Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Do Česka zatím přišlo kolem 300 tisíc ukrajinských uprchlíků, uvedl Fiala

Do České republiky přišlo z Ukrajiny od zahájení ruské vojenské invaze zatím kolem 300 tisíc běženců, řekl dnes ve Sněmovně premiér Petr Fiala (ODS). Zopakoval kroky, které vláda v souvislosti s migrační vlnou podnikla. Uvedl, že chápe rozčarování obyvatel nad rostoucími cenami energií, pohonných hmot nebo potravin. Hlavním viníkem je ruský prezident Vladimir Putin, zdůraznil. Fiala se ohradil proti názorům, že kabinet kvůli situaci na Ukrajině zapomíná na české občany. „Je to lež,“ prohlásil.

Vláda podle něho reagovala na zdražení pohonných hmot i na situaci na trhu s energiemi, když ukončili činnost někteří dodavatelé. Zastal se například zvýšení příspěvku na bydlení, o jehož přínosu zaznívaly pochyby. „Opatření funguje, žádá stále více lidí,“ řekl premiér.

Celý článek najdete zde >>>

Rusko podle Kyjeva brání evakuaci civilistů z Mariupolu

Nejméně 100 tisíc lidí chce uprchnout z obléhaného přístavního města Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny, ale nemohou, protože chybí bezpečná cesta k evakuaci do bezpečí. Uvedla to dnes podle agentury Reuters místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková.

Ruské ostřelování podle vicepremiérky také brání záchranářům v přístupu ke krytu pod mariupolským divadlem, kde se mohly podle místních úřadů schovávat stovky lidí, když divadlo minulý týden zničil zásah bomby. Z krytu se zatím podařilo zachránit 130 přeživších. Osud dalších lidí, převážně žen a dětí, zůstává neznámý.

Rusko popřelo, že by bombardovalo divadlo či útočilo na civilisty. Moskva také obviňuje ukrajinské „nacionalisty“, že brání v evakuaci civilistů do Ruska a že používají civilisty jako živý štít.

Mariupolská radnice uvedla, že ruské letectvo dnes svrhlo na Mariupol dvě „supersilné“ bomby, čímž beztak poničené město ještě více utrpělo. „Okupanty nezajímá město, chtějí jej srovnat se zemí a udělat z něj spáleniště,“ napsala radnice na sociální síti.

Místní úřady odhadovaly, že během obléhání přišlo o život asi 2500 civilistů, ale upozorňují, že pod troskami může ležet i dvojnásobný počet mrtvých. Tyto údaje nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Město, nacházející se u Azovského moře, asi 50 kilometrů od ruských hranic, mělo před válkou na 430 tisíc obyvatel. Město má strategický význam, jeho dobytí by Rusům umožnilo vytvořit pozemní spojení s anektovaným Krymem, ale ukrajinské síly odmítají kapitulovat.

Guterres: Rusko válku na Ukrajině nemůže vyhrát, Ukrajinci zažívají peklo

Generální tajemník OSN António Guterres dnes vyzval k okamžitému ukončení války, kterou Rusko před měsícem zahájilo invazí na Ukrajinu. V této souvislosti uvedl, že Ukrajinci čelí „živoucímu peklu“ a že Rusko válku nemůže vyhrát a bude muset usednout k jednacímu stolu. Informují o tom zahraniční agentury.

„Pokračování války na Ukrajině je morálně nepřípustné, politicky neobhajitelné a vojensky nesmyslné,“ řekl Guterres novinářům v New Yorku.

Více informací zde >>>

Do České republiky přišlo z Ukrajiny od zahájení ruské vojenské invaze zatím kolem 300 tisíc běženců, řekl ve Sněmovně premiér Petr Fiala (ODS).

V okupovaném Chersonu na 300 tisíc lidí čelí humanitární katastrofě, skoro bez jídla a léků, varuje podle Reuters ukrajinské ministerstvo zahraničí.

ECB varuje kryptoměnové společnosti před obcházením protiruských sankcí

Evropská centrální banka (ECB) varuje kryptoměnové společnosti před napomáháním obcházení sankcí, které jsou v odvetě za ruský útok na Ukrajinu uvaleny na některé ruské občany. Podle prezidentky ECB Christine Lagardeové by se tak firmy staly jejich spoluviníky. Lagardeová to podle agentury Reuters uvedla na on-line pořádané akci.

