Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusové zajali na Ukrajině žoldnéře z Kolumbie, tvrdí Moskva

Ruské jednotky zajaly kolumbijského občana, který bojoval na straně ukrajinských sil, oznámila dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Muž identifikovaný jako Angel Cardenas Montilla na videu, zveřejněném ministerstvem, vybízí ostatní Kolumbijce, aby se nezapojovali do války, kterou Rusko už třetím rokem vede proti Ukrajině, napsala agentura Reuters a dodala, že nemohla ruská tvrzení ověřit.

Rusko a Ukrajina v noci opět vzájemně útočily za pomoci dronů

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 18 drony a dvěma raketami Iskander-M, ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit 17 bezpilotních letounů, uvedl na sociální síti velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Ukrajinské drony zasáhly rafinérii v Novošachtinsku v Rostovské oblasti a sklad paliv v Belgorodské oblasti Ruska, kde vypukly požáry, uvedla média a posléze i tamní úřady.

Po útoku ukrajinského dronu na rafinérii vypukl požár a během hašení na závod podnikl nálet další ukrajinský dron. Požár se nicméně ve čtyři ráno (03:00 SELČ) podařilo uhasit, uvedl gubernátor Rostovské oblasti Vasilij Gulubev, podle kterého nebyl nikdo zabit či zraněn.

Putin uvedl, že Rusko může dát třetím zemím zbraně k útokům na Západ

Ruský prezident Vladimir Putin dnes uvedl, že Moskva by mohla poskytnout zbraně dlouhého dosahu třetím zemím, které by jimi následně mohly zaútočit na cíle na Západě. Učinil tak v souvislosti s rozhodnutím, kterým západní země povolily Ukrajině použít jimi dodané dalekonosné zbraně k útokům na ruské území. Informovala o tom dnes agentura AP.

FT: Rusko připravilo Ukrajinu o více než polovinu kapacit pro výrobu elektřiny

Rusko již připravilo Ukrajinu o více než polovinu kapacit pro výrobu elektřiny ničením a obsazováním tamních elektráren. Informoval o tom dnes list Financial Times (FT) s odvoláním na ukrajinské činitele. Ukrajina se tak podle něj potýká s nejhoršími výpadky v dodávkách elektřiny od začátku ruské invaze v únoru 2022.

Před zahájením ruské invaze se celkový výkon ukrajinských elektráren pohyboval kolem 55 gigawattů, v důsledku bombardování a okupace ukrajinského území ruskou armádou však klesl pod 20 gigawattů, píše Financial Times. "Měli bychom se připravit na život v chladu a temnotě," řekl listu jeden nejmenovaný ukrajinský činitel.

Americké volby na vztazích s Ruskem nic nezmění, řekl Putin

Vztahy Ruska a Spojených států se nijak nezmění, ať americké prezidentské volby v listopadu vyhraje kdokoli. V rozhovoru se zahraničními novináři to dnes podle agentury AP řekl ruský prezident Vladimir Putin. Dodal ovšem, že je těžké předpokládat, s jakou politikou vůči Rusku přijde v případě volebního úspěchu Donald Trump.

V Polsku začala pracovat nová komise pro vyšetřování vlivu Ruska a Běloruska

V Polsku začala pracovat nová komise, která má vyšetřit možný vliv ruských a běloruských tajných služeb v zemi během posledních 20 let. Podle agentur to dnes oznámil premiér Donald Tusk.

Úkolem orgánu složeného z 12 bezpečnostních, komunikačních či právních expertů je podle Tuska objasnit, „jak dnes vypadají skutečné hrozby ze strany Ruska a Běloruska“. „Již nyní víme, že tyto dvě země a jejich služby jsou v Polsku nejaktivnější,“ dodal podle agentury AFP s tím, že první závěry mají být hotovy do dvou měsíců.

Ukrajinský diplomat v Pekingu vyzval Čínu k účasti na mírové konferenci

Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Andrij Sybiha při své dnešní návštěvě Pekingu vyzval Čínu, aby se zúčastnila mírové konference ve Švýcarsku plánované na polovinu června. Čína je blízkým spojencem Ruska, které podniklo v únoru 2022 invazi na Ukrajinu a od té doby vede proti Kyjevu válku.

„Andrij Sybiha informoval svůj protějšek o situaci na Ukrajině a přípravách na summit,“ uvedla podle agentury AFP ukrajinská diplomacie po schůzce Sybihy a čínského náměstka ministra zahraničí Sun Wej-tunga. „Ukrajinská strana věří, že by účast Číny na této události mohla být dobrou příležitostí a přispět k nastolení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině,“ dodala.

