Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Noční výcvik vojáků ukrajinské 53. samostatné mechanizované brigády.
Radiační situace na Ukrajině zůstává normální. pic.twitter.com/pMIBR5l6av

— Dana Drábová #KeepCalmAndCarryOn (@DrabovaDana) June 1, 2024

Na Václavském náměstí v Praze se dnes odpoledne sešlo navzdory dešti několik set lidí na demonstraci za mír. Odhad počtu účastníků ČTK sdělili přítomní policisté. Organizátoři akce v čele s Ladislavem Vrabelem avizovali, že chtějí na akci zveřejnit mírovou výzvu za ukončení bojů na Ukrajině. Lidé s deštníky a v pláštěnkách zaplnili zhruba třetinu náměstí, měli české vlajky a transparenty. Vrabel řekl, že čekal větší účast.

Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody způsobilo v pěti oblastech země, informovala energetická skupina DTEK. Rusko proti Ukrajině nasadilo desítky raket a útočných dronů. Kvůli masivnímu útoku proti Ukrajině vzlétly polské a spojenecké stíhačky, uvedla polská armáda. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz řekl, že šlo o jednu z nejrušnějších nocí pro polskou protivzdušnou obranu.

Rusové poničili energetické objekty v Záporožské, Dněpropetrovské, Doněcké, Kirovohradské a Ivano-Frankivské oblasti. "Je tu už šestý masivní útok na energetickou infrastruktury za poslední 2,5 měsíce," podotkla DTEK. Vážně poničeny byly dvě tepelné elektrárny.

Šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov podle serveru Ukrajinska pravda informoval, že Rusové v noci podnikli velký útok na Záporoží a zasáhli jeden z objektů energetické infrastruktury. Poničených je také více než 20 obytných domů a různé veřejné budovy. Přerušen byl provoz přes hráz Dněperské přehrady. Nikomu se nic nestalo.

Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody způsobilo v pěti oblastech země, informovala dnes ráno energetická skupina DTEK.

Rusko proti Ukrajině nasadilo desítky raket a útočných dronů. Kvůli masivnímu útoku proti Ukrajině vzlétly polské a spojenecké stíhačky, uvedla polská armáda.

Rusko-ukrajinská válka včera pokračovala dronovými a raketovými útoky, po kterých nové oběti hlásí obě strany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se mezitím ve Stockholmu sešel s představiteli Švédska, Norska a Islandu, se kterými podepsal dvoustranné bezpečnostní dohody, jež Ukrajincům zajistí další finanční i materiální pomoc v boji proti ruské agresi zahájené v únoru 2022 vojenským vpádem na Ukrajinu. Některé západní země přitom dávají najevo, že nemají námitky, aby zbraně získané od spojenců Kyjev použil proti cílům na ruském území.

Ruské rakety v noci na dnešek v Charkově podle šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova zabily šest lidí a 25 dalších zranily. Rusko podle místních úřadů útočilo na třech místech druhého největšího ukrajinského města a zasáhlo mimo jiné pětipatrový obytný dům. Podniklo také raketový útok na Kyjev, kde byla zničena trafostanice. Naopak ruské úřady informovaly o požáru, který vypukl ve skladu pohonných hmot v Krasnodarském kraji v důsledku ukrajinských dronových a raketových útoků a při kterém zranění utrpěli dva lidé.

Stoltenberg chce, aby se spojenci spravedlivě podíleli na pomoci Ukrajině

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg žádá spojence, aby přijali víceletý finanční závazek společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur (asi 989 miliard korun) ročně jako dosud a spravedlivě se podílet na zátěži. Uvedl to dnes po neformálním setkání aliančních ministrů v Praze. Očekává, že na červencovém summitu NATO ve Washingtonu aliance přijme nová rozhodnutí týkající se pomoci Ukrajině.

Fond by podle něj měl řešit současné potřeby Ukrajiny i potřeby země do budoucnosti tak, „aby se pomohla bránit dnes i odradila agresory v budoucnu“. Uvedl, že například darované zbraně se stanou součástí budoucí ukrajinské armády. Zatím spojenci o rámci a pravidlech společného závazku jednají, metod je víc, uvedl. Připomněl dosavadní model podílu zemí na výdajích na obranu podle jejich hrubého domácího produktu.

„Potřebujeme odpovědnost, předvídatelnost pomoci, budeme hledat způsoby pomoci, aby rozhodnutí byla přijata jednohlasně,“ konstatoval.

Aliance podle Stoltenberga bude pracovat také na dalším vytyčení cesty Ukrajiny do NATO, protože členství bude její největší bezpečnostní zárukou. Na tiskové konferenci po jednání zopakoval, že sebeobrana Ukrajiny neznamená eskalaci konfliktu, ale je základním právem.

