ČEZ vstupuje do období zlomu. Natěšení minoritáři vyhlížejí odšpuntování ceny akcie
- Blíží se mimořádně důležitá valná hromada skupiny ČEZ, která rozhodne o budoucí struktuře skupiny.
- Minoritní vlastníci ČEZ už počítají, jak by plánované rozdělení skupiny na výrobní a zákaznickou mohlo ovlivnit cenu akcie.
- Ještě dříve bude jasno o tom, zda si stát vytáhne z ČEZ vyšší dividendu.
Blíží se události, které mohou vymanit akcie ČEZ ze současné cenové strnulosti. V pátek uplyne lhůta, dokdy může ministerstvo financí coby zástupce většinového akcionáře podat protinávrh na výplatu vyšší dividendy.
Představenstvo ČEZ aktuálně počítá s rozdělením 80 procent čistého zisku, což odpovídá dividendě 42 korun na akcii. Ministerstvo financí nechce sdělit, zda o zvýšení výplatního poměru usiluje. Argumentuje tím, že jde o kurzotvornou informaci.
O konečné výši dividendy rozhodne valná hromada ČEZ, která se letos uskuteční nezvykle už prvního června. V minulosti akce probíhala až v závěru měsíce. Valná hromada má ale na programu i bod, který by mohl cenu akcie ovlivnit ještě mnohem výrazněji než případné rozhodnutí o navýšení dividendy.
Razítko na Benešův plán
Rozhodovat se bude mimo jiné o nastartování změny vlastnické struktury skupiny s přihlédnutím k vládnímu záměru vykoupit – ideálně za peníze ČEZ – podíl menšinových akcionářů a zestátnit výrobní část společnosti
Představenstvo ČEZ by v případě schválení návrhu, který nedávno představil šéf skupiny Daniel Beneš, získalo mandát k rozdělení skupiny. Do nové dceřiné společnosti pro zákaznický segment, označované zatím zkratkou DSZS, by vyčlenilo části firmy nesouvisející s výrobou energie. Následně by podle Beneše mohlo prodat až 49procentní podíl v této nově vzniklé společnosti. Aktiva v ní by zajišťovala zhruba 40 procent hrubého provozního zisku skupiny.
Část investorů už proto kalkuluje s tím, jak by se po případném schválení návrhu optimalizace ČEZ mohl výhledově změnit aktuální kurz akcie. Například investor a konzultant Aleš Vávra, který v minulosti vedl fond Metatron Capital, odhaduje, že díky případné změně struktury skupiny by se její celková tržní hodnota mohla zvýšit o 21 procent. To v přepočtu odpovídá zhruba 250 korunám k aktuální ceně akcie navrch a nezohledňuje případnou prémii při možném vykoupení. Vávra počítá s tím, že by výnos z prodeje 49 procent DSZS dosahoval kolem 200 miliard korun. Odhady se ale různí.
„150 miliard za prodej podílu v nově vzniklé dceřiné firmě je relevantní odhad. Věřím, že to číslo bude i vyšší. Preferovaný způsob prodeje teď ČEZ nemá. Vedení si ale vybere variantu, která vytvoří největší hodnotu,“ uvedl však nedávno generální ředitel ČEZ Daniel Beneš pro Českou televizi.
Peníze, které by ČEZ získal prodejem části DSZS, by se následně daly použít na výkup současných minoritních akcionářů skupiny ČEZ. Ten by podle analýzy Deloitte při uvažované aktuální tržní ceně akcie a třicetiprocentní prémii vyšel na částku kolem 250 miliard korun. „Zbývající prostředky by bylo možné získat prostřednictvím dluhového financování,“ napsal David Paleček z Deloitte. Energetická skupina má podle něj prostor až kolem 250 miliard korun dodatečné dluhové kapacity.
Proč trh nezacenil optimismus minoritářů
Vávra očekává nárůst tržní hodnoty ČEZ po vyčlenění nové dceřiné firmy z toho důvodu, že trh podle něj nemá problém zaplatit za akcie distributorů energií vyšší násobky provozního zisku než u výrobců. Jejich byznys je náchylnější k výkyvům cen komodit.
„Je to jako s vejcem. Když dokážete oddělit bílek od žloutku, najednou máte dvě použitelné suroviny namísto jednoho vajíčka. V nynější struktuře ČEZ je vedle distribuce zamícháno i jádro s momentálně nevyjasněnou budoucností a velkými investičními požadavky. To za současné situace zlevňuje všechna ostatní aktiva k tomu,“ vysvětluje Vávra.
