Twitter „vyčistil“ jazyk svých programátorů. Zakázal pojmy jako blacklist nebo master a slave

Twitter

Twitter Zdroj: Reuters

Americká společnost Twitter, která provozuje stejnojmennou sociální síť, přestane ve svých dokumentech i komunikaci používat termíny jako master (pán), slave (otrok) či blacklist (černá listina), které už desítky let používají programátoři po celém světě. Tato slova chce nahradit méně kontroverzními výrazy vzhledem k rozsáhlému hnutí proti zakořeněnému rasismu, které vyvolalo úmrtí černocha George Floyda po zásahu bělošského policisty na konci května.

Mezi programátory pojednává termín master o hlavní části kódu, který kontroluje podružné programy označované jako slave. Černá listina je pak seznam zakázaných položek, například webových stránek či výrazů.

„Inkluzivní jazyk hraje zásadní roli při pěstování prostředí, kam zapadá každý,“ napsala firma na svém technickém účtu. „Jazyk, který používáme v našich programech, neodráží hodnoty naší společnosti a nereprezentuje lidi, kterým sloužíme. To chceme změnit,“ pokračuje sdělení.

Twitter tak zveřejnil tabulku, která shrnuje původní výrazy a uvádí nová slova, která je nahradí. Místo blacklist bude společnost používat denylist (zakázaný seznam) a dvojici master/slave nahradí výrazy leader/follower (vůdce/následovatel) či například primary/replica (primární/replika).

Změny se budou týkat jak samotného programátorského kódu, tak i vnitřní dokumentace. Cílem společnosti je tyto výrazy postupně odstranit i z komunikace mezi zaměstnanci. Někteří experti se podle BBC domnívají, že změna společnost přijde na miliony dolarů (desítky milionů korun) a že proces potrvá měsíce.

K podobnému kroku jako Twitter se už dříve uchýlila americká investiční banka JPMorgan či server GitHub, na němž desítky milionů programátorů uveřejňují své programy. Vedoucí projektů internetového prohlížeče Chromium a operačního systému Android pro mobilní telefony, které spadají pod Google, také vyzvali vývojáře, aby se vyhnuli termínům blacklist a whitelist (bílá listina).

Soukromé společnosti také v posledních týdnech pečlivě vyhodnocují své názvy či loga a mění ty, které v sobě nesou rasové stereotypy. Zvýšenému tlaku v poslední době čelí i sociální sítě. Stovky firem, mezi nimi i giganty Unilever, Coca-Cola či Starbucks, například přestaly zadávat reklamu společnosti Facebook, dokud ze své platformy nezačne odstraňovat nenávistný obsah.

Floydova smrt vzbudila ve Spojených státech silnou vlnu protestů, které země nezažila desítky let. Demonstranti se v desítkách amerických měst bouřili proti zakořeněnému rasismu, který podle nich v USA nadále přežívá a staví nejen černošskému obyvatelstvu do cesty značné společenské překážky. Protestující na některých místech začali také ničit památníky a sochy historických postav, jako jsou obchodníci s otroky či významní aktéři evropského kolonialismu, který vedl k úmrtí značné části původních obyvatel Severní a Jižní Ameriky.