Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Borrell přicestoval na Ukrajinu, v Oděse je mrtvý a několik zraněných
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell dnes přicestoval do Kyjeva, kde podle agentury AFP hodlá ujistit Ukrajinu o pokračující unijní podpoře. Ukrajina mezitím v noci na dnešek zaznamenala novou vlnu útoků z Ruska, při kterých v Oděse zahynul nejméně jeden člověk a 13 jich zbylo zraněno. Ruské úřady hlásí sestřelení 50 ukrajinských dronů nad sedmi oblastmi, píše ruskojazyčný server BBC.
Ruská armáda vyslala v noci na dnešek na Ukrajinu 51 dronů, z nichž se jich 32 podařilo protivzdušné obraně sestřelit. Uvedlo to ukrajinské letectvo, podle kterého byl epicentrem útoků jihoukrajinský přístav Oděsa. Jeden člověk při náletech zahynul a dalších 13 jich je zraněných, včetně jednoho dítěte a mladistvého.
Scholz vyzval při výročí pádu zdi k jednotě, zmínil i Ukrajinu
Německý kancléř Olaf Scholz u příležitostí 35. výročí pádu berlínské zdi vyzval Evropu k jednotě. Vítězství svobody na podzim 1989 bylo podle německého kancléře vítězstvím "celoevropským". I proto podle něj právě v době velkých globálních výzev, jako jsou ruská válka na Ukrajině a válka Blízkém východě či klimatická změna, musejí Evropané opět držet pospolu. "Budeme-li stát proti sobě, nedosáhneme ničeho, jen společně jsme silní," dodal.
V Berlíně se dnes koná ústřední ceremonie, na které si účastníci připomenou především oběti berlínské zdi. Německé hlavní město přichystalo také Svátek svobody, na kterém podle radnice zahraje "největší kapela svobody na světě". Do akce se zapojí přes 1000 hudebníků, profesionálních i amatérských, kteří budou hrát v místech někdejšího hraničního pásma.
Musk se účastnil Trumpova telefonátu se Zelenským, uvádí americká média
Nejbohatší muž planety Elon Musk, který hrál výraznou roli v předvolební kampani nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, se ve středu účastnil jeho telefonátu s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským. S odkazem na své zdroje o tom informovaly zpravodajský web Axios a deník The New York Times (NYT).
Podle informací NYT Trump v jistém momentě podal telefon Muskovi, zatímco s ukrajinským prezidentem telefonicky hovořil ve svém floridském resortu Mar-a-Lago. Axios uvádí, že hovor trval asi 25 minut a že Musk slíbil Zelenskému, že bude Ukrajině bránící se ruské agresi dál poskytovat satelitní komunikaci skrze projekt Starlink jeho společnosti SpaceX.
O telefonátu s Trumpem už ve středu informoval sám Zelenskyj, aniž by se zmínil o Muskově účasti. Hovor ale označil za "výborný" a uvedl, že silné americké vedení zásadní pro dosažení spravedlivého míru mezi Ukrajinou a Ruskem.
Spojené státy jsou pod vedením končícího prezidenta Joea Bidena nejvýznamnějším vojenským partnerem Kyjeva, ovšem plány Trumpa jsou v tomto směru velmi nejasné. V kampani vyhlašoval, že válku rychle ukončí, aniž by specifikoval, jak toho dosáhne. Zároveň kritizoval míru americké podpory Kyjeva, což vyvolalo spekulace o tom, že bude na tamní vedení tlačit, aby se vzdalo nároku na okupované ukrajinské území.
Axios s odvoláním na nejmenované zdroje uvádí, že poslední kontakty mezi Trumpem a Zelenským ukrajinskou stranu do jisté míry uklidnily. Ve středu nastupující americký prezident Zelenskému sdělil, že bude Ukrajinu podporovat, byť do detailů nezacházel.
Součástí americké podpory Ukrajiny je i již zmíněný Muskův projekt Starlink. Pentagon aktuálně platí Ukrajincům přístup k satelitní síti, která je klíčová pro komunikaci na bojišti. Musk na začátku války v roce 2022 jistou dobu poskytoval Ukrajincům tuto službu zdarma.
Reuters: USA povolily americkým firmám opravovat vojenské vybavení na Ukrajině
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se na konci jeho mandátu rozhodla povolit americkým zbrojovkám provádět údržbu vojenské techniky dodané Pentagonem přímo na Ukrajině, napsala s odvoláním na nejmenované americké činitele agentura Reuters. Krok označila za významnou změnu strategie s cílem pomoci Kyjevu v obraně proti ruské agresi.
