Evropa se dál zadlužuje. Pět zemí překročilo kritickou hranici, riziko ale nesou všichni
- Zadlužení EU vzrostlo na 82,9 procenta HDP.
- Česko zůstává pod evropským průměrem.
- Největší dluhové problémy dál trápí jih Evropy.
Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšilo na 82,9 procenta hrubého domácího produktu. Přestože se většina ekonomik již dávno zotavila z pandemie covidu-19, veřejné finance nadále zatěžují vysoké sociální výdaje, rostoucí náklady na obranu a slabší hospodářský růst. Rozdíly mezi jednotlivými státy přitom zůstávají mimořádně výrazné.
Zatímco některé země dluží více, než kolik za rok vyprodukují jejich ekonomiky, jiné si stále udržují značný fiskální prostor. Rozdíl mezi nejzadluženějším Řeckem a nejméně zadluženým Estonskem činí více než 118 procentních bodů.
Řecko – 143,5 % HDP
Řecko zůstává jednoznačně nejzadluženější zemí Evropské unie. Přesto je situace výrazně lepší než během dluhové krize před více než deseti lety, kdy dluh překročil 200 procent HDP. Země v posledních letech těží z rychlého růstu turismu a přílivu evropských fondů. Vysoké zadlužení ale nadále představuje významné riziko pro veřejné finance. Jakékoli výraznější zpomalení ekonomiky by mohlo opět otevřít debatu o udržitelnosti řeckého dluhu.
Itálie – 138,9 % HDP
Itálie je druhou nejzadluženější ekonomikou EU a zároveň jedním z největších rizik pro eurozónu. Země se dlouhodobě potýká s nízkým hospodářským růstem a stárnoucí populací. Vysoký dluh znamená rostoucí náklady na jeho obsluhu. Italská ekonomika je navíc natolik velká, že případné problémy by zasáhly celou eurozónu. Řím proto čelí rostoucímu tlaku na rozpočtovou disciplínu.
Francie – 117,6 % HDP
Francie se v posledních letech postupně zařadila mezi nejzadluženější velké evropské ekonomiky. Významnou roli hrají vysoké sociální výdaje a opakované rozpočtové schodky. Země současně navyšuje investice do obrany i průmyslové politiky. Rostoucí úroky začínají představovat stále větší zátěž pro státní rozpočet. Paříž proto čelí kritice ze strany Bruselu i finančních trhů.
Belgie – 109,1 % HDP
Belgie bývá v debatách o evropském dluhu často opomíjena. Přesto se její zadlužení dlouhodobě drží nad hranicí 100 procent HDP. Země má vysoké veřejné výdaje a složitou federální strukturu, která komplikuje prosazování úspor. Belgická ekonomika je sice stabilní, prostor pro další zadlužování se však postupně zmenšuje. Další vývoj bude záviset zejména na tempu hospodářského růstu.
Španělsko – 101,6 % HDP
Španělsko zůstává nad psychologickou hranicí 100 procent HDP. Významnou roli sehrála pandemie, která silně zasáhla tamní turistický sektor. Hospodářské oživení sice pomohlo situaci stabilizovat, veřejné finance ale nadále zatěžují vysoké sociální výdaje. Země navíc čelí vysoké nezaměstnanosti mladých lidí. Madrid se proto snaží postupně kombinovat investice s fiskální konsolidací.
Portugalsko – 91 % HDP
Portugalsko bylo ještě před několika lety symbolem evropské dluhové krize. V posledních letech však patří mezi nejúspěšnější země v postupném snižování zadlužení. Pomohl silný růst turismu a rozpočtová disciplína. Země přesto zůstává nad evropským limitem 60 procent HDP. Další pokles bude záviset na schopnosti udržet ekonomický růst.
Finsko – 89,7 % HDP
Finsko bylo dlouhou dobu považováno za fiskálního premianta. Situaci ale změnilo stárnutí populace a vyšší sociální výdaje. Významný vliv mají také rostoucí výdaje na obranu po vstupu země do NATO. Zadlužení se proto dostalo na historicky vysoké úrovně. Helsinky nyní hledají cesty, jak veřejné finance stabilizovat.
Rakousko – 83,3 % HDP
Rakousko se pohybuje přibližně na úrovni evropského průměru. Pandemie a energetická krize výrazně zvýšily rozpočtové výdaje. Ekonomiku navíc negativně zasáhlo zpomalení německého průmyslu. Vídeň se snaží postupně vrátit k přísnější fiskální politice. Úplný návrat na předcovidové úrovně ale bude trvat řadu let.
Maďarsko – 77,7 % HDP
Maďarsko se řadí mezi nejzadluženější ekonomiky střední Evropy. V prvním čtvrtletí zaznamenalo největší mezičtvrtletní nárůst zadlužení v celé EU, když se dluh zvýšil o 3,1 procentního bodu. Veřejné finance zatěžují vysoké rozpočtové schodky a slabší hospodářský růst. Země zároveň čelí problémům s čerpáním některých evropských fondů. Budapešť proto bude pod tlakem investorů i Bruselu.
Slovinsko – 64,8 % HDP
Slovinsku se v posledních letech podařilo dluh výrazně snížit. Meziročně poklesl o téměř pět procentních bodů, což patří k největším zlepšením v EU. Země těží ze stabilního růstu a postupné konsolidace veřejných financí. Přesto se stále pohybuje nad maastrichtskou hranicí 60 procent HDP. Další vývoj bude záviset především na ekonomickém růstu.
Německo – 64,4 % HDP
Německo zůstává jednou z fiskálně nejstabilnějších velkých ekonomik Evropy. Přesto se jeho dluh zvýšil nad hranici 64 procent HDP. Berlín výrazně navyšuje výdaje na obranu a infrastrukturu, zatímco průmysl prochází složitým obdobím. Slabší růst snižuje daňové příjmy státu. Přesto si Německo stále zachovává relativně silnou fiskální pozici.
Slovensko – 62,5 % HDP
Slovensko se pohybuje těsně nad maastrichtským limitem. Veřejné finance zatěžují náklady spojené se stárnutím populace a vysoké sociální výdaje. Zadlužení sice meziročně mírně kleslo, v posledním čtvrtletí ale opět vzrostlo. Bratislava proto čelí tlaku na reformy důchodového systému. Dluh se stal jedním z hlavních ekonomických témat v zemi.
Polsko – 61,6 % HDP
Polsko poprvé po delší době překročilo hranici 60 procent HDP. Meziročně se zadlužení zvýšilo o 4,5 procentního bodu, což patří k největším nárůstům v celé EU. Veřejné finance zatěžují rekordní obranné výdaje i rozsáhlé sociální programy. Varšava zároveň pokračuje ve velkých infrastrukturních investicích. Rychlý ekonomický růst zatím pomáhá situaci držet pod kontrolou.
Rumunsko – 60,1 % HDP
Rumunsko se nově dostalo nad maastrichtskou hranici. Patří mezi země, kde zadlužení roste nejrychleji. Veřejné finance trápí vysoké rozpočtové schodky a slabší výběr daní. Investoři proto vývoj sledují s rostoucí nervozitou. Bukurešť bude pravděpodobně čelit tlaku na výraznější fiskální reformy.
Chorvatsko – 58,4 % HDP
Chorvatsko těží z rychlého růstu turismu a vstupu do eurozóny. Přesto se v posledním čtvrtletí zadlužení opět zvýšilo. Země zůstává citlivá na případné oslabení cestovního ruchu. Ve srovnání s obdobím pandemie se ale její fiskální situace výrazně zlepšila. Zadlužení zůstává pod hranicí 60 procent HDP.
Kypr – 54,6 % HDP
Kypr patří mezi země, které své veřejné finance v posledních letech výrazně ozdravily. Meziročně se dluh snížil o 7,4 procentního bodu, což je druhé největší zlepšení v EU. Země těží z rozvoje služeb a turismu. Přesto zůstává citlivá na vývoj mezinárodního obchodu. Dlouhodobý trend je ale jednoznačně pozitivní.
Lotyšsko – 46,9 % HDP
Lotyšsko si udržuje relativně nízké zadlužení, které se v posledním čtvrtletí prakticky nezměnilo. Rostoucí výdaje na obranu ale postupně zvyšují tlak na veřejné finance. Země zároveň investuje do energetické bezpečnosti. Přesto zůstává pod evropským průměrem. Fiskální situace je zatím stabilní.
