K dosažení lepších výsledků v případě vodoodpudivosti stačilo do struktury přidat malé „hřebínky“ či „hrbolky“ podobné těm z křídel motýlů či listů řeřichy. „Patrně jsme vyvinuli doposud nejvíce vodoodpudivou strukturu materiálů na světě,“ uvedl profesor Kripa Varanasi ve své práci publikované v časopise Nature.
Nový super-hydrofobní povrch by mohl udržet v suchu nejen sportovní oblečení - vědci předpokládají, že by mohl zpomalit také namrzání leteckých motorů a vést k nové generaci stanových textilií. „Jsem zvědav a těším se, kdo z producentů textilií představí nové oblečení, které zůstane suché mnohem delší dobu. Co bude novým Gore-Texem?“ dodal Varanasi pro britský server BBC.
Konec namrzání kovů
Logika nepromokavých látek je jednoduchá – čím rychleji se kapka vody od povrchu odrazí, tím déle zůstane celý kus oblečení suchý. Povrchy inspirované lotosovým květem se snaží minimalizovat povrch, na kterém se materiál s kapkou vody stýká. Varanasiho tým se však soustředil na rychlost, s jakou je kapka vody od materiálu odražena. Při pokusech tak natáčeli dopadající kapky vody na různé povrchy a měřili, jak dlouho k němu zůstávají „přilepené“. Nová struktura je sice větší než nanopovrch lotosu, nicméně mnohem rychleji odráží kapky vody, čímž je efektivnější.
Kapky vody se v teplotách pod bodem mrazu od takto ošetřeného povrchu odrážejí dokonce tak rychle, že mrznou až ve fázi po kontaktu s povrchem. Právě tato vlastnost má podle Varanasiho extrémní potenciál pro motory letadel či turbíny větrných elektráren, které by tak nemusely namrzat a zvýšila by se jejich efektivita.