Trumpova cla a Hormuzský průliv. Podívejte se, kterým zemím se nejvíce propadl vývoz do USA
- Na koho dopadla tvrdě cla vyhlášená prezidentem Donaldem Trumpem?
- Dovoz do USA zásadně ovlivňují také spory v Hormuzském průlivu.
- Jaký dopad mají cla na asijské trhy?
Jaký dopad měla cla vyhlášená americkým prezidentem Donaldem Trumpem po několika měsících na americké obchodní partnery? Koho zasáhla nejvíce? Podívejte se na deset zemí, kterým se nejvíce propadl vývoz do USA v miliardách dolarů. Žebříček srovnává vývoz v prvním pololetí roku 2024 s prvním pololetím roku 2026 podle dat U. S. Census Bureau.
10. Irák
Dovoz z Iráku do Spojených států se oproti sledovanému období snížil o 1,5 miliardy dolarů, což v jeho případě představuje výrazný propad skoro o 42 procent. Za ním ale nelze jednoduše hledat Trumpova cla. Irácký vývoz do USA je totiž mimořádně závislý na ropě a energetické suroviny byly z amerických recipročních cel vyňaty. Přestože Trumpova administrativa stanovila pro ostatní irácké zboží vysokou celní sazbu, na hlavní irácký exportní artikl se tak nevztahuje.
Propad iráckého vývozu do USA souvisí především s problémy s dopravou ropy na světový trh. Irák vyváží většinu ropy z terminálů na jihu země přes Perský záliv a Hormuzský průliv. Po jeho faktickém uzavření na konci února 2026 se tato cesta výrazně omezila a země musela snížit těžbu. To je dobře vidět také v amerických statistikách. Zatímco v lednu dovezly Spojené státy z Iráku 8,2 milionu barelů ropy, v dubnu už to bylo jen 3,3 milionu a v květnu 2,2 milionu barelů.
9. Japonsko
Japonský vývoz do USA se ve sledovaném období propadl o více než 1,7 miliardy dolarů, což ale v jeho případě tvoří propad pouze o dvě procenta. Na rozdíl od Iráku už v tomto případě hrála Trumpova cla významnější roli, zejména ta pro automobilový průmysl. Trumpova administrativa zavedla dodatečné 25procentní clo na dovážená auta a později také na vybrané automobilové díly, což tvrdě zasáhlo právě Japonsko.
Automobily patří mezi nejdůležitější japonské vývozní artikly a americký trh je klíčový pro značky jako Toyota, Honda nebo Mazda. Tamním výrobcům proto cla zvýšila náklady na auta dovážená přímo z domácích továren a část nákladů museli alespoň zpočátku absorbovat do svých marží. Dopad cel na celkový japonský export do USA nakonec zmírnila obchodní dohoda, kterou Tokio s Washingtonem uzavřelo v červenci 2025. Japonsku se podařilo snížit původně hrozící 25procentní sazbu na většinu zboží na 15 procent a stejná celková sazba začala platit také pro automobily a automobilové díly.
8. Saúdská Arábie
Saúdská Arábie je na tom podobně jako Irák. Vývoz do USA se snížil poměrně výrazně, asi o 1,8 miliardy dolarů, ale i v tomto případě hrály zásadnější roli problémy v Hormuzském průlivu než cla. Saúdská Arábie sice patřila mezi země, na jejichž zboží Spojené státy v roce 2025 uvalily základní desetiprocentní reciproční clo, ale ropa a další ropné produkty jako klíčová část jejího vývozu dostaly výjimku.
Spojené státy jsou navíc na ropě z Perského zálivu mnohem méně závislé než v minulosti. Díky rozvoji domácí těžby se samy staly největším producentem ropy na světě a v roce 2026 také předstihly Saúdskou Arábii a Rusko ve vývozu ropy a ropných produktů. Saúdská ropa proto na americkém trhu už nemá takové postavení jako před nástupem břidlicové revoluce.
