Bělorusko se chystá na válku. Taktika mu vychází, Ukrajina reaguje zmateně

Samozvaný prezident Běloruska Alexander Lukašenko v úterý oznámil částečnou mobilizaci s cílem lépe připravit armádu na válku. Jeho slova vzbudila pozornost především v Evropě, na Ukrajině zvýšenou aktivitu běloruských jednotek poblíž své společné hranice monitorují delší dobu.

První oficiální zprávy o možnosti přímého zapojení Běloruska do války na Ukrajině přišly od Volodymyra Zelenského. Ten už v polovině dubna na sociálních sítích varoval, že v pohraničních oblastech probíhá výstavba nové infrastruktury směrem k ukrajinskému území a rozvoj dělostřeleckých pozic. Experti sice označují možnost přímé a samostatné vojenské akce ze strany Lukašenka za nepravděpodobnou, zároveň dodávají, že není radno situaci podcenit.

Bělorusko už je dávno pasivním členem války

Alexander Lukašenko je dlouhodobě pod silným tlakem z Moskvy, který ústí ve stabilní a rozsáhlé zázemí pro ruskou armádu. Od začátku invaze na Ukrajinu si Kreml „doplnil“ výzbroj značnou částí vojenského vybavení běloruské armády, tamní vzdušný prostor poskytuje bezpečný přelet ruským dronům, které útočí na západní Ukrajině a potřebují se vyhnout ukrajinské obraně, a běloruské území zase slouží Rusům jako základna pro vrtulníky, stíhací letadla a balistické rakety. Odtud byly také vypuštěny na Ukrajinu jedny z prvních dronů Šáhid.

Zároveň i Vladimir Putin si uvědomuje, že přímý útok na Ukrajinu by mohl ohrozit jeho nejbližšího spojence. Podle průzkumu Chatham House z konce minulého roku je většina Bělorusů proti poslání vlastních jednotek na Ukrajinu. Jak podotýká analýza The Atlantic Council, pro Moskvu je užitečnější stabilní podpůrná základna než nestabilní spojenec na bojišti.

Taktika odvedení pozornosti

Není to poprvé, co běloruský lídr učinil podobné prohlášení. V roce 2024 mobilizoval třetinu svých ozbrojených sil poblíž ukrajinské hranice, což donutilo napadenou zemi upřít pozornost i na svou severní hranici. Vyhrocená situace nakonec skončila jen provokací a snahou rozptýlit pozornost. I přesto že Bělorusko za uplynulý rok poslalo na výdaje spojené s obranou o 32 procent více než v roce předchozím, analytici se shodují, že i v tomto případě jde o snahu odpoutat pozornost od východní fronty.

Nedostatek bojových zkušeností, vojenského vybavení i nálada v Bělorusku nenahrávají variantě, kdy by se Alexander Lukašenko přímo zapojil do války na Ukrajině. Americký think-tank The Hudson Institute přesto pracuje se třemi scénáři budoucího vývoje. Kromě mobilizace rozebírá variantu běloruského útoku na Kyjev.

Bělorusko má pro takovou akci výhodnou geografickou polohu – hlavní město Ukrajiny je od jeho hranic vzdáleno pouhých 90 kilometrů vzdušnou čarou. Odtud také postupovali Rusové při začátku invaze v roce 2022, ale dobýt ukrajinskou metropoli se jim nepodařilo. I proto analytici nepředpokládají, že by to nyní mělo zvládnout samo Bělorusko.

Protichůdná vyjádření představitelů Ukrajiny

Třetím scénářem je útok na západní část Ukrajiny. V tomto případě by Bělorusové nemuseli cizí území okupovat, stačilo by jenom přerušit klíčové logistické uzly pro přepravu zbraní a munice ze zemí Evropské unie. Neustálá hrozba dronových nebo raketových útoků by mohla dlouhodobě poškodit zahraniční dodávky napadené zemi a nabourat tak již zavedený systém pomoci.

Taktika odvedení pozornosti od klíčové východní hranice s Ruskem se Bělorusku zdánlivě daří, stejně jako zmatení nepřítele. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a bývalý ministr zahraničí Dmytro Kuleba varují před eskalací války ze strany svého dalšího souseda, šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov naopak uklidňuje veřejnost tím, že žádnou takovou eskalaci neočekává.