Malta – 45,9 % HDP
Malta si i přes vysoké investice udržuje relativně nízký veřejný dluh. Ekonomice pomáhá silný sektor služeb a turismu. Zadlužení navíc v posledním roce mírně pokleslo. Země tak zůstává mezi fiskálně zdravějšími státy EU. Významnou výzvou jsou především dlouhodobé demografické změny.
Česká republika – 44,1 % HDP
Česká republika zůstává výrazně pod průměrem Evropské unie. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím zadlužení prakticky stagnovalo, meziročně ale vzrostlo o 0,9 procentního bodu. Ještě v roce 2019 přitom veřejný dluh nepřesahoval 30 procent HDP. Pandemie a následné rozpočtové schodky znamenaly výrazný obrat. Ve srovnání se západní Evropou si však Česko stále udržuje relativně zdravé veřejné finance.
Nizozemsko – 43,8 % HDP
Nizozemsko patří mezi nejdisciplinovanější státy eurozóny. Meziročně se mu podařilo zadlužení mírně snížit. Země profituje ze silné a diverzifikované ekonomiky. Díky nízkému dluhu má značný prostor pro případné budoucí investice. Stabilní veřejné finance patří k jejím hlavním přednostem.
Litva – 42,3 % HDP
Litva v posledním roce zaznamenala výrazný nárůst zadlužení. Důvodem jsou především rostoucí obranné výdaje a investice do energetické bezpečnosti. Přesto se stále drží hluboko pod evropským průměrem. Ekonomika zároveň nadále relativně rychle roste. Veřejné finance tak zůstávají pod kontrolou.
Irsko – 37,0 % HDP
Irsko těží z přítomnosti velkých technologických firem a mimořádně silného růstu ekonomiky. Přesto v posledním čtvrtletí zaznamenalo poměrně výrazný nárůst zadlužení. Nízký poměr dluhu k HDP je ale částečně ovlivněn specifickým způsobem výpočtu irského HDP. Země i nadále patří mezi fiskálně silné ekonomiky EU. Vysoké daňové příjmy jí poskytují značný manévrovací prostor.
Švédsko – 34,9 % HDP
Švédsko si navzdory rozsáhlému sociálnímu státu udržuje nízkou úroveň zadlužení. Veřejné finance podporuje silná a inovativní ekonomika. Stockholm má díky tomu dostatečný prostor reagovat na případné budoucí krize. Zadlužení se navíc v posledním čtvrtletí mírně snížilo. Švédsko tak nadále patří mezi evropské premianty.
Lucembursko – 29,2 % HDP
Lucembursko patří mezi nejméně zadlužené státy Evropské unie. Těží z mimořádně silného finančního sektoru a vysokého příjmu na obyvatele. Přesto v posledním roce zaznamenalo relativně výrazný nárůst zadlužení. Země má ale stále obrovský fiskální prostor. Její veřejné finance patří k nejsilnějším v Evropě.
Bulharsko – 28,5 % HDP
Bulharsko zůstává jednou z nejméně zadlužených ekonomik EU. Přesto zaznamenalo jeden z největších meziročních nárůstů dluhu v celé Unii. Země zároveň vstoupila do eurozóny. Nízká úroveň zadlužení jí v tomto směru výrazně pomáhá. Veřejné finance zůstávají i nadále relativně zdravé.
Dánsko – 26,8 % HDP
Dánsko kombinuje rozsáhlý sociální stát s velmi zdravými veřejnými financemi. Veřejný dluh se navíc v posledním roce dále snížil. Země dlouhodobě těží z vysoké zaměstnanosti a silného ekonomického výkonu. Díky nízkému zadlužení má značnou fiskální flexibilitu. Dánsko tak zůstává jedním z evropských premiantů.
Estonsko – 25,2 % HDP
Estonsko si i nadále drží pozici nejméně zadlužené země Evropské unie. Země dlouhodobě uplatňuje velmi konzervativní fiskální politiku. Přestože výrazně zvýšila výdaje na obranu, její veřejné finance zůstávají ve velmi dobrém stavu. Tallinn má díky tomu největší fiskální rezervu v celé EU. Estonsko tak zůstává symbolem rozpočtové disciplíny.
