Do důchodu s jedním a půl milionem. Schillerová rozjíždí revoluci v penzijním spoření
- Vláda razantně sníží penzijním společnostem poplatky a zvýší státní bonusy.
- Mladí účastníci spoření budou automaticky směřovat do fondů s výnosnějšími, ale také rizikovějšími investicemi.
- Návrhy změn projdou širokým připomínkovým řízením, vyjádří se k nim i ČNB. Pak je posoudí parlament.
Samostatnou přípravu lidí na nevýdělečnou fázi života se státní podporou čekají po více než deseti letech převratné změny. Vydělat na nich mají především noví účastníci důchodového spoření do třiceti let včetně dětí. U nich bude samozřejmě záležet na tom, zda je rodiče či prarodiče do produktu zapojí.
Naopak značný pokles dosavadního profitu čeká všech devět penzijních společností na českém trhu. Některé mohou skončit, varovalo jejich zájmové sdružení.
Čtyři pilíře reformy
Reforma šéfky státní kasy Aleny Schillerové (ANO) má čtyři pilíře. Je to razantní snížení poplatků penzijních společností v kombinaci s posílením bonusů od státu, byť zvažovaný jednorázový motivační příspěvek ve výši 30 tisíc korun spadl pod stůl. Velmi důležitou roli má sehrát také odvážnější spoření mladých. Má být více investorské, zaměří se spíše na akcie. Posledním krokem bude definitivní zánik starých a nevýnosných transformovaných fondů, do nichž už od roku 2013 nelze vstupovat. Skončit mají za deset let.
Zcela zásadní je podle Schillerové osekání poplatků, které si účtují penzijní společnosti. „Heslem je peníze lidem, ne bankám. Snížení poplatků se jim líbit nebude. Ale poradí si s ním, jako si v minulosti poradily s poklesem poplatků u běžných bankovních služeb,“ řekla.
Nyní většina účastníků za 25 let naspoří přibližně 600 tisíc korun. Nově mají odcházet do penze po 35 letech zapojení do produktu s více než 1,6 milionu, přičemž tato odhadovaná částka je podle ministryně financí očištěna o inflaci.
Cílem reformy je, aby v takzvaném třetím důchodovém pilíři byl do budoucna jeden milion lidí mladších třiceti let. V současnosti má penzijní spoření 430 tisíc účastníků této věkové kategorie.
Návrhy změn nyní čeká širší připomínkové řízení, do kterého se v uzavřené fázi zapojí ministerstva a rovněž ČNB. Ve veřejném kole se pak vyjádří odborná veřejnost, tedy i správci penzijních fondů spadajících pod velké banky. Následně reformu posoudí Poslanecká sněmovna a Senát. Kabinet předpokládá platnost upravených paragrafů od ledna, termín se však může vzhledem k chystaným negativním dopadům na finanční ústavy i legislativnímu procesu v parlamentu posunout.
Jen jeden poplatek
Zatímco nyní si penzijní společnosti účtují u nových účastnických fondů až jedno procento za správu prostředků a nevýše 15 procent za jejich zhodnocení, nově má poplatek za správu klesnout na 0,5 procenta a poplatek za zhodnocení spadnout na nulu.
„Snížení poplatků banky a penzijní společnosti pocítí, ale vyšší výnosy způsobené přílivem nových účastníků jim to vynahradí. Důchodové spoření slouží pro zajištění lidí na stáří, ne aby bankám přihrávalo zisk. Ten dnes činí přes 50 procent před zdaněním,“ argumentuje Schillerová. Stát aktuálně podporuje důchodové spoření 18 miliardami korun ročně a musí proto podle ministryně požadovat maximální efektivitu. „Máme nejvyšší poplatky v EU,“ dodala.
Podle Asociace penzijních společností však snížení zejména správního poplatku povede ke značné nerovnováze mezi příjmy a náklady. „Nutné náklady, které za uplynulých deset let v průměru činí 0,82 procenta, by poplatkem za správu nebylo možné pokrýt ani z poloviny,“ upozornil šéf APS Radek Moc.
Výsledkem by byla ekonomická neudržitelnost důchodového spoření ve stávající podobě. „Menší společnosti, jejichž nákladovost je nad zmíněným průměrem, by pak byly zasaženy ještě výrazněji,“ dodal Moc. Zájmové sdružení bude podle něj ve všech fázích přípravy reformy nadále prosazovat diskuzi založenou na reálných možnostech sektoru.
Bonusy také pro děti
Vláda hodlá více motivovat nejen dvacátníky, ale i školáky nebo novorozence, přesněji jejich zákonné zástupce. Změny jim umožní přihlásit děti k nové a výhodnější formě ukládání peněz.
Při spoření u dětí se má snížit hranice minimálního vkladu pro přiznání státního příspěvku z 500 na 100 korun měsíčně. A zároveň by se pro klienty do 29 let měla zdvojnásobit státní podpora na 40 procent vložené částky. Schillerová vyčíslila, že pro státní rozpočet to bude znamenat 1,2 miliardy korun ročně navíc.
Účastníci budou také moci do dosažení 36 let jednorázově vybrat z penzijního spoření třetinu svých úspor, aniž by přišli o státní příspěvky nebo museli částku dodatečně zdanit.
Odvážnější spoření
Dalším opatřením je automatické směrování nových účastníků penzijního spoření do výnosnějších, ale i rizikovějších investic, přičemž pro konzervativnější a bezpečnější variantu zhodnocování úspor se budou muset rozhodnout sami. Jde o takzvanou strategii životního cyklu. Jejím cílem je, aby lidé nezůstávali po celou dobu pouze v jednom typu fondu.
Z dat penzijních společností plyne, že i velmi mladí často volí umírněnější způsob spoření, který často vyrovná inflaci nebo ji jen mírně překračuje. Tito účastníci tak zbytečně přicházejí o peníze. Například dynamické fondy s podílem akcií měly minulý rok průměrný výnos 16,5 procenta, za celou uplynulou dekádu vydělaly 7,15 procenta.
Oproti tomu padesátníci by měli být uvážlivější a s blížícím se seniorským věkem sázet spíše na jistotu. Přesunuli by se tedy do vyváženého nebo úplně konzervativního fondu, aby si objem dosažených úspor zachovali a zhodnocovali je méně dynamicky.
Všechny popsané změny mají Schillerové zatraktivnit penzijní spoření pro mladé lidi a pomoct jim dosáhnout na vyšší rentu ke státnímu důchodu.
