplatí vždy. Vše záleží na cílové klientele a na zvoleném konceptu projektu od samého začátku.
To neplatí třeba pro váš projekt U Milosrdných v centru Prahy, kde vaše nájemné startuje na 45 tisících.
To je pravda. U Milosrdných je čistě nájemní projekt a pro nás představuje trofejní nemovitost, kterou jsme si chtěli ponechat. Byl to velmi náročný projekt, především kvůli památkové ochraně oblasti Prahy 1. V podstatě jde o jedinou novostavbu na Starém Městě. Jsem hrdý na to, že se nám podařilo po 27 letech dům dokončit. Vyžadovalo to velkou trpělivost, respekt k historickému kontextu a špičkový tým. Nakonec vznikla výjimečná budova s vysokou přidanou hodnotou a luxusními byty. Je to jeden z nejkrásnějších nájemních projektů v Praze a je o něj obrovský zájem, i když rozhodně nepatří k nejlevnějším.
Chodily na něj zajímavé nabídky?
Ano, nabídky přicházely už během výstavby a i dnes evidujeme řadu zájemců, kteří by si tam chtěli koupit jednotlivé byty. V tomto případě jsme se ale rozhodli si budovu nechat. Novostavby v Praze 1 jsou mimořádně vzácné, navíc s možností podzemního parkování. Podobně exkluzivní projekt aktuálně stavíme na Dívčích Hradech v Praze. Ve Vile Élevé vzniká sedm velkometrážních bytů s krásnými výhledy na město. Ty jsou tentokrát určené k prodeji, takže zájemci mají šanci.
V Česku se často říká, že trh ještě není připravený na opravdu široké služby v nájemních projektech, jako to znají třeba v Londýně. Jak to vidíte vy?
Záleží na velikosti projektu a na lidech, kteří v něm budou bydlet. Bylo by samozřejmě možné nabídnout víc služeb, ale zároveň by se to promítlo do výše nájemného. Lidé často chtějí vyšší úroveň služeb, ale už za ni nejsou ochotni adekvátně platit. U nás zatím zůstávají klíčovými faktory lokalita, cena, kvalita vybavení a základní služby. Český trh na hotelový standard v nájemním bydlení podle mého názoru zatím připravený není. Možná je to dáno i tím, že v západní Evropě je institucionální nájemní bydlení běžnou součástí trhu, v Česku se teprve postupně rozvíjí.
Která česká města mají z hlediska investic do nemovitostí největší potenciál?
Určitě Praha a Brno, to je jasné. Vedle toho vidíme potenciál také v Plzni, Kladně a Olomouci. V Kladně nás zajímá i budoucí dopravní obslužnost. Důležitá je jistota práce v daném městě či demografický vývoj.