Podle jednoho ze zdrojů Reuters bude na ukrajinském území malý počet pracovníků amerických firem. Tito lidé budou působit daleko od frontové linie a nebudou zasahovat do bojů. „Pomůže to zajistit, že vybavení dodané Spojenými státy bude možné rychle opravit, když bude poškozené, a může dostat potřebnou údržbu,“ uvedl nejmenovaný činitel.
Se stejnou informací záhy přišla televize CNN, podle níž bylo rozhodnutí přijaté na začátku měsíce před prezidentskými volbami. Ukončení zákazu působení amerických firem na Ukrajině má podle jejích informací pomoci zejména s údržbou stíhaček F-16 a systémů protivzdušné obrany Patriot.
USA od ruské invaze v únoru 2022 Kyjevu posílají nejrůznější vojenskou techniku od raketometů po tanky, některé evropské země pak také začaly napadené zemi dodávat stroje F-16. Washington je pro Ukrajinu zdaleka nejvýznamnějším poskytovatelem vojenské pomoci, za tímto účelem vynaložil desítky miliard dolarů.
Po znovuzvolení amerického exprezidenta Donalda Trumpa je budoucnost této pomoci velmi nejistá. Republikánský politik své plány v tomto ohledu jasně neformuloval, v kampani však opakovaně dával najevo, že dosavadní míru podpory považuje za příliš vysokou. Jako svou prioritu označuje ukončení války a několikrát v rozhovorech odmítl říci, zda si přeje vítězství Ukrajiny.
Bidenova administrativa mezitím uvádí, že do Trumpova lednového návratu do Bílého domu bude pokračovat v dodávkách zbraní, aby Ukrajinci „měli na bojišti, vše, co potřebují“. Mluvčí Pentagonu tento týden uvedla, že vláda ještě může na základě letošního rozhodnutí Kongresu poslat Kyjevu zbraně ze svých zásob za zhruba čtyři miliardy dolarů.
Severní Korea vyslala na pomoc Rusku tisíce vojáků, uvádí NATO
Severní Korea nasadila na podporu ruské agrese na Ukrajině tisíce svých vojáků a nebezpečně tím rozšířila svou dosavadní vojenskou podporu Moskvy. V prohlášení to uvedly členské státy Severoatlantické aliance společně s několika dalšími zeměmi. Komuniké dodává, že NATO se bude dál snažit bránit Rusku a jeho spojencům v podkopávání „globální stability“.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Pchjongjang vyslal do Ruska kolem 11 tisíc vojáků a někteří z nich se už zapojili do bojů proti ukrajinské armádě v příhraniční ruské Kurské oblasti. Prohlášení Severoatlantické rady tato tvrzení nepotvrzuje, pouze hovoří o vyslání „tisíců vojáků“.
„Spojenci NATO ostře odsuzují rozhodnutí lídrů Ruské Federace a Korejské lidově demokratické republiky nebezpečně rozšířit nevyprovokovanou ruskou agresi proti Ukrajině,“ píše se ve stanovisku nejvyššího politického orgánu NATO, k němuž se připojily také Austrálie, Japonsko, Jižní Korea, Nový Zéland a také Ukrajina.
KLDR podle Západu za více než dva a půl roku trvající ruské agrese proti Ukrajině poskytla Moskvě výraznou podporu v podobě balistických střel a menších typů munice. NATO také dlouhodobě varuje před sílící vojenskou spoluprací mezi Ruskem a Íránem a z nepřímé podpory ruské agrese obviňuje Čínu.
V Pekingu se setkali italský a čínský prezident, dělí je pohled na Ukrajinu
Italský prezident Sergio Mattarella se dnes v Pekingu setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a oba podepsali dohody o obchodu nebo technologiích, informovala agentura AP. Mezi zeměmi jsou nicméně politické rozpory ohledně ruská agrese na Ukrajině, kdy Itálie coby člen NATO zdůrazňuje pomoc Ukrajině, zatímco Čína posiluje spolupráci s Ruskem.
Ukrajina repatriovala těla 563 zabitých vojáků, uvedly úřady
Ukrajina repatriovala těla 563 vojáků, kteří přišli o život ve válce s Ruskem, oznámily dnes agentury s odvoláním na úřady. Ukrajinský koordinační štáb se nezmínil, zda byli mrtví součástí případné výměny za těla zabitých ruských vojáků.
„Podařilo se repatriovat 320 těl obránců vlasti, kteří byli zabiti u Doněcka, a 89 těl vojáků zabitých u Bachmutu. Také se podařilo repatriovat 154 těl z márnic na území Ruska,“ oznámil koordinační štáb na sociální síti Telegram. Repatriace se podle něj podařila kromě přispění řady ukrajinských orgánů též za pomoci Mezinárodního výboru Červeného kříže.