7. Brazílie
Brazilský vývoz do USA se ve sledovaném období propadl o více než 16 procent, což dělá více než 3,3 miliardy dolarů. Brazílie dostala od Trumpovy administrativy jedno z nejvyšších cel. V létě 2025 Spojené státy zvýšily sazbu na vybrané brazilské zboží až na 50 procent. Opatření mělo nezvyklé politické pozadí. Americký prezident jej zdůvodňoval mimo jiné postupem brazilských úřadů proti bývalému prezidentovi Jairu Bolsonarovi.
Vysoké clo však nedopadlo na celý brazilský export. Výjimku dostaly stovky výrobků včetně ropy, železné rudy, celulózy, pomerančového džusu nebo civilních letadel a jejich dílů. Přímý účinek cel je patrný třeba u zpracovatelského průmyslu. Například u strojů, dřeva, nábytku nebo obuvi, jejichž konkurenceschopnost vysoké sazby výrazně zhoršily.
6. Kanada
O více než 4,6 miliardy dolarů se snížil ve sledovaném období dovoz z Kanady. V jejím případě jde o relativně malý pokles o 2,3 procenta. Takto malý propad může na první pohled překvapit, protože Kanada patřila mezi první země zasažené novými Trumpovými cly. Klíčovou ochranu ale poskytla severoamerická obchodní dohoda USMCA. Zboží splňující její pravidla mohlo nadále vstupovat na americký trh bez plošného dodatečného cla, zatímco na nevyhovující kanadské výrobky Spojené státy uvalily vysoké sazby.
Výjimka měla vzhledem k těsnému propojení obou ekonomik velký význam. Bank of Canada odhaduje, že ještě na začátku roku 2026 činila průměrná efektivní americká celní sazba na kanadské zboží necelých šest procent, výrazně méně než u řady dalších obchodních partnerů. Samostatná americká cla zasáhla například kanadskou ocel, hliník, měď a automobilový průmysl, a obchodní konflikt proto výrazně změnil situaci některých exportérů. Kanadské firmy zároveň začaly více využívat pravidla USMCA a hledat odbytiště mimo Spojené státy.
5. Nizozemsko
Nizozemsko jako člena Evropské unie zasáhla nová americká obchodní politika podobně jako další evropské země. Dovoz do USA se propadl o více než 28 procent, tedy asi o 4,75 miliardy dolarů. Po dohodě Washingtonu s Evropskou unií začala pro velkou většinu evropského zboží platit maximální celková sazba 15 procent, která se vztahuje například také na automobily. Některé důležité produkty navíc získaly výhodnější zacházení a například vybraná generická léčiva či letecká technika podléhají pouze původním americkým clům.
To je pro Nizozemsko podstatné, protože mezi důležité položky jeho obchodu s USA patří specializované stroje, farmaceutické a chemické produkty. Americká cla tak nizozemský vývoz skutečně zdražila, jejich dopad se ale výrazně liší podle druhu zboží. U Nizozemska zároveň platí, že díky Rotterdamu a dalším logistickým uzlům funguje země jako významná vstupní a výstupní brána evropského obchodu, takže část jejího vykazovaného exportu vznikla původně v jiných zemích.
4. Německo
Vývoz z Německa do USA ve sledovaném období klesl o více než 5,85 miliardy dolarů, což je asi sedm procent. Spojené státy jsou důležitým odbytištěm pro automobilový, strojírenský a farmaceutický průmysl. Po obchodní dohodě mezi USA a Evropskou unií začala na většinu evropského zboží platit maximální celková sazba 15 procent, která se vztahuje také na automobily a automobilové díly. Výjimku naopak získala například léčiva nebo letecká technika. Německá centrální banka označuje americká cla za jeden z hlavních důvodů oslabení německého exportu do Spojených států.