Praha pomohla asi 50 tisícům ukrajinských uprchlíků, je připravena na další pomoc

Praha je připravena na případnou novou vlnu ukrajinských uprchlíků v případě eskalace rusko-ukrajinského konfliktu, řekl dnes náměstek primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) na tiskové konferenci společného projektu Prahy a Dětského fondu OSN (UNICEF) k pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. Nejproblematičtější v pomoci Ukrajincům je podle krajské koordinátorky pro Ukrajinu Geti Mubeenové bydlení a školství. Praha podle ní za dva roky trvání války na Ukrajině, kterou napadlo Rusko, podpořila zhruba 50 tisíc ukrajinských utečenců. Registrovaných jich je ve městě přes 90 tisíc.

Česko a další státy vyzvaly k pokroku v jednáních o vstupu Ukrajiny a Moldavska do EU

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) inicioval vznik dopisu, kterým belgické předsednictví v Radě Evropské unie vyzval k posunu v jednáních o vstupu Ukrajiny a Moldavska do EU. Připojilo se k němu dalších 11 států, například Německo, Slovensko, Švédsko či Finsko.

Dopis oceňuje pokrok dosažený na nedávném zasedání Výboru stálých zástupců COREPER II a vyjadřuje podporu pro rychlé schválení vyjednávacích rámců pro Ukrajinu a Moldavsko. Adresátem dopisu je belgická ministryně zahraničních věcí Hadja Lahbibová. Připojily se k němu Švédsko, Finsko, Litva, Německo, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko a Slovensko.

„Velmi si vážíme kroků, které belgické předsednictví v Radě EU podniká v procesu přistoupení Ukrajiny a Moldavska do EU. Posun v přístupových jednáních by mohl být novým impulsem v jejich reformním úsilí,“ uvedl Dvořák v tiskové zprávě. „Vzhledem k odhodlání obou kandidátských zemí jsem přesvědčen, že se jedná o správné rozhodnutí,“ doplnil. Zdůraznil potřebu motivovat tyto dvě země prostřednictvím postupné integrace do politik a programů EU ještě před dosažením plného členství.

Dopis, který Česko iniciovalo, vyzývá k přijetí vyjednávacích rámců pro Ukrajinu a Moldavsko Radou pro obecné záležitosti (GAC) nejpozději v červnu. Rada musí toto rozhodnutí přijmout jednomyslně, aby bylo možné svolat mezivládní konference s oběma zeměmi do konce června. „Věřím, že nyní je ten správný čas postoupit vpřed a podniknout konkrétní kroky v procesu přistoupení Ukrajiny a Moldavska do EU,“ uzavřel Dvořák.

NYT: Na Ukrajině je poničených kvůli válce více než 210 tisíc budov

Na Ukrajině bylo od začátku ruské invaze poškozeno nebo zničeno více než 210 tisíc budov. Napsal to na svém webu americký deník The New York Times, který k tomuto odhadu došel na základě analýzy údajů ze satelitů. Zhruba polovina z poničených domů se podle něj nachází na Donbase na východě Ukrajiny, největší škody utrpělo město Mariupol v Doněcké oblasti.

Jen málo zemí od druhé světové války zažilo takovou míru devastace jako nyní Ukrajina, píše list, který na analýze spolupracoval s odborníky na dálkový průzkum Země. Dospěl přitom k závěru, že poškozeno nebo zničeno je přes 900 škol, nemocnic a kostelů, přestože je chrání Ženevské konvence. Konkrétně zmiňuje 106 poničených nemocnic a klinik, 109 chrámů, mešit nebo klášterů a 708 školských zařízení.

List upozorňuje, že se jedná o konzervativní odhady. Data nezahrnují Ruskem anektovaný poloostrov Krym ani některé další části Ukrajiny, kde nebyly k dispozici přesné údaje. Skutečný rozsah destrukce je pravděpodobně větší a stále se rozšiřuje, dodává NYT, který vycházel z údajů datovaných do prosince 2023.

Z jeho grafiky vyplývá, že mezi nejponičenější města patří kromě Mariupolu, kterého se Rusové po těžkých bojích zmocnili v květnu 2022, mimo jiné Marjinka, Rubižne, Bachmut, Irpiň, Cherson nebo Charkov.

Škody způsobují také ukrajinské ozbrojené síly, které bombardují na frontové linii ruské pozice a útočí na Moskvou obsazená ukrajinská území, jako je Krym nebo město Doněck, píše The New York Times. Ačkoliv podle něj není možné pokaždé určit, která strana je zodpovědná, devastace zaznamenaná v okupovaných oblastech bledne ve srovnání s tím, co je vidět na ukrajinské straně fronty, na kterou útočí Rusové.

