Česko patří mezi evropskou špičku v robotickém dojení. Kravám přináší větší komfort, lidem kvalitnější mléko
- Robotizace proniká i do tradičního zemědělství a Česko je na evropské špičce.
- S průměrnou produkcí přes 9 000 kg mléka na krávu ročně je Česko v robotickém dojení třetí nejproduktivnější zemí EU – za Estonskem a Dánskem.
- Technologie však zatím nejsou využívány naplno.
Nový reprezentativní průzkum mezi farmami v Česku a na Slovensku ukazuje, že robotické dojení přináší nejen vyšší komfort zvířat, ale i lepší zdravotní výsledky a kvalitnější produkci mléka. Zároveň se však ukazuje, že část podniků zatím nevyužívá všechny možnosti, které moderní technologie nabízejí.
Vyplývá to z průzkumu „Monitoring chovu skotu 2025“, do něhož se zapojilo 211 farem s více než 50 dojnicemi. Podle dat vykazují farmy s robotickým dojením nižší výskyt mastitid – zánětu mléčné žlázy, který patří k nejčastějším a ekonomicky nejnákladnějším onemocněním v chovech.
Klíčovým faktorem je vyšší frekvence dojení. Zatímco při klasickém strojním dojení probíhá proces dvakrát denně v pevně stanovených časech, robotické systémy umožňují kravám přicházet podle potřeby. V průměru jsou tak dojeny 2,7krát denně.
„Častější dojení zkracuje dobu setrvání mléka ve vemeni, snižuje tlak a omezuje množení bakterií. Tím klesá počet somatických buněk a riziko zánětů. Zároveň to zvyšuje komfort krav a stabilitu produkce,“ uvedl výkonný ředitel společnosti AGRO-partner Petr Gondek.
Kontrola zdraví při každém dojení
Počet somatických buněk v mléce je základním ukazatelem zdravotního stavu vemene. Hodnota nad 200 tisíc buněk na mililitr signalizuje problém často ještě před viditelnými příznaky. Zásadní rozdíl mezi technologiemi spočívá v četnosti měření.
Při klasickém dojení se kontrola provádí zpravidla jednou týdně nebo měsíčně. Robotické systémy analyzují mléko při každém dojení, tedy denně až třikrát. Farmář tak může okamžitě vyřadit mléko od nemocné krávy ze společného tanku a zabránit zhoršení kvality celé produkce.
Technologie však zatím není využívána naplno. Téměř polovina farem s robotickým dojením podle průzkumu nevyužívá pokročilou spektrální analýzu mléka, která umožňuje včas zachytit počínající mastitidu, zvýšené hodnoty somatických buněk ještě před překročením limitů nebo přítomnost kolostra.
„Měření spektra posouvá kontrolu z reakce na prevenci. Farmář může zasáhnout dříve, než se problém projeví v produkci,“ doplnil Gondek.
Welfare jako součást byznysu
Zjištění průzkumu potvrzují, že pohoda zvířat není pouze etickou otázkou, ale i ekonomickou strategií. Farmáři s robotickými systémy označují jako hlavní faktory růstu dojivosti právě vyšší komfort krav a automatizaci procesů.
Robotické dojení dnes využívá přibližně 15 procent farem v Česku a na Slovensku. Trend automatizace přichází v době, kdy se tuzemské mlékařství dlouhodobě drží mezi nejvýkonnějšími v Evropské unii. S průměrnou produkcí přes 9 000 kilogramů mléka na krávu ročně patří Česká republika podle dostupných dat na třetí místo v EU, za Estonsko a Dánsko.
Moderní technologie tak pomáhají nejen snižovat nemocnost a zlepšovat kvalitu produkce, ale i posilovat konkurenceschopnost domácího zemědělství. Výzvou zůstává, zda farmy dokážou plně využít potenciál dat a diagnostických nástrojů, které už dnes mají k dispozici.
