Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Prezident Pavel se příští týden zúčastní summitu východního křídla NATO v Rize

Prezident Petr Pavel v pondělí odcestuje do hlavního města Lotyšska Rigy, kde se v úterý zúčastní summitu Bukurešťského formátu (B9), sdružujícího státy východního křídla Severoatlantické aliance, uvedla prezidentská kancelář. Podle jejích informací Pavel ještě před vlastním summitem B9 navštíví vojenskou základnu Adaži u Rigy. Působí tam necelých šest desítek českých vojáků jako součást předsunutých sil NATO, vyslaných k posílení bezpečnosti Pobaltí po invazi ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety.

Ukrajina jedná s věřiteli a usiluje o částečný odpis dluhu, řekl ministr financí

Ukrajinská vláda jedná se zahraničními držiteli dluhopisů o restrukturalizace svého dluhu v objemu 20 miliard dolarů (451 miliard korun) a usiluje o jeho částečný odpis. Zákonodárcům to dnes řekl ministr financí Serhij Marčenko. Ukrajina se po ruské invazi z února 2022 dohodla na dvouletém zmrazení plateb ze svých zahraničních dluhopisů. Kyjev si chce udržet přístup na mezinárodní trhy a chce vyjednat novou dohodu do srpna, než skončí doba, ve které země na základě dohody nemusela dluh splácet.

Biden se v Paříži omluvil Zelenskému za zdržení v dodávkách americké pomoci

Americký prezident Joe Biden se poprvé veřejně omluvil ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému za několikaměsíční zdržení americké vojenské pomoci, které umožnilo Rusku dosáhnout zisků na bojišti. Biden svému ukrajinskému protějšku při setkání v Paříži rovněž řekl, že Washington neopustí Ukrajinu.

Ve Francii, kde se oba lídři zúčastnili oslav 80. výročí vylodění v Normandii, Biden řekl Zelenskému, že se omlouvá ukrajinskému lidu za týdny, kdy nevěděl, zda přijde další pomoc, zatímco Kongres čekal šest měsíců, než schválil balíček vojenské pomoci Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů (téměř 1,4 bilionu korun). Přesto Biden trval na tom, že Američané dál stojí dlouhodobě při Ukrajině. „Jsme stále ve hře. Zcela. Důkladně,“ řekl.

Biden také oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 225 milionů dolarů. Nejnovější balíček zahrnuje munici pro raketomety HIMARS, minometné systémy a řadu dělostřeleckých nábojů.

Spojené státy jsou zdaleka největším dodavatelem vojenské pomoci Kyjevu. Ukrajina se v současné době snaží odrazit intenzivní ruskou ofenzivu ve východních oblastech země. Tlak se soustřeďuje na pohraniční Charkovskou a Doněckou oblast. Ruská vojska se snaží využít nedostatku munice a vojáků na ukrajinské straně podél zhruba 1000 kilometrů dlouhé frontové linie.

Nedostatek výzbroje nastal poté, co byla americká vojenská pomoc šest měsíců zadržována v Kongresu, než Biden v dubnu podepsal zákon o vojenské pomoci Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů.

Evropská komise podpořila začátek přístupových jednání s Ukrajinou

Evropská komise podpořila zahájení přístupových jednání s Ukrajinou, řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Podle listu Financial Times se to týká i Moldavska. Britský deník s odvoláním na tři zdroje napsal, že Brusel chce vyslat Kyjevu a Kišiněvu pozitivní signál ještě před tím, než se příští měsíc půlročního předsednictví EU ujme Maďarsko.

Šmyhal dnes na svém účtu na telegramu uvedl, že Kyjev nyní od evropských partnerů očekává zahájení přístupových rozhovorů ještě tento měsíc.

Ukrajina požádala o přijetí do EU několik týdnů po začátku ruské invaze a status kandidátské země získala o několik měsíců později.

List Financial Times napsal, že se očekává, že Evropská komise dnes oznámí, že Ukrajina už splnila dříve nedořešená kritéria, jako jsou opatření proti korupci, omezení politického lobbingu, pravidla týkající se majetkových prohlášení veřejných činitelů a ochrana jazyků národnostních menšin.

Největší překážkou k formálnímu zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou je odmítavý přístup Budapešti, oficiálně zdůvodňovaný politikou ukrajinské vlády vůči maďarské menšině.

Mír s Ruskem na nynější linii fronty by jen vedl k další válce, řekl Zelenskyj

Mír s Ruskem by na nynější linii fronty byl jen pauzou před další válkou, kterou by ruský prezident Vladimir Putin chtěl získat nová území. V projevu před poslanci francouzského parlamentu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož se celá Evropa vinou Ruska ocitla ve válce, kterou Putin nesmí vyhrát. Zelenskyj poděkoval Francii za dosavadní pomoc, jeho země však podle něj potřebuje v době těžkých bojů další podporu. Kreml dnes uvedl, že Francie chystanou pomocí rozdmýchává napětí.

„Nemáme právo prohrát tuhle válku,“ řekl Zelenskyj s tím, že případné vítězství Ruska bude ohrožením pro další evropské státy, zejména země Pobaltí či Polsko.

Ukrajinský prezident se ve čtvrtek zúčastnil oslav 80. výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii, které předznamenalo porážku nacistického Německa a konec druhé světové války. Dnes v této souvislosti prohlásil, že „Evropa již není kontinentem míru“ a že Putin jde ve stopách nacistů.

Ukrajinský lídr se dočkal opakovaného dlouhého potlesku francouzských zákonodárců, jejichž zasedací sál však nebyl zcela plný. Zelenskyj také prohlásil, že doufá v příznivý výsledek mírového summitu chystaného na příští týden ve Švýcarsku, který by mohl přiblížit „spravedlivý mír“. „Je to pro nás Den D, den diplomacie,“ řekl v narážce na název používaný pro vylodění v Normandii. Moskva, která na konferenci pozvána nebyla, se k summitu postavila odmítavě.

Zelenského večer přijme prezident Emmanuel Macron. Šéf Elysejského paláce ve čtvrtek prohlásil, že Francie dodá Ukrajině stