Deset tahounů světové ekonomiky v roce 2026. Západ si neškrtne, dominovat budou východní velmoci
- Která z deseti největších ekonomik světa by letos mohla dosáhnout největšího ekonomického růstu?
- Co dostalo mezi favority asijské země?
- V jaké kondici jsou tradiční velké ekonomiky?
Deset největších ekonomik světa. Která z nich by v roce 2026 mohla dosáhnout největšího ekonomického růstu? Dařit by se mělo především asijským zemím. A jak je na tom třeba Turecko a Argentina, tedy země, které si procházejí ekonomickými problémy? Zde je žebříček podle dat Mezinárodního měnového fondu (IMF).
10. Jižní Korea
V případě Jižní Koreje jde spíše o stabilizaci po slabších obdobích. IMF očekává v roce 2026 růst o 1,8 procenta, přičemž hlavní roli mohou sehrát exportně orientované sektory – zejména průmysl a technologická výroba, kde Korea těží z globální poptávky po čipech, elektronice a dalších high-tech komponentech.
Motorem korejské ekonomiky by mohla být i domácí poptávka, která se vzpamatovává z inflačních tlaků. Přesto zde zůstávají výrazná rizika, zejména proto, že tamní hospodářství je citlivé na vývoj v zahraničí. Dlouhodobě tuto asijskou zemi brzdí také stárnutí populace a s tím související slabší produktivita práce.
9. Brazílie
Brazilskou ekonomiku táhne domácí poptávka i export komodit. Její růst by se v roce 2026 mohl přiblížit dvěma procentům. IMF předpokládá, že si ekonomika udrží solidní výkon v klíčových oblastech, ať už jde o zemědělství, těžbu nebo energetiku.
Důležité ale bude, zda se podaří udržet pod kontrolou inflaci, která v zemi zůstává na vyšších hodnotách. I proto má brazilská centrální banka nastavené vyšší úrokové sazby, které mohou výkon ekonomiky brzdit. Banka proto předpokládá, že silnější období má brazilská ekonomika za sebou a její další růst bude mírnější.
8.–7. USA
O více než dvě procenta by letos mohla vyrůst ekonomika Spojených států. Tahounem by mohla být kombinace spotřeby domácností, investic firem a pokračujícího technologického boomu v oblasti umělé inteligence, kde USA dominují jak kapitálově, tak inovačně. IMF ve svých novějších aktualizacích naznačuje, že americká ekonomika si dokáže udržet slušné tempo i navzdory vyšším sazbám.
Americký růst je nicméně citlivý na finanční podmínky a politická rozhodnutí. Pokud by inflace klesala pomaleji, než se čeká, mohly by úrokové sazby zůstat vyšší po delší dobu, což obvykle tlumí investice i spotřebu. Další nejistotu představují obchodní a geopolitická témata, která do veřejného prostoru vnáší Donald Trump. Případná eskalace celních sporů nebo nové bariéry v mezinárodním obchodu by mohly zasáhnout ceny, důvěru firem i investiční plánování.
8.–7. Austrálie
Stejně jako v USA, tedy o 2,1 procenta, by podle odhadu IMF mohla růst i ekonomika Austrálie. Tento růst by mohl stát především na postupném oživení domácí ekonomiky. Austrálie zároveň těží z dlouhodobě silných vazeb na asijské trhy a z exportu surovin, které tvoří důležitý pilíř zejména v období, kdy globální průmysl znovu nabírá dech.
Na druhou stranu v zemi zůstává vyšší hlavní úroková sazba, která klesá jen pozvolna, aby se znovu nerozjela inflace. Rizikem je také vnější prostředí. Austrálie je otevřenou ekonomikou a jakékoli ochlazení asijské poptávky nebo globální nejistota by se rychle promítly do exportů i investic.
6. Turecko
Vyšší růst předpovídá IMF Turecku, jehož ekonomika by mohla posílit o 3,7 procenta. Země by měla navázat na silnou domácí poptávku a postupně se stabilizovat po období extrémně vysoké inflace. Na oživení by mohly navázat také investice a export.