Těla převeze ukrajinská armáda do státních zařízení, kde se znalci pokusí určit totožnost zemřelých, dodala agentura.
EU o dva roky prodloužila vojenskou asistenční misi na Ukrajině
Evropská unie o dva roky prodloužila mandát vojenské asistenční mise EU na Ukrajině (EUMAM Ukraine). Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Mise byla prodloužena do 15. listopadu 2026 s rozpočtem 409 milionů eur. Hlavním cílem mise EUMAM Ukraine je posílit vojenskou kapacitu ukrajinských ozbrojených sil. Výcvik ukrajinských vojáků se v minulosti konal i v České republice.
„V souladu s dnešním rozhodnutím bude mise EUMAM Ukraine spolupracovat s NATO, zejména s výcvikovým a bezpečnostním centrem NSATU a bude si s ním vzájemně a transparentně vyměňovat informace,“ uvedla Rada EU ve svém prohlášení. Nová mise pro Ukrajinu nazvaná NSATU (NATO Security Assistance and Training for Ukraine) má sídlo na americké vojenské základně ve Wiesbadenu a zabývá se koordinací pomocí zemi, která se již více než dva a půl roku brání ruské agresi.
Podle prohlášení Rady EU se dosud podařilo vycvičit 63 tisíc ukrajinských vojáků. V příštích měsících by jich mělo přibýt dalších 15 tisíc. Na konci letošní zimy by jich tak mělo být přes 75 tisíc.
Ruští vojáci si mají za vyvraždění ukrajinské rodiny odpykat doživotí
Ruský vojenský soud v Rostově na Donu odsoudil na doživotí dva ruské vojáky za vyvraždění devítičlenné rodiny, včetně dvou dětí, v okupovaném městě Volnovacha na východě Ukrajiny, oznámila dnes ruská média. Odsouzení se podle listu Kommersant nepřiznali a proti rozsudku se odvolají.
Stanislav Rau a Anton Sopov podle vyšetřovatelů na konci loňského října postříleli devět členů rodiny Kapkanecových, včetně dvou dětí ve věku čtyři a devět let.
Borrell: EU musí být jednotnější a posílit svou bezpečnost
Evropská unie musí být podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella jednotnější a musí posílit vlastní bezpečnost. Borrell to řekl novinářům na okraj dnešního neformálního summitu EU v Budapešti. Hlavními tématy tohoto jednání je posílení konkurenceschopnosti EU, ale i vztahy s USA a situace na Ukrajině či v Gruzii.
Summit začal ve čtvrtek večer neformální večeří, na které Česko zastupoval Petr Fiala. Dnes ale premiér Budapešť opustil, aby mohl být v Praze kvůli schvalování důchodové reformy. Česko nyní na summitu zastupuje polský premiér Donald Tusk a v otázkách Blízkého východu rakouský kancléř Karl Nehammer.
Evropa bez Spojených států válku na Ukrajině sama financovat nemůže, řekl Orbán
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa „odejdou“ z války na Ukrajině a Evropa sama ji financovat nemůže, řekl maďarský premiér Viktor Orbán ve státním rozhlasu před začátkem dnešního neformálního summitu EU v Budapešti. Informovala o tom agentura Reuters. Washington poskytuje Ukrajině, která se od předloňského února brání ruské invazi, největší část pomoci ze všech jejích spojenců.
„Američané z této války odejdou,“ řekl Orbán o důsledcích vítězství republikána Trumpa v prezidentských volbách. „Evropa tuto válku nemůže financovat sama ... jsou tací, kteří chtějí stále posílat obrovské sumy na tuto prohranou válku, ale počet těch, kdo jsou zticha ... a kdo opatrně dávají najevo, že bychom se měli nové situaci přizpůsobit, roste,“ řekl maďarský premiér.
Při ruském nočním bombardování Charkova utrpělo podle úřadů zranění 25 lidí
Pětadvacet lidí utrpělo zranění, když ruská armáda v noci na dnešek bombardovala ukrajinský Charkov. Ihor Terechov, starosta druhého největšího města na Ukrajině, informoval, že se částečně zřítil 12podlažní panelový dům na rozsáhlém sídlišti Saltivka. Další čtyři zraněné si vyžádaly ruské noční útoky v Kyjevské oblasti
Na Charkov, který je od hranic obou zemí vzdálený jen několik desítek kilometrů, Rusko zaútočilo naváděnými pumami KAB. Terechov v noci na dnešek na svém účtu na telegramu několikrát varoval, že ve městě jsou slyšet výbuchy, a letectvo informovalo, že ruská armáda Charkov bombarduje. Exploze se podle Terechova ozývaly i v centru města, největší škody jsou však na sídlišti Saltivka. V zasaženém panelovém domě je poškozeno několik pater. Čtyři lidi museli záchranáři odvézt do nemocnice a zhruba 30 obyvatel domu se muselo evakuovat. Škody vznikly také na infrastruktuře jinde ve městě. Ráno Rusko na Saltivku zaútočilo znovu.
Von der Leyenová mluvila s Trumpem po telefonu o Ukrajině, obchodu i energetice
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na síti X napsala, že měla skvělý telefonát se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hovořili prý spolu o obraně a dění na Ukrajině, obchodu a energetice. Pogratulovala mu také k vítězství.
„Těším se na posílení vazeb mezi EU a USA a na společnou práci při řešení geopolitických výzev. Jednali jsme o obraně a Ukrajině, obchodu a energetice. Společně můžeme podpořit prosperitu a stabilitu na obou stranách Atlantiku,“ uvedla von der Leyenová.
Počet obětí ruského útoku na Záporoží vzrostl na čtyři, uvedl ukrajinský činitel. V Doněcké oblasti jsou hlášeny dvě oběti ruského ostřelování.
Černochová jednala ve Varšavě o společné výrobě munice
Posílení spolupráce ve zbrojním průmyslu nebo společnou výrobu munice projednali ve Varšavě česká ministryně obrany Jana Černochová a její polský protějšek Wladyslaw Kosiniak-Kamys. Napsala to agentura PAP. České ministerstvo obrany v tiskové zprávě uvedlo, že politici jednali o zkušenostech s pořízením letounů F-35 či rozvoji spolupráce v rámci Severoatlantické aliance (NATO).
Černochová na tiskové konferenci připomněla českou muniční iniciativu, která získává dělostřeleckou munici pro Ukrajinu bránící se už třetím rokem ruské vojenské agresi. Upozornila, že země NATO i Evropské unie se potýkají s nedostatkem munice, píše PAP. "Až skončí válka na Ukrajině, budeme muset vytvořit zásoby munice, a tedy zřídit závody na její výrobu v našich zemích," uvedla podle polské tiskové agentury česká ministryně.
Klíčová je v tomto ohledu podle ní spolupráce se soukromými firmami. "Dnes jsme se s panem ministrem dohodli, že oslovíme soukromé subjekty, které se chtějí na výrobě munice podílet. Obrátili jsme se na přední firmy v Česku, které by nám mohly pomoci s municí ráže 155 mm (standardní dělostřeleckou ráži NATO) a dalšími typy,“ uvedla Černochová.
"Jsme rozhodnuti, máme společný postoj," řekl polský ministr podle PAP s ohledem na spolupráci obranných průmyslů obou zemí. "Požádal jsem šéfa dozorčí rady (polského zbrojního koncernu) PGZ, který se jednání zúčastnil, aby ze strany PGZ urychleně navázal kontakt s českými firmami," sdělil Kosiniak-Kamysz.
Pokračující ruská agrese a výsledek amerických prezidentských voleb podle Černochové vyžaduje aktivnější členství v NATO, tématem schůzky v Polsku byla schopnost zásobování spojeneckých sil palivem a jejich zabezpečení hostitelským státem. "Tato schopnost představuje pro ČR jeden ze základních úkolů v Alianci," uvedlo české ministerstvo.
"Důležitým tématem mé návštěvy je výměna zkušeností s realizací programu F-35. Polsko je v této věci o několik let napřed a jeho zkušenosti jsou pro nás velmi cenné. Polští piloti se již v USA školí na polských letounech F-35, nás to čeká až v roce 2029," řekla dále ministryně. Ocenila ochotu polských partnerů sdílet informace o zkušenostech s pořízením letounů F-35 a jejich zaváděním do výzbroje.
Polsko si objednalo 32 kusů letounů páté generace F-35, první letoun, určený pro výcvik polských pilotů v USA, už obdrželo. Česká vláda schválila nákup 24 amerických letounů F-35A Lightning II na konci loňského září, v lednu ho potvrdila podpisem memoranda. V celku za ně zaplatí 150 miliard korun, jedná se o nejdražší český armádní nákup. První mají být hotové v roce 2029, čeští piloti na nich zahájí výcvik ve Spojených státech. Do ČR by měly první stroje přiletět v roce 2031, všechny dorazí do roku 2035.