„Učinili jsme kroky, abychom všem, kteří směňují, provádějí transakce a nabízejí služby související s kryptoaktivy, jasně signalizovali, že se stávají spolupachateli při obcházení sankcí,“ uvedla Lagardeová.

Některé kryptoměnové burzy odmítly výzvy k odříznutí všech ruských uživatelů, což vyvolalo obavy z obcházení sankcí. Evropská unie vydala 9. března pokyny, které potvrzují, že sankce na půjčky a úvěry pro Rusko se týkají rovněž kryptoaktiv. Používání kryptoaktiv v době války na Ukrajině zkoumají i globální regulátoři.

Největší kryptoměna bitcoin se dnes vyšplhala nejvýše zhruba za tři týdny. Podle specializovaného serveru CoinDesk dopoledne přidávala 5,6 procenta na 43 337 dolarů (zhruba 970 tisíc korun), a byla tak nejdražší od 3. března.

Ruská armáda přišla na Ukrajině o přibližně 15 300 vojáků, tvrdí Kyjev

Ruské invazní jednotky od začátku války na Ukrajině přišly o zhruba 15 300 vojáků, uvedla ukrajinská armáda. Generální štáb podle agentury Ukrinform také tvrdí, že Moskva dosud přišla mimo jiné o 509 tanků, 1556 obrněných vozidel nebo téměř stovku letadel. Údaje nelze nezávisle ověřit.

Kyjev dále tvrdí, že ruské síly přišly dosud o 252 dělostřeleckých systémů, 80 raketometů, 45 systémů protivzdušné obrany, 123 vrtulníků, 1000 vozidel, tři lodě/čluny, 70 cisteren nebo 35 bezpilotních letounů.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo informace o ztrátách ruské armády na Ukrajině pouze 2. března, kdy uvedlo, že zatím zahynulo 498 vojáků. Spojené státy nedávno odhadly, že na Ukrajině zemřelo přibližně 7000 ruských vojáků, podotkl server BBC.

Ruský provládní deník Komsomolskaja pravda v pondělí podle příspěvků na twitteru krátce sdílel informace o údajných ztrátách z řad vojáků ruské armády na Ukrajině, které převyšují ukrajinské odhady. Informace hovořily o 9861 zabitých a 16 153 zraněných vojácích, brzy však byly z článku odstraněny. Deník poté oznámil, že se stal obětí hackerského útoku.

Na základě otevřených zdrojů se podařilo potvrdit jména už 557 zabitých ruských vojáků, napsala na svém webu ruská redakce BBC.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov dnes podle agentury TASS sdělil, že ruské síly dosud zničily 230 ukrajinských dronů, 181 protiletadlových raketových systémů, 1528 tanků a dalších obrněných bojových vozidel, 154 raketometů, 602 děl a minometů a 1312 kusů zvláštní vojenské techniky. Ani tato tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Před unáhlenými zákazy nákupů ruské ropy v EU varuje Německo či Nizozemsko

Zatímco Austrálie, Británie, Kanada a Spojené státy nákup ruské ropy kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu zakázaly, v Evropské unii není na tuto problematiku jasný názor. Členské země chtějí návrhy na takový zákaz projednat v nejbližších dnech a už jen představa, že návrh schválí, přispívá k dalšímu růstu cen ropy na světových trzích. Před unáhlenými zákazy ale v EU varuje například Německo nebo Nizozemsko, uvedla agentura Reuters.

Sedmadvacetičlenný blok se neshodne na tom, zda je účelné nákupy ruské ropy zakazovat v situaci, kdy může takový krok ovlivnit zhruba 27 procent jeho dovozu. Některé vnitrozemské rafinerie jsou přitom zcela závislé na dodávkách ruské ropy systémem potrubí.

V unii nejvíce ruské ropy nakupuje Německo, důležitým odběratelem je ale i Nizozemsko, které zároveň funguje jako důležitý obchodní uzel pro evropský trh. Právě tyto dvě země nejčastěji varují před ukvapenými závěry, které by mohly přispět k ještě výraznějšímu růstu cen energií a které by mohly způsobit, že některé evropské rafinerie bude nutné odstavit.

Proti zákazu dovozu energetických surovin z Ruska se postavilo Maďarsko, zatímco Bulharsko už avizovalo, že pokud EU takový zákaz schválí, bude Sofia zřejmě usilovat o to, aby dostala ze zákazu výjimku.

