Srovnání zdrojů z pohledu vyrobené elektřiny i typu paliva.
Jak si v žebříčku stojí energetické firmy?
Uhelný podnikatel Pavel Tykač opět rozvířil vody a definitivně dal všanc osud svých tří (ze čtyř) hnědouhelných tuzemských elektráren. Provozovatel ČEPS jim nyní může vystavit definitivní stopku, pokud usoudí, že pro stabilitu sítě nejsou potřeba. Tykačovy zdroje přitom patří k nejvýznamnějším, z pohledu uhlí drží dokonce tu nejvýkonnější. Ponořte se do souvislostí české elektroenergetiky a podívejte se, jak si Tykačovy elektrárny stojí v porovnání s ostatními. Souhrnný instalovaný výkon všech zdrojů v Česku činil ke konci loňského roku zhruba 23 gigawattů. Dohromady loni vyrobily 69 terawatthodin elektřiny.
Paroplynová elektrárna ve Vřesové | Zdroj: ČTK/Kubeš Slavomír
Desátou příčku obsadila elektrárna ve Vřesové na Karlovarsku. Jediný zdroj v žebříčku ze skupiny Sokolovská uhelná je zároveň výrobním trpaslíkem, a to přestože byl postaven teprve v roce 1996. Důvodem je relativně drahý plyn, jehož spalování se za účelem výroby elektřiny stále ještě až na výjimky nevyplácí. Elektrárna funguje jen v omezeném režimu spíše jako záložní nebo příležitostný zdroj. Do sítě loni dodala jen 104 gigawatthodin elektrické energie.
9. Kladno (hnědouhelná, 524 MW, Sev.en Energy)
Teplárna Kladno | Zdroj: profimedia
První elektrárna z flotily byznysmena Pavla Tykače a také jedna ze tří, která je „na odstřel“. Kladenský zdroj má vyšší teplárenský než elektrický výkon, celkem 966 megawattů. Tykač chce uzavřít jen elektrárenskou část. To znamená, že dodávku tepla bude muset on nebo někdo jiný zajistit. Tykač už uvedl, že licenci na výrobu tepla pravděpodobně odevzdá. ERÚ by následně vybral jiného provozovatele. Elektrárna loni dodala 1,6 terawatthodiny elektřiny a 713 terajoulů tepla.
8. Ledvice (hnědouhelná, 660 MW, ČEZ)
Elektrárna Ledvice | Zdroj: ČEZ
Jde o nejmodernější zdroj v české klasické elektroenergetice, tedy takové, která vyrábí elektřinu z točivé turbíny pomocí proudění páry či plynu. Elektrárna Ledvice, postavená v roce 2017, leží na úpatí východní části Krušných hor mezi lázeňskými městy Teplice a Bílina. Dosahuje elektrického výkonu 660 megawattů.
Zdroj má jedno specifikum – je takzvaně nadkritický, což znamená, že pracuje s extrémně vysokými teplotami a tlaky páry. Aby tento proces fungoval efektivně a splňoval přísné emisní limity, musí být kotel „nakrmen“ palivem (tedy uhlím) se stabilními parametry, na které byl vyprojektován. Naštěstí je tento typ uhlí hned vedle v bílinském lomu. Když se z něho bude těžit, Ledvice mohou mít díky vysoké účinnosti nejzazší termín konce provozu, zatím politicky stanovený na rok 2033.
7. Prunéřov II (hnědouhelná, 750 MW, ČEZ)
elektrárna Prunéřov | Zdroj: ctk
Elektrárna Prunéřov, která leží na západním okraji severočeské hnědouhelné pánve mezi Chomutovem a Kláštercem nad Ohří, byla loni druhým největším uhelným výrobcem elektřiny. Na trh dodala 3,4 terawatthodiny. Zároveň je také významným dodavatelem tepla. Do Chomutova, Jirkova a Klášterce nad Ohří ročně posílá zhruba 920 terajoulů. Termín konce provozu této elektrárny zatím nebyl stanoven.
6. Tušimice II (hnědouhelná, 800 MW, ČEZ)
Elektrárna Tušimice II | Zdroj: profimedia.cz
Další polostátní gigant ze severu Čech a jednička ve výrobě elektřiny z uhlí. Loni vyrobil 3,7 terawatthodiny. Pokud skončí provoz Tykačových uhelných elektráren, budou to právě Tušimice II, na které připadne pozice nejvýkonnější uhelné elektrárny. Díky výkonu 800 megawattů je zároveň čtvrtým největším zdrojem elektřiny skupiny ČEZ.
Druhá nejvýkonnější elektrárna ze skupiny Sev.en a druhá ze tří, která má nejistou budoucnost. ČEPS nyní bude zkoumat, zda její provoz síť potřebuje, a podle toho se rozhodne, jestli elektrárnu bude stát dotovat, nebo ji Tykač bude moci zavřít. Zastaralá elektrárna, která má dočasnou výjimku na emisní limity, loni vyrobila zhruba 2,5 terawatthodiny elektřiny. Teplo od letošní zimní sezony už nedodává, licenci převzala skupina ČEZ.
4. Počerady (paroplynová, 845 MW, ČEZ)
Paroplynová elektrárna Počerady | Zdroj: ČEZ
Je jednou ze dvou elektráren v lokalitě Počerady, kde působí dvě energetické skupiny. Tu méně výkonnou výrobnu s 845 megawatty provozuje skupina ČEZ. Zdroj spaluje plyn a elektřinu vyrábí ve dvou cyklech prouděním plynu i páry. Tento typ elektráren dnes obvykle vyrábí výrazně méně než její podobně výkonní uhelní konkurenti. V roce 2023 to bylo jen 1,6 terawatthodiny.
Dostáváme se do první trojky žebříčku mezi gigawattové zdroje a zároveň na pozici nejvýkonnější uhelné elektrárny v Česku. Tykačova jednička loni vyrobila 3,4 terawatthodiny elektřiny a vzhledem k tomu, že má emisní výjimku na dožití, výrobním premiantem už zřejmě nebude, ani kdyby ji stát chtěl nechat v provozu.
2. Dukovany (jaderná, 2 068 MW, ČEZ)
Jaderná elektrárna Dukovany | Zdroj: Profimedia
Jaderná elektrárna Dukovany je první jadernou elektrárnou postavenou na českém území. V elektrárně jsou čtyři výrobní bloky s tlakovodními reaktory ruského typu VVER 440. První reaktorový blok byl uveden do provozu v květnu 1985 a od července 1987 jsou v provozu všechny čtyři výrobní bloky. V rámci zvyšování účinnosti a využití výkonových rezerv došlo ke zvýšení celkového instalovaného výkonu až na 2068 megawattů. Nyní se chystá rozšíření této jaderné lokality. Výstavbu nových bloků bude mít v gesci jihokorejská KHNP.
Jaderná elektrárna Temelín, která leží přibližně 24 km od Českých Budějovic, vyrábí elektřinu ve dvou výrobních blocích s tlakovodními reaktory ruského typu VVER. Původně chtěl stát vybudovat čtyři bloky, po listopadu 1989 bylo v nových politických a ekonomických podmínkách rozhodnuto o snížení počtu bloků na dva. První elektřinu elektrárna vyrobila 21. prosince 2000. Od té doby se technologie mnohokrát modernizovala, díky čemuž narostl její výkon na současných 2250 megawattů. Elektrárna loni vyrobila přibližně 15 terawatthodin. Letos by to mělo být více.