Tato příznivá prognóza se však může rychle změnit, protože k cenové stabilitě má Turecko stále daleko. Inflace přesahuje 30 procent a každé špatné politické či ekonomické rozhodnutí se tak může výrazně promítnout do důvěry investorů i do kupní síly obyvatel.
5.–4. Saúdská Arábie
Až čtyřprocentní růst by mohla zaznamenat Saúdská Arábie. Ta těží především z výkonu ropného sektoru. K němu se ale v poslední době přidává i pozitivní dopad transformace ekonomiky, která podporuje investice do infrastruktury, turismu či nových technologií.
Růst Saúdské Arábie může ovlivnit vývoj na ropném trhu, který je v tuto chvíli příznivý. Pokud by však globální poptávka oslabila nebo ceny ropy klesly, může se to na výkonu ekonomiky podepsat. Otázkou proto zůstává, zda se už v letošním roce na trhu s ropou výrazněji projeví situace ve Venezuele, kde chtějí z ropy začít profitovat Spojené státy.
5.–4. Argentina
Po krizových letech by se výraznějšího růstu mohla dočkat také Argentina. Čtyřprocentní tempo naznačuje, že se její ekonomika oživuje. Ukazatel růstu HDP ale vychází z nízkého základu, což může skutečný obraz částečně zkreslovat. Ekonomiku by mohly táhnout investice, export i potenciál v energetice a těžbě.
Podobně jako v Turecku je i v Argentině tato predikce velmi nejistá a může se během roku výrazně změnit. Odhad stojí na citlivých předpokladech, přičemž země čelí tlaku na kurz měny i na inflaci, kterou se zatím daří držet pod kontrolou. Jiné zdroje, například OECD, proto počítají s nižším růstem, i ten by se však mohl pohybovat kolem tří procent.
3. Čína
Žebříček růstu největších světových ekonomik ovládají asijské země. Tradičně vysoký růst by měla zaznamenat také Čína, konkrétně přes čtyři procenta HDP. Z dlouhodobého pohledu je ale patrné, že tempo růstu této ekonomiky postupně slábne. Tahounem má být kombinace průmyslu, exportu a pozvolného posílení domácí poptávky. Právě slabší spotřeba domácností patří dlouhodobě k největším problémům čínské ekonomiky.
Největší brzdou zůstává realitní sektor. Pokračující slabost na trhu nemovitostí a dluhové napětí části lokálních samospráv dlouhodobě tlačí dolů investice i důvěru domácností. Přidává se také riziko vyšších obchodních bariér. Západ citlivě reaguje na čínskou průmyslovou expanzi, což může vyústit v další omezení obchodu.
2. Indonésie
Domácí poptávka by měla v roce 2026 táhnout ekonomiku Indonésie, která by podle IMF měla vyrůst o 4,9 procenta. Ke spotřebě domácností této téměř třísetmilionové země by se mohly přidat i investice do infrastruktury a dalších strategických sektorů.
Rizika však leží především ve finanční stabilitě a důvěře trhů. Indonésie je citlivá na kurz měny i pohyby zahraničního kapitálu. Tamní měna od začátku roku 2026 oslabila na rekordní minimum a investoři vyjadřují obavy z fiskální disciplíny i z možného oslabení nezávislosti centrální banky. To by se mohlo projevit dražším dovozem i komplikacemi při udržení inflace na stabilní úrovni.
1. Indie
Největší růst by podle IMF měla zaznamenat Indie, kde by HDP měl vzrůst o 6,2 procenta. To aktuálně potvrzuje její pozici nejrychleji rostoucí velké ekonomiky světa. Indickou ekonomiku táhne rostoucí domácí spotřeba i investice – od dopravy přes energetiku až po development. Země se zároveň snaží přilákat zahraniční firmy, aby diverzifikovaly výrobu i mimo Čínu.
Otázkou zůstává, zda Indie nenarazí na limity pracovního trhu a zda dokáže vytvářet dostatek kvalifikovaných pracovních míst i mimo velká města. Zároveň se země ocitá pod tlakem geopolitiky. Čelí kritice Spojených států za dovoz ruské ropy, zatímco Rusko hledá odbytiště pro své suroviny kvůli sankcím západních zemí. Případné výkyvy cen ropy by se tak mohly na růstu indické ekonomiky jako významného dovozce této suroviny negativně projevit.