Zatímco politická debata na toto téma pokračuje, někteří odběratelé v Evropě se ruské ropy vzdali dobrovolně. Mají obavy, že kdyby to neudělali, uškodilo by to jejich pověsti. Nehledě na to, že za určitých okolností by pro ně další nákupy ruské ropy mohly znamenat i právní důsledky.

Evropské rafinerie, které pokračují v nákupech ruské ropy, jsou většinou v částečném vlastnictví ruských firem. Případně jsou závislé na dodávkách ropy sítí potrubí z Ruska.

Mimo EU dál nakupují ruskou ropu země, které odmítly kritiku Ruska za jeho invazi na Ukrajinu. Je to například Čína, ale i demokratická Indie. Turecko, které se nabídlo jako prostředník v jednáních mezi Moskvou a Kyjevem, také nemá v úmyslu nákupy ruské ropy ukončit.

Ruskou ropu nadále odebírá i největší polská rafinerská společnost PKN Orlen, a to pro své rafinerie v Litvě, Polsku a České republice. Firma avizovala, že se připravuje na to, aby mohla tyto nákupy zcela zastavit.

Maďarská ropná skupina MOL odebírá ruskou ropu ropovodem Družba a nemá v plánu na tom něco měnit. Budapešť dala už dříve najevo, že sankce na ropu a zemní plyn z Ruska neschvaluje. MOL provozuje tři rafinerie, a to v Maďarsku, na Slovensku a v Chorvatsku.

Evropská unie začne v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu urychleně pracovat na naplnění zásobníků s plynem, aby měla odpovídající zásoby na příští zimu. Sedmadvacítka také ve snaze omezit další růst cen přichystá společné nákupy zemního plynu či vodíku.

Podle návrhu závěrů summitu se na tom ve čtvrtek v Bruselu chystají shodnout prezidenti a premiéři členských zemí, kteří rovněž chtějí potvrdit plán na co nejrychlejší odbourání závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí. Konkrétní časový horizont však patrně nestanoví.

Cena ropy se po invazi ruských vojsk na Ukrajinu výrazně zvýšila. Severomořský Brent se nyní prodává kolem 115 dolarů za barel, bezprostředně po invazi ale jeho cena vystoupila až nad 130 dolarů. Před invazí se pohybovala kolem 95 dolarů a například na začátku pandemie před dvěma lety přechodně spadla k 20 dolarům za barel.

Ruská Duma schválila návrh zákona, který předpokládá až 15 let odnětí svobody za šíření lživých informací o zahraniční činnosti ruských orgánů.

Uprchlíci z Ukrajiny na nádraží ve Varšavě

Soud vyměřil Navalnému za podvod a pohrdání soudem devět let vězení

Ruský soud dnes v novém procesu poslal opozičního předáka Alexeje Navalného na devět let do vězení, dopoledne ho uznal ho vinným z podvodu a pohrdání soudem. Oznámila to agentura TASS. Prokuratura pro známého kritika Kremlu žádala v souvislosti s těmito obviněními 13 let vězení. Navalnyj je v současné době ve věznici, kde si odpykává zhruba 2,5letý trest kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku za údajnou zpronevěru. Vinu odmítá.

Více informací zde >>>

Od začátku války bylo v Charkově zničeno skoro tisíc civilních staveb, informuje internetová televizní stanice Hromadske. Charkov je druhé největší ukrajinské město, dosud z něj uteklo nejméně 600 tisíc lidí.

Skupina ukrajinských aktivistů bránila přistání superjachty spojované s ruským miliardářem Romanem Abramovičem v tureckém přístavu Bodrum. 140 metrů dlouhé jachtě Solaris se nakonec podařilo zakotvit až za asistence policie.

Jachta vyplula 13. března z černohorského letoviska Tivat a během své plavby do Turecka se těsně vyhýbala vodám členských států EU, kde by s ohledem na protiruské sankce mohla být úředně zabavena. 

Další jachta spojovaná s Abramovičem, Eclipse, přistála v pondělí v tureckém přístavu Marmaris, informovala agentura Reuters. 

Asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky se nejpozději do 14. dubna přestěhuje z Kongresového centra do bývalého sídla Komerční banky ve Vysočanech. Praha rovněž navýší příspěvek státu 250 korun na ubytování ukrajinských uprchlíků o 140 korun, oznámil primátor Zdeněk Hřib. Důvodem stěhování centra z Nuslí jsou již nasmlouvané akce včetně těch k předsednictví České republiky Evropské unii, které se v Kongresovém centru mají konat. Budovu ve Vysočanech městu zapůjčí zdarma developerská společnost Central Group