Lidl i Albert našly nový zlatý důl. Řetězcům vydělává násobně víc než prodej potravin

Pěnové matrace, horkovzdušné fritézy, nůžky na větve, sendvičovače, žehličky, hračky, a především školní pomůcky od aktovek po vodovky. Velké obchodní řetězce rozšířily svou nabídku o nepotravinářské zboží už dávno, inflační vlna posledních let je však přiměla expandovat do tohoto segmentu naplno. U největších hráčů českého trhu, jako jsou Albert, Billa, Lidl či Penny Market, tvoří tento sortiment až 15 procent nabízeného zboží, vyplývá z odpovědí oslovených řetězců. Vydělává jim však násobně více než pečivo, maso či nápoje. 

„Inflační krize snížila řetězcům marže na potravinách. Byly pod tlakem vysokých cen a jejich nárůst alespoň mírně tlumily právě snižováním marží. Aby udržely alespoň nějaké objemy prodejů, začaly se více dívat na další možnosti rozšíření nabídky. Když už k sobě přilákáte zákazníka, což je čím dál tím dražší, tak má smysl mu nabídnout i něco dalšího. Ideálně něco, na čem máte vyšší marži a dokážete tím kompenzovat dotování základních potravin,“ tvrdí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. 

Některé základní potraviny – máslo, kuřecí maso nebo cukr – podle něj prodávají řetězce se zápornou marží v desítkách procent, jiné s kladnou marží do patnácti procent. Naopak výdělky z nepotravinářského zboží se mají pohybovat výrazně výše. 

K nejaktivnějším patří v tomto směru Lidl z německé skupiny Schwarz Gruppe. Sází na pohodlí těch zákazníků, kteří místo návštěvy specializované prodejny upřednostní nákup na jednom místě, kde pořídí jogurt a rovnou i drtič odpadu. 

Zmíněnou fritézu a matraci nabízí v pražské prodejně u stanice metra Budějovická za 1999 a 2399 korun, zákazníkům s aplikací Lidl Plus o tři, respektive čtyři sta korun levněji. Významnou část nabídky obchodu tvoří vybavení pro domácnost, dílnu a zahradu nebo školní potřeby. 

Lidl ukázal cestu

Nářadí prodává Lidl pod vlastní značkou Parkside, a to po celé Evropě. Euromonitor ji v roce 2022 označil za vůbec nejprodávanější značku v kategorii DIY – udělej si sám. I proto lapá zmíněná pražská pobočka zákazníky nejen na rohlíky a máslo, ale také na domácí vodárnu za 2299 korun nebo vysokotlaký čistič za 1999 korun. 

Stejným směrem se ubírá i konkurence, jak naznačuje statistika agentury Nielsen. Zatímco v roce 2019 tvořily privátní značky řetězců 21 procent nabídky, loni se tento podíl blížil třicetiprocentní hranici. 

Lidl ukázal trhu potenciál nepotravinářského sortimentu, který hodlá více využít například Billa z německé skupiny Rewe. Nepotravinářské zboží tvoří v jejích českých prodejnách téměř desetinu sortimentu. „Nyní je naším cílem rozšíření nabídky ekologických produktů v drogerii,“ říká mluvčí Petr Kubíček. 

Supermarkety expandují v non-foodu

„Část nepotravinářského sortimentu pravidelně obměňujeme podle sezony a aktuální poptávky. Nyní zákazníkům nabízíme například široký sortiment školních potřeb, během roku pak další tematické a sezonní produkty,“ dodává. V Bille tak lze najít školní pero Pilot za 89,90, biopantofle za 249,90 nebo kvarteto barevných tužek za 39,90. 

Řetězce často sázejí na malé domácí spotřebiče, jejichž trh roste – tržby z jejich prodeje v Česku se loni meziročně zvýšily o osm procent. Naopak tržby za spotřební elektroniku a velké domácí spotřebiče poklesly o necelá tři procenta, uvedl Svaz obchodu a cestovního ruchu spolu s NielsenIQ. 

„Non-food sortiment je důležitou součástí nabídky, v posledních letech se proměňuje především jeho struktura. Během pandemie se výrazněji prosadil trend tvoření v domácnosti, například výroba vlastních dekorací či svíček. Stále populární jsou deskové hry a různé kreativní hračky. Roste také segment her, hraček a sběratelských předmětů zaměřených na dospělé zákazníky,“ říká ředitel komunikace Albertu Jiří Mareček. V jedné ze svých největších prodejen na pražské Pankráci nabízí například školní batoh za 999 korun, kufřík na výtvarnou výchovu za 259 nebo penál za 229 korun. 

Penny Market a Coca-Cola rozjely obchodní válku v Česku. Lahve mizí z regálů

Obchod a služby

Supermarkety se tak stávají čím dál přímějším konkurentem specializovaných prodejen či hypermarketů. Hledá-li zákazník aku nůžky na větve, najde je jak ve zmíněné pobočce Lidlu, tak v nedalekém hobbymarketu Bauhaus. V Lidlu zaplatí za nůžky Parkside 1499 korun, v Bauhausu začíná cena nůžek značky Worx na 2190 korunách, v případě nůžek Ryobi na 3390 korunách. 

„Nejsilnější překryv, u něhož lze skutečně hovořit o přímé konkurenci, vidíme zejména u sezonního sortimentu – například školních potřeb, zahrady, nářadí nebo campingu. Právě u klíčových a nejprodávanějších položek těchto kategorií může v konkrétní sezoně vznikat poměrně silný konkurenční tlak,“ přiznává mluvčí Globusu Zdeněk Vesecký. Mimo sezonní špičky je podle něj situace odlišná: „Hypermarket pracuje s nepotravinářským sortimentem ve větší šíři a hloubce a nabízí jej zákazníkovi dlouhodobě, zatímco u supermarketů jde často o užší, časově omezenou nabídku vybraných produktů.“ 

Sílící konkurenci supermarketů pociťuje také KiK, německý diskontní řetězec zaměřený hlavně na levné oblečení a nepotravinářské zboží. „Potravinové řetězce těží z vysoké frekvence návštěv a staví na impulsivním nákupu – zákazník si přidá drobnost nebo dětské tričko do košíku při běžném nákupu potravin,“ popisuje jednatel KiK Martin Šatný. Značka s více než dvěma sty pobočkami v Česku chce expanzi řetězců čelit především specializací, šířkou nabídky a předvídatelnou cenou. 

„Sílící aktivitu supermarketů v tomto segmentu samozřejmě vnímáme. Mohou nám zčásti konkurovat ve standardizovaném zboží a v situacích, kdy zákazník hledá především nízkou cenu,“ říká Petra Psotková, mluvčí české skupiny HP Tronic, kam patří i obchody Datart. „Věříme, že v oblastech, kde je důležitá odbornost, poradenství a následná péče o zákazníka, máme výraznou konkurenční výhodu. Proto se soustředíme na rozvoj služeb a zákaznické zkušenosti,“ dodává.