Nejvýrazněji je dopad vidět v automobilovém průmyslu. V prvním čtvrtletí roku 2026 Německo vyvezlo do USA auta a automobilové díly za 6,5 miliardy eur, meziročně o 28 procent méně. U elektromobilů se hodnota vývozu propadla dokonce téměř o dvě třetiny. Pokles ale zasáhl také strojírenství, jehož export do USA se snížil o více než šest procent.
3. Singapur
Další zemí v pořadí je Singapur, jehož dovoz do USA klesl oproti datům z roku 2024 o 6,29 miliardy dolarů. V jeho případě jde opět o výrazný pokles o 29 procent. Od dubna 2025 podléhala část singapurského zboží základnímu desetiprocentnímu clu a singapurská vláda už během následujících měsíců zaznamenala výrazné oslabení domácího exportu do USA. Dopad ale nebyl rovnoměrný. Polovodiče a farmaceutické výrobky, které patří mezi klíčové singapurské exportní obory, byly z plošného cla vyňaty, zatímco například část přesného strojírenství a dalšího průmyslového zboží mu podléhala.
Vývoj navíc ovlivnilo předzásobování amerického trhu před zavedením cel. Singapurské ministerstvo obchodu uvedlo, že právě uspíšené dodávky před očekávanými obchodními bariérami dočasně podpořily ekonomiku a export v první polovině roku 2025. Po odeznění tohoto efektu už následovalo výraznější oslabení obchodu. Pro Singapur je tento mechanismus zvlášť důležitý kvůli jeho postavení v globálních dodavatelských řetězcích elektroniky a farmaceutického průmyslu.
2. Irsko
Z Irska do Spojených států se dovezlo od začátku roku skoro o 18 miliard dolarů zboží méně než v první polovině roku 2024. Import do USA se v jeho případě propadl o 38 procent. Dominantní roli v irském exportu hrají léčiva a další chemické výrobky. Právě farmaceutický průmysl měl vůči Trumpovým clům zvláštní postavení. Léčiva získala v obchodní dohodě mezi USA a Evropskou unií výjimku a podléhají pouze běžným americkým sazbám. Případná americká sektorová cla na další farmaceutické výrobky měla být omezena maximálně na 15 procent.
Cla pro Irsko představují významné riziko, protože v zemi vyrábí řada velkých amerických farmaceutických společností, samotný propad dovozu v první polovině roku 2026 ale nelze jednoduše vysvětlit jejich zavedením. Ještě důležitější roli totiž hraje mimořádné předzásobení amerického trhu před očekávaným zavedením cel. Irský export do USA v roce 2025 vzrostl o 52 procent na rekordních 111,7 miliardy eur, zatímco v březnu 2026 už to byly pouze 4,5 miliardy.
1. Čína
Výrazně nejvíce ale americká cla zasáhla Čínu, na kterou opatření Trumpovy administrativy také původně směřovala. Dovoz do USA se snížil ve sledovaném období o 69 miliard dolarů, což je v případě Číny asi 35 procent. Čínské zboží bylo zatíženo nejen novými cly zavedenými po Trumpově návratu do Bílého domu, ale také dřívějšími cly z obchodní války během jeho prvního funkčního období.
Cla tak výrazně zdražila přímý dovoz čínského zboží a urychlila trend, který začal už během předchozí americko-čínské obchodní války. Propad obchodu se Spojenými státy ale neznamená srovnatelný ústup Číny ze světových trhů. V první polovině roku 2026 čínský vývoz do všech zemí meziročně vzrostl o více než 13 procent. Část výroby a dodavatelských řetězců se přesunula do jiných asijských zemí a zároveň prudce vzrostly jejich dodávky na americký trh. Nejvýraznějším příkladem je Vietnam, jehož vývoz do USA se v první polovině roku 2026 zvýšil přibližně o 40 procent a země už předstihla Čínu ve velikosti obchodního přebytku se Spojenými státy.
