Praha se zařadila mezi nejucpanější města Evropy. Žebříček ukazuje, jak na tom je ve srovnání s dalšími městy
- Řidiči a cestující v MHD tráví v dopravních zácpách stále více času.
- Praha se dlouhodobě zařadila mezi nejucpanější evropská města, což potvrzují data z INRIX Global Traffic Scorecard.
- Která další města jsou na tom hůř než Praha?
Dopravní situace v Praze se v posledních dnech dostala znovu do centra pozornosti. Zácpy paralyzovaly klíčové tahy, řidiči trávili na silnicích desítky minut navíc a nespokojenost rostla i mezi cestujícími v MHD. Dlouhodobá data z žebříčku INRIX Global Traffic Scorecard, který každoročně vypočítává ztracený čas v dopravě, potvrzují, že nejde o krátkodobý výkyv – Praha se během uplynulé dekády zařadila mezi nejucpanější metropole Evropy a čas strávený v kolonách zde dramaticky roste. Jak si Praha stojí ve srovnání s dalšími evropskými městy?
10. Berlín – 58 hodin
Německé hlavní město se i přes obrovský dopravní tlak drží v žebříčku relativně níže než mnoho jiných evropských metropolí. Přesto průměrný řidič ztratí v berlínských kolonách téměř 60 hodin ročně. Situace se dlouhodobě zhoršuje – oproti roku 2017 dnes tráví řidiči v dopravě zhruba o třetinu více času. Ve srovnání s jinými evropskými metropolemi je to ale stále pomalejší tempo růstu.
9. Praha – 64 hodin
Praha se za poslední dekádu dostala do desítky nejucpanějších měst Evropy. A i přesto, že jsou v Evropě stále města, která jsou na tom ještě hůře, dynamika, s jakou se pražská dopravní situace zhoršuje, je alarmující. Ještě v roce 2017 totiž řidiči strávili ročně v kolonách třetinu této doby – pouze 24 hodin. Prudší nárůst zaznamenaly za poslední roky už jen dvě evropská města – Lisabon a Lublaň. Pozice Prahy se výrazně zhoršila i ve světovém srovnání, kde se umístila na 29. příčce, a to z více než devíti set měst.
8. Rotterdam – 63 hodin
Rotterdam je klíčovým dopravním uzlem Evropy – obrovský přístav generuje intenzivní nákladní i osobní dopravu, která zatěžuje celé město. Dopravní proudy kolem přístavu mají zásadní vliv na propustnost ulic. Ačkoliv zde řidiči stráví v kolonách o hodinu méně než v Praze, žebříček INRIX Global Traffic Scorecard řadí Rotterdam výše, protože do výsledků zahrnuje i další faktory: rychlost v centru, vytíženost hlavních koridorů, dopad zdržení na celou metropolitní oblast i počet lidí, kterých se zácpy reálně dotýkají. Právě díky těmto parametrům skončil Rotterdam v žebříčku o příčku před Prahou.
7. Milán – 64 hodin
Milán má stejně vysoký počet hodin strávených v kolonách jako Praha, v žebříčku však obsadil sedmou příčku. Italská metropole je typickým příkladem jihoevropského dopravního prostředí – hustá, místy chaotická doprava, úzké historické ulice a vysoký počet aut na relativně malém prostoru. Za poslední dekádu se přetížení města výrazně zhoršilo: zatímco v roce 2016 strávili řidiči v milánských kolonách pouhých 33 hodin ročně, dnes je to téměř dvojnásobek.
6. Varšava – 70 hodin
Počet hodin strávených v kolonách velmi rychle roste také ve Varšavě, která je na tom nejhůř ze střední Evropy. Mezi lety 2023 a 2024 došlo k prudkému meziročnímu nárůstu o 15 procent, což je jeden z nejvyšších skoků v celé Evropě. Dlouhodobý trend je ještě dramatičtější: od roku 2017 se čas, který řidiči tráví v zácpách, zdvojnásobil. Polská metropole čelí rychle rostoucímu počtu aut, extrémně silnému „dojížděcímu“ provozu a dynamické výstavbě, která často přináší rozsáhlé a dlouhodobé uzavírky.
5. Brusel – 74 hodin
Brusel, sídlo evropských institucí, je notoricky známý dopravními zácpami. Hustá městská zástavba, vysoký počet dojíždějících a relativně skromná síť metra způsobují, že řidiči zde každoročně ztratí až 74 hodin. Dlouhodobý vývoj je přitom poměrně strmý: od roku 2017 vzrostl čas strávený v kolonách téměř o 90 procent, což řadí Brusel mezi města s nejrychleji se zhoršující dopravní situací v západní Evropě.
4. Řím – 71 hodin
Řím je symbolem dopravních zácp, i když se 71 hodinami ročně obsadil v žebříčku „až“ čtvrté místo. Historická struktura města, úzké ulice a masivní turistický ruch vytvářejí dopravní tlak, který moderní opatření zvládají jen obtížně. Dlouhodobý trend je přitom nepříznivý: od roku 2017 narostl čas strávený v kolonách o 82 procent.
3. Dublin – 81 hodin
Irská metropole patří mezi evropské rekordmany. 81 hodin ročně strávených v kolonách je mimořádně vysoké číslo, za kterým stojí především prudké zhoršení v poslední dekádě: čas, který řidiči tráví v dopravních zácpách, se zvýšil o 161 procent. Na vině je rychle rostoucí populace, omezená kapacita silnic a velmi slabá železniční infrastruktura, která nedokáže nabídnout dostatečnou alternativu k individuální automobilové dopravě.
2. Paříž – 97 hodin
Paříž patří dlouhodobě mezi nejproblematičtější dopravní metropole Evropy. Řidiči zde stráví v kolonách extrémních 97 hodin ročně. Situace se navíc trvale zhoršuje – od roku 2017 narostl čas strávený v kolonách o téměř 41 procent. Město se přitom snaží situaci řešit: zavádí zónu s omezeným automobilovým provozem v centru, masivně rozšiřuje cyklostezky a pěší zóny a testuje také vyhrazený pruh na okruhu Boulevard périphérique pro vozy se dvěma a více pasažéry, taxi a MHD, aby snížilo objem individuální dopravy ve špičce.
1. Londýn – 101 hodin
Pozici nejucpanějšího města Evropy si Londýn drží už řadu let – a se 101 hodinami ročně strávenými v kolonách je jeho náskok před ostatními metropolemi stále bezkonkurenční. Trend nepomohly zvrátit ani rozsáhlé mýtné zóny, přísná omezení dieselů ani jedna z nejhustších sítí veřejné dopravy na světě. Londýn zůstává globálním symbolem dopravního přetížení, protože hustota ekonomické aktivity, dojíždění i samotné populace je jednoduše vyšší než kapacita jeho silniční infrastruktury. Situace se navíc dál zhoršuje – od roku 2017 vzrostl čas strávený v kolonách o 36 procent.