Zelenskyj ve Stockholmu podepsal bezpečnostní dohodu se Švédskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ve Stockholmu podepsal bezpečnostní dohodu se Švédskem, informovala agentura Reuters. Zelenskyj při podpisu zdůraznil důležitost vzájemné spolupráce proti ruské vojenské agresi. Ve Švédsku se ukrajinský prezident účastní Ukrajinsko-severského bezpečnostního summitu a podepsat by dnes měl ještě další dvě dohody, s Norskem a Islandem.

"Vidíme, že Rusko se snaží válku rozšířit. Jen společně můžeme zastavit šílenství z Moskvy," zdůraznil Zelenskyj při podpisu. Jedná se o 13. podobnou dohodu, kterou Kyjev uzavřel se západní zemí, připomíná Reuters. Západ nyní rozděluje otázka, zda by Ukrajina měla používat jím dodávané zbraně i k útokům na ruské území.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve Stockholmu podepsal bezpečnostní dohodu se Švédskem. Zdůraznil spolupráci proti ruskému "šílenství".

Zelenskyj přijel na summit se severskými lídry, podepíše bezpečnostní dohody

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval, že dnes přicestoval do Švédska. Ve Stockholmu se zúčastní Ukrajinsko-severského bezpečnostního summitu. Ukrajinský prezident má v plánu schůzky s představiteli všech severských zemí k podpisu celkem tří bilaterálních bezpečnostních dohod. Jednání podle něj proběhnou jak na společném summitu, tak mezi čtyřma očima.

„Prioritou je zajistit pro Ukrajinu další systémy protivzdušné obrany, (probereme) také společné projekty obranného průmyslu, zbraně pro naše bojovníky a společné úsilí přimět Rusko k uzavření míru,“ napsal Zelenskyj k programu své cesty do Švédska na sociální síti X.

Ukrajina může podle Berlína používat německé zbraně proti cílům v Rusku

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z dnešního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem.

Německo vyslovilo dlouho očekávaný souhlas krátce poté, co americký prezident Joe Biden částečně zrušil zákaz použití amerických zbraní na ruském území, aby je Ukrajina mohla použít při obraně v okolí Charkova.

Estonsko ani Švédsko neomezují, jak může Ukrajina využít vojenský materiál

Estonsko ani Švédsko neomezují, jak může Ukrajina využívat darovaný vojenský materiál, řekli novinářům ministři zahraničních věcí obou zemí před začátkem dnešního neformálního zasedání šéfů diplomacií NATO v Praze. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna by uvítal, aby omezení zrušily další země. Ministři rovněž chválili českou muniční iniciativu.

Ukrajina na Rusko podle Moskvy zaútočila raketami a desítkami dronů

Dva lidé podle ruských úřadů utrpěli zranění při požáru, který vypukl ve skladu pohonných hmot v Krasnodarském kraji v důsledku ukrajinských dronových a raketových útoků. Ministerstvo obrany v Moskvě podle agentury Reuters informovalo, že protivzdušná obrana nad tímto regionem na jihozápadě Ruska zničila 29 ukrajinských dronů a pět raket. Z bezpečnostních důvodů byl dočasně přerušen provoz na dvou letištích v Tatarstánu.

Krasnodarský gubernátor Veniamin Kondratěv na telegramu informoval, že při nočním útoku byla nejtěžší situace v Těmrjukském okrese, kde byly ve skladu pohonných hmot poničeny tři cisterny s ropnými produkty. Zranění utrpěli dva zaměstnanci podniku. Podle kanálu Baza šlo o cisternové vagóny s mazutem a zranění nejsou v ohrožení života.

Rusko hlásí dva zraněné ve skladu pohonných hmot po ukrajinském útoku na jihu země. Armáda uvedla, že zneškodnila desítky dronů a několik raket.

NATO by mělo hrát větší roli v koordinaci dodávek bezpečnostních systémů a výcviku na Ukrajině, řekl šéf aliance Stoltenberg před zasedáním ministrů.

Při ruských útocích na Charkov zemřeli tři lidé, 16 bylo zraněno

Ruské rakety zabily v noci na dnešek v Charkově tři lidi a 16 dalších zranily. Podle tiskových agentur to dnes uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Rusko podle místních úřadů útočilo na třech místech druhého největšího ukrajinského města a zasáhlo mimo jiné pětipatrový obytný dům. Úřady hlásí ruský útok také z metropole Kyjeva, kde způsobil požár neobytné budovy. Rusko zase hovoří o ukrajinském útoku a zraněných v ropném závodě v Krasnodarské oblasti

Charkov se v posledních týdnech stal terčem častějšího ostřelování ruských vojsk, která již třetím rokem vedou proti sousední zemi útočnou válku a nedávno zesílila ofenzivu na východě Ukrajiny a právě v severovýchodní oblasti u Charkova.