Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

V ukrajinském přístavním městě Mariupol obleženém ruskými jednotkami zůstává v nelidských podmínkách 100 tisíc obyvatel. V nočním projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Snahy civilisty zachránit prostřednictvím humanitárních koridorů podle něho maří ruské ostřelování nebo záměrný teror.

Zelenskyj řekl, že obyvatelé Mariupolu žijí „v naprostém obležení, bez jídla, bez vody, bez léků, za neustálého ostřelování, za neustálého bombardování". Mariupol měl před válkou na 430 tisíc obyvatel. Město má strategický význam, jeho dobytí by Rusům umožnilo vytvořit pozemní spojení s anektovaným Krymem, ale ukrajinské síly odmítají kapitulovat.

Ruské jednotky podle Zelenského zadržely humanitární konvoj směřující do Mariupolu, řidiči autobusů jsou drženi v zajetí.

CNN: Do války na Ukrajině by se brzy mohlo zapojit Bělorusko

Spojené státy a NATO se domnívají, že Bělorusko by se mohlo brzy na straně Ruska zapojit do války na Ukrajině a běloruský režim už podniká kroky k útoku na svého souseda, uvedla na svých internetových stránkách americká televize CNN. Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že ke vpádu na ukrajinské území je připravených 5000 běloruských vojáků.

„(Ruský prezident Vladimir) Putin potřebuje podporu, a to jakoukoliv,“ cituje CNN nejmenovaného činitele. Nejmenovaný zdroj z běloruské opozice řekl, že bojové jednotky jsou připraveny už za několik dnů vstoupit na ukrajinské území. Podle něho by to ale mělo hlavně geopolitický význam vzhledem k tomu, že do konfliktu by se zapojila další země.

Podle nejmenovaného činitele ze zpravodajských služeb NATO se aliance domnívá, že vláda v Minsku „připravuje okolnosti, které by ospravedlnily útok proti Ukrajině“.

Rusko invazi na Ukrajinu podniklo částečně z běloruského území, kde před jejím zahájením mělo rozmístěné tisíce vojáků. Bělorusko následně změnilo svoji ústavu tak, aby na jeho území mohly trvale přebývat ruské jednotky a směly tam být rozmístěny jaderné zbraně.

Zástupce NATO řekl, že konečné rozhodnutí o běloruské účasti na válce padne v Moskvě a že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by běloruští vojáci na Ukrajině bojovali. „Nejde o to, co chce (běloruský prezident Alexandr) Lukašenko. Otázkou je: chce Putin další nestabilní zemi v regionu?“, uvedl tento činitel zpravodajských služeb s tím, že zapojení do války by Bělorusko destabilizovalo. K tomu, jak by jeho vojenské angažmá vypadalo, řekl jen, že by smysl dávalo, kdyby se Rusko snažilo Ukrajinu odříznout od vojenské pomoci přicházející od její západní hranice.

Podle ukrajinské kontrarozvědky SBU by se cílem útoku běloruské armády na Ukrajině mohla stát města poblíž hranice s Polskem, mezi nimi Luck a Kovel. „Právě tudy se převáží většina zbraní a vojenského vybavení ze Západu,“ řekl Viktor Jahun z SBU podle ukrajinské agentury Unian.

CNN: Peskov odmítl vyloučit, že by Moskva mohla sáhnout po jaderných zbraních

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru s novinářkou americké televize CNN připustil, že Rusko dosud nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a zároveň odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním. Uvedla to stanice na svém webu.

Celý článek najdete zde >>>

„Devět let přísného režimu. Můj vesmírný let trvá o něco déle, než se očekávalo - loď je chycena v časové smyčce,“ objevilo se krátce po dnešním rozsudku na twitterovém účtu Navalného. „Jsem vděčný všem za podporu (...) Nejlepší podporou pro mě a další politické vězně nejsou sympatie a laskavá slova, ale činy. Jakákoliv aktivita proti prolhanému a zlodějskému Putinovu režimu. Jakákoliv opozice vůči těmto válečným zločinům,“ stojí v dalším příspěvku.

Celý článek najdete zde >>>

TotalEnergies do konce roku přestane kupovat ruskou ropu a ropné produkty

Francouzská energetická skupina TotalEnergies dnes informovala, že neobnoví smlouvy na dodávky ruského plynu a ropy pro svou německou rafinerii. Místo toho bude odebírat plyn ze Saúdské Arábie a ropu z Polska. Ukončení dlouhodobých smluvních dodávek z Ruska znamená, že poslední ropa a ropné produkty budou dovezeny do konce tohoto roku. Firma, která má podíly v několika ruských společnostech a projektech, se stala terčem kritiky poté, co se nepřidala ke svým konkurentům Shell a BP, kteří kvůli ruské invazi na Ukrajinu plánují odprodej svých aktiv v Rusku.

Celý článek najdete zde >>>

Bílý dům podle svého představitele nemá zprávy, že by od telefonátu prezidentů USA a Číny obdržela Moskva od Pekingu vojenské vybavení.

Putinův mluvčí v CNN připustil, že Rusko nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním.

Francie registruje přes 10 tisíc uprchlíků z Ukrajiny

Francie zatím vydala 10 500 povolení k dočasnému pobytu ukrajinským uprchlíkům, kteří do země utekli před ruskou invazí. Podle agentury AFP to dnes oznámil premiér Jean Castex. Celkově podle něj vstoupilo do Francie na 26 tisíc ukrajinských utečenců, z nichž někteří našli ubytování u příbuzných či přátel, nebo pokračovali v cestě do jiných zemí.

Povolení k pobytu pro uprchlíky vydává Francie na šest měsíců, umožňuje ucházet se o práci, pobírat sociální podporu a dětem chodit do školy.

Francouzi podle Castexe k dnešku nabídli uprchlíkům z Ukrajiny 91 tisíc ubytovacích míst. Chystaný národní plán pro ubytování běženců zároveň počítá s dalšími nejméně 100 tisíci místy v různých rekreačních střediscích, hotelech či odborářských a podnikových zotavovnách. Na 25 tisíc míst má být k dispozici do konce března.

Francouzská energetická skupina TotalEnergies oznámila, že do konce letošního roku přestane kupovat ruskou ropu a další ropné produkty.

Kyjev se pozastavil nad chováním Budapešti: Jde jí o plyn či o Zakarpatí?

Ani všechny ruské satelity z bývalého Sovětského svazu se nechovají tak, jak se nyní - během ruského vpádu na Ukrajinu - chová vedení Maďarska, napsala dnes na facebooku místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Zároveň položila otázku, zda Budapešti jde o laciný ruský plyn, anebo má zálusk na Zakarpatskou oblast, která svého času bývala součástí Uherska.

Počínání Budapešti je podle vicepremiérky nepříjemným překvapením zejména pro ukrajinské Maďary. „Nepodporuje sankce. Nejenže neposkytuje zbraně, ale ani zbraně z jiných zemí nesmí přes maďarské území. Vlastně na všechno říkají ´ne´. Ještě trochu a rétorika oficiální Budapešti bude otevřeně proruská. Co to je? Chcete levný ruský plyn? Anebo možná chcete naše Zakarpatí? Opravdu touží obyvatelé Maďarska po roli těch, kteří se nám snaží vrazit nůž do zad v těžké chvíli? Proč?“ napsala Vereščuková a varovala, že při nynějším „střetu civilizací“ je málo pravděpodobné, že by Maďarsko dokázalo přesvědčit Rusko a pomalu profitovat z problémů svého ukrajinského souseda.

„Musíme stát na straně civilizovaného světa! Neopakujte chyby z druhé světové války, kdy se Maďarsko rozhodlo špatně. Ano, správná volba je vždy zpočátku těžká, ale je také správná, protože je snadná později,“ apelovala na Maďarsko.

Ruský list Kommersant v souvislosti s výhradami Vereščukové k maďarskému postoji připomněl, že vztahy Kyjeva a Budapešti jsou napjaté od roku 2017, kdy Ukrajina přijala nový zákon o vzdělání, který podstatně omezil výuku v jazycích národnostních menšin.

Nynější Zakarpatská oblast Ukrajiny bývala v meziválečném období jako Podkarpatská Rus částí Československa. Ještě dříve bývala součástí Uherska a k Maďarsku byla připojena i za druhé světové války, kdy Budapešť patřila ke spojencům nacistického Německa. O veškeré územní zisky však Maďaři přišli s pádem nacistické Třetí říše. Ještě dříve tisíce maďarských vojáků zahynuly na východní frontě, u Stalingradu, v Karpatech a při bojích s Rudou armádou v samém Maďarsku.

Ukrajinská armáda má sílu se bránit, nemá ale sílu zvrátit současný stav, domnívá se bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Nastat by podle něj musela její absolutní reorganizace, což v současné době nejspíš není realizovatelné, uvedl. Vojenský analytik Jiří Vojáček se domnívá, že Rusko nedobude Kyjev ani Charkov, největší šance má v případě obleženého Mariupolu. Poukázal na značnou přesilu ruské armády, Ukrajina ale podle něj na obranu přístavního města nasadila nejodhodlanější jednotky.

Celý článek najdete zde >>>

Ruská armáda podle nejmenovaného představitele Pentagonu dál čelí na Ukrajině logistickým problémům, někteří vojáci prý byli staženi kvůli omrzlinám.

Ruský novinář čelí stíhání za snímky zničené porodnice v Mariupolu

Ruské úřady začaly stíhat známého televizního novináře Alexandra Něvzorova za příspěvky na sociálních sítích o ruském ostřelování porodnice v obleženém Mariupolu. Za "úmyslné šíření záměrně lživých informací" o počínání ozbrojených sil mu hrozí až 15 let vězení, oznámila ruská média. Podle ruské redakce BBC jde o sedmý známý případ uplatnění nového ustanovení trestního zákona, které vstoupilo v platnost po ruské invazi na Ukrajinu.

Celý článek najdete zde >>>

O účasti Ruska v G20 a WTO rozhodnou podle Scholze členské země

Německý kancléř Olaf Scholz nevylučuje vyřazení Ruska ze Světové obchodní organizace (WTO) a ze skupiny G20 sdružující největší ekonomiky světa, rozhodnutí ale musí společně učinit členské země. Scholz to řekl dnes odpoledne v Berlíně před setkáním s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou.

„Útok na Ukrajinu má následky i pro samotné Rusko. Uvalili jsme řadu sankcí, učinili jsme také řadu rozhodnutí s ohledem na spolupráci a členství v mezinárodních institucích,“ řekl Scholz. „Pokud jde o WTO a G20, tak tuto otázku projednáme se zeměmi, kterých se to týká, nebudeme rozhodovat individuálně,“ dodal. Kancléř tak reagoval na dotaz, zda podporuje návrh Polska vyloučit Rusko z jednání G20 a Světové obchodní organizace.

Scholz zopakoval, že nyní je klíčové vést přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. „Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že si přeje setkat se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem,“ řekl. Potřebujeme zastavit boje a najít mírové řešení,„ uvedl Scholz.