Trhal si zub kleštěmi. Po kovářsku
Neváhá použít starodávné železné nástroje i na sobě. Aby zjistil, jak to vlastně jeho kolegové ve středověku dělali, pokusil se liberecký kovář Martin Dräger vytrhnout si kleštěmi zub. Neúspěšně.
„Chtěl jsem to udělat jako kováři za starých časů. Ale nepodařilo se mi to. Naopak úspěšný jsem byl při grilování ve velkých kamnech, vejde se do nich patnáct krůt,“ uvádí liberecký kovář.
Vystavené věci stále fungují
Mezi kleštěmi, vrtačkami, buchary, zvedáky, kovadlinami a dalšími železnými předměty od kovářů se cítí Dräger úplně nejlépe. Shromáždil jich už tolik, že si splnil svůj dávný sen a mohl v Liberci otevřít kovářské muzeum. Většina z věcí vystavených ve třech velkých místnostech je funkčních.
Téměř dvě stě let stará kovadlina
Mistra kováře už znají v každém kovošrotu. „Je mi líto všech železných nástrojů, kterých se lidé zbavují, protože jim ve sklepě zabírají místo, a tak si je vezmu domů. Stal se ze mne vášnivý sběratel,“ říká kovář. Někteří lidé mu dokonce volají domů, že našli na půdě staré železné věci. Nechtějí je vyhodit, a tak se zeptají, jestli o ně liberecký kovář nemá zájem. Ten samozřejmě ani na chvíli neváhá, nasedne do auta a pro železného krasavce si dojede. Zatím se v jeho dílně ještě nějaké volné místo najde. Mezi nejstarší kousky jeho sbírky patří kovadlina ze začátku devatenáctého století.
V železném království mohou návštěvníci obdivovat do detailu propracované mříže, domovní zámky nebo stará kamna. I zkušeným kovářům nad nimi občas zůstává rozum stát. Nechápou, jak se řemeslníkům před tolika lety a s jednoduchým nářadím podařilo zhotovit tak krásné a dokonalé věci. Podle Drägera je to tím, že tehdy měli lidé více času. „S každým kouskem si při jeho vytváření více pohráli. Od díla je nevyrušovala televize, rádio ani telefon,“ říká Dräger.
V muzeu vystavují umělci
V libereckém kovářském muzeu se také každé tři měsíce konají výstavy mladých nadějných umělců. Vystavoval tu například nezávislý umělec Ondřej Svoboda nebo kováři Libor Hurda z Pelhřimova s Pavlem Tasovským z Náměště nad Oslavou. Nyní je v galerii k vidění několik soch z různých slitin kovů. „Ze začátku umělci váhali, zdali u mne mají vystavovat, ale nyní si na nezájem nemohu stěžovat. Výstavy mám naplánované až do poloviny příštího roku,“ raduje se Dräger, který svá díla nevystavuje, protože je vyrábí na zakázku a hned je prodá. Prohlídka je možná po dohodě
Milovníci kovářství, ohně a železného umění můžou navštívit kovářské muzeum vždy po telefonické dohodě. Informace o libereckém kováři jsou na jeho webových stránkách www.drager.cz.
