Takhle vypadal sovětský Starship. Připomíná sérii Red Alert a není divu, že pokaždé explodoval jako malá atomovka
- Obří raketa Starship od SpaceX budí celosvětový zájem nejen svými rozměry, ale i vizuální podobností s ambiciózním sovětským projektem N1 ze 60. let.
- Sovětský pokus o dobytí Měsíce však kvůli tehdejším technologickým limitům skončil sérií čtyř ničivých explozí, které patří k největším nejaderným výbuchům v historii.
- Unikátní dobové fotografie této raketové legendy nyní ožívají díky moderní umělé inteligenci, která černobílým snímkům dodala autentické barvy a ostrost.
- Článek vyšel na webu Živě.cz.
Nedávný let čtyřčlenné posádky okolo Měsíce sice bezesporu vstoupí do dějin kosmonautiky, ale co naplat, když se rozburácejí motory Starshipu, doposud to k obrazovkám vždy přitáhlo ještě o něco více diváků.
Největší raketa všech dob se totiž vymyká nejen svou tonáží, ale i vzhledem.
Sovětský Starship
V celé historii letů do vesmíru může Starshipu konkurovat snad jen jediné další a hodně podobné monstrum. Dílem i proto, že se už nikdy nedozvíme, jestli by nakonec vůbec fungovalo.
Řeč je samozřejmě o sovětském projektu třístupňové lunární rakety N1 z 60. let minulého století. Byla sice o píď kratší než americký Saturn V pro mise Apollo, první stupeň s třiceti motory NK-15 na petrolej a kyslík (RP1+LOX) o průměru dobrých sedmnácti metrů ale skutečně připomíná současný Starship. Jeho první stupeň Super Heavy má dokonce ještě o tři motory více.
N1 působí na historických fotografiích poměrně impozantně i z toho důvodu, že díky otevřeným spojům mezi stupni vypadá opravdu jako byste na sebe postavili několik různých raket.
Symfonii desítek motorů ukočíroval až SpaceX
Počet motorů ale nakonec přispěl i ke zkáze rakety, která se stala černou dírou sovětských konstruktérů a účetních. Na rozdíl od SpaceX totiž tehdy Moskva neměla k dispozici současné superpočítače pro nesmírně složité simulace synchronizovaného hoření všech trysek naráz.
Někdejší sen slavného stavitele raket Sergeje Koroljova proto pokaždé skončil v plamenech. Moskva se v letech 1969-1972 pokusila vystřelit raketu celkem čtyřikrát, start nicméně ve všech případech skončil kolosálním neúspěchem.
Při druhém odpalu, 3. července 1969, došlo krátce po startu k poškození jednoho z čerpadel prvního stupně, palubní počítač Kontrol Raketnych Dvigatělej postupně vypnul 29 z 30 motorů, a tak raketa vystoupala do výšky pouhých 200 metrů.
Poté se zřítila zpět na rampu a nádrže plné kerosinu a tekutého kyslíku explodovaly v ohnivé kouli, která se zapsala mezi ty nejsilnější nejaderné detonace v dějinách.
Staré snímky obarvila AI
V posledních dnech se na sociálních sítích objevily nové dobové fotografie N1 z roku 1969 od raketových konstruktérů ze státní společnosti TsKBEM (dnes Energia).
A protože současná AI umí staré fotky obarvovat, prohlédněte si některé z nich od komunity i od nás. Pomohl běžně dostupný chatbot Gemini a jeho obrázkový generátor Nano Banana. Fotky najdete v galerii v úvodu článku.
Snímky jsou pouze obarvené, ořezané a mírně zaostřené. Dali jsme si pozor, aby nedošlo k destruktivním úpravám, které by si vymýšlely, co na předloze vůbec nebylo.