Zbytek trhu ale zatím kalkuluje jinak. Kurz akcie ČEZ se už od února pohybuje kolem 1200 korun bez ohledu na to, jak plány rozdělení skupiny a možného zestátnění výroby energie získávají přesnější obrysy. „Pro velké zahraniční investory je ta akcie stále ještě nesrozumitelná. V Česku se střídaly vlády a každá přistupovala odlišně k dostavbě Dukovan nebo zestátnění ČEZ. Ti institucionální investoři si chtějí počkat na závazek rozdělení skupiny, který vzejde z valné hromady černé na bílém. Raději budou kupovat dráž, ale už v jistém prostředí nebo během nastartovaného procesu,“ odhaduje Vávra.
ČEZ a čistý řez
„ČEZ je politická akcie a vlastní ji stát. Nedivím se, že část investorů se do takové struktury nehrne. Na druhou stranu abychom byli spravedliví, pokud by tuto akcii houfně neskupoval Pavel Tykač a jeho lidé, těžko by byla její cena na současných úrovních,“ dodává investor na pražské burze a do amerických technologických titulů Jaroslav Šura.
Benešův plán si pochvaluje jako naprosto čistý a průhledný, přestože některé okolnosti možného vyčlenění DSZS zůstávají nevyjasněny. Týká se to hlavně způsobu prodeje takové entity nebo otázky toho, jak velkou část celkového dluhu skupiny pod sebe dcera převede. Hodnota DSZS by se teoreticky mohla lišit podle toho, zda by k nabídnutí její 49procentní části došlo přes burzu, nebo pomocí přímého oslovení možných zájemců z řad penzijních fondů a dalších institucionálních investorů
„To už považuji za technikálie. Klíčové je, že 1. června získá Beneš mandát na dělení firmy. Dostane se to do gesce představenstva ČEZ, tím pádem z procesu jakoby vypadne stát. Vše si bude řídit představenstvo. Uvažovaný plán mi přijde pro ČEZ nejšetrnější a suverénně nejlepší z hlediska toho, že by nemusel nadělat mnoho zlé krve,“ míní Šura. Za možný zdroj kontroverzí by však považoval případné vykupování minoritních akcionářů ČEZ formou výměny jejich akcií za podíly v DSZS. „Nejčistší je prostě prodat těch 49 procent za cash a z té pak vykupovat.“
Zpátky na Vyšehrad
„Rozhodně se neobávám žádného korporátního přešlapu ze strany vedení ČEZ směrem k minoritám. A nečekám, že by došlo k přímému prodeji DSZS. Byla by to v podstatě právní komplikace pro představenstvo, a navíc by musel být udělaný neskutečně výhodně, aby nebyl napadnutelný,“ tvrdí Vávra, který neočekává, že by investoři získali podrobnosti k formalitám dělení ČEZ už na nadcházející valné hromadě.
VIDEO:Vyhodit miliardy a ovládnout už ovládané je zbytečné, řekl k zestátnění ČEZ šéf pražské burzy Koblic v pořadu FLOW
Přesto na ní chce část minoritních akcionářů téma hodnoty DSZS zvednout. „Na valné hromadě bude zcela jistě živo. První fauly vedení ČEZ jsou na světě. Pokud Daniel Beneš dnes tvrdí, že vyčlení regulované služby ČEZ s EBITDA na poloviční úrovni ČEZ a z prodeje 49 procent chce získat 150 miliard korun (ano, říká že možná i vyšší), pak by hodnotu celého ČEZ snižoval. Nikoli zvyšoval, jak říká,“ napsal nedávno minoritní akcionář Michal Šnobr, který bývá na každoročních schůzích spoluvlastníků tuzemské energetické skupiny nejaktivnějším tazatelem.
Přípravy na tuto klíčovou schůzi doprovází také změna jejího dějiště. Místo pořádání valné hromady ČEZ 2026, podle všeho zatím nejdůležitější v novodobé historii firmy, se pro letošek přesouvá z budovy O2 Universa do Kongresového centra Praha.
„Důvodem je nabídka volných prostor v Praze. Loni nebylo v požadovaném termínu dostupné Kongresové centrum. V posledních letech jsme valnou hromadu měli i například v kongresovém centru Cubex nebo v Top Hotelu Praha. Kapacita O2 Universum a Kongresového centra se ale v zásadě neliší,“ upřesňuje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