Prezidenta Ukrajiny Zelenského v pátek v Elysejském paláci přijme Macron

Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v pátek v Elysejském paláci přijme francouzská hlava státu Emmanuel Macron. Informují o tom dnes agentury AFP a DPA, podle níž se očekává, že se Macron při této příležitosti vyjádří také k otázce možného vyslání francouzských vojenských instruktorů na Ukrajinu. Během své oficiální návštěvy Zelenskyj v pátek také vystoupí s projevem na půdě francouzského parlamentu.

Zelenskyj do Francie přicestuje už ve čtvrtek, kdy se zúčastní připomínkových akcí k 80. výročí vylodění spojenců v Normandii, přičemž bude mít možnost podiskutovat s některými z více než 20 prezidentů a premiérů, mezi nimiž bude i prezident Spojených států Joe Biden či česká hlava státu Petr Pavel.

Ropovod Družba by mohl sloužit i k přepravě ropy neruského původu

Ropovod Družba by mohl sloužit i k přepravě ropy neruského původu. Pokud válka mezi Ruskem a Ukrajinou dopadne ve prospěch Ukrajiny a Ukrajina uhájí přístav v Oděse, mohla by ropovodem proudit ropa neruského původu právě z něj, řekl dnes novinářům ředitel státní společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Premiér Petr Fiala (ODS) dnes oznámil, že Česká republika se závislosti na ruské ropě, kterou do ČR dopravuje Družba, zbaví nejpozději do poloviny příštího roku. Více než polovinu zásobování ropy do ČR loni zajišťovala Družba. Nahradí ji ropa z italského ropovodu TAL, jehož kapacita v důsledku úprav vzroste.

Podle ředitele Mera by budoucí fungování Družby mělo dvojí význam pro Ukrajinu. "Jednak by zvýšili přepravu ropy přes Ukrajinu do Maďarska, Slovenska a České republiky, a jednak pro Ukrajinu by to znamenalo významný finanční benefit," vysvětlil Pantůček.

Šéfové české a rakouské horní komory jednali o možnostech rozšiřování EU

Možnosti rozšíření Evropské unie a schengenského prostoru EU bez hraničních kontrol byly tématy, o nichž dnes v Praze jednali předseda českého Senátu Miloš Vystrčil a předsedkyně rakouské Spolkové rady Margit Göllová. Podle ní je třeba o rozšiřování unie podrobně diskutovat tak, aby EU zůstala stabilním a bezpečným prostorem. Podle Vystrčila se EU musí chovat transparentně a srozumitelně k adeptům na členství, mezi nimiž kromě států západního Balkánu jmenoval také Gruzii, Ukrajinu a Moldavsko.

Vystrčil se s Göllovou ubezpečili o tom, že budou působit na představitele exekutivy ve svých zemích s cílem vzbudit důvěru, že i další země se mohou stát členy EU.

Sberbank: Ukrajina provozuje stovky call center, kterými okrádá Rusy

Ukrajina provozuje stovky podvodných call center, kterými okrádá ruské občany a výdělky financuje svou armádu. V rozhovoru s deníkem Izvestija to uvedl místopředseda představenstva ruské státní banky Sberbank Stanislav Kuzněcov. Objem takto vyvedených peněz podle něj jen za loňský rok činil 250 miliard rublů (64 miliard korun).

Podle Kuzněcova útočníci denně uskuteční, většinou prostřednictvím elektronických sim karet, až 20 milionů hovorů, přičemž denně jim padne za oběť zhruba 200.000 ruských občanů. Metod používaných operátory je podle něj řada, zmínil však požadavek výkupného za fiktivně unesenou osobu. Peníze jsou z Ruska vyváděny nejčastěji v kryptoměnách.

Česko se závislosti na ruské ropě zbaví nejpozději do poloviny příštího roku

Česká republika se závislosti na ruské ropě zbaví nejpozději do poloviny příštího roku. O zrušení výjimky na dovoz ruské ropy chce premiér Petr Fiala (ODS) požádat ihned poté, co bude dokončen projekt rozšíření italského ropovodu TAL. Práce na něm se nyní naplno rozběhly. Technologické úpravy budou hotové do konce letošního roku. Následovat budou dokončovací práce a provozní testy. Na ruské ropě z ropovodu Družba nebude Česká republika závislá po 60 letech, řekl v úterý Fiala po setkání s vedením státní společnosti Mero v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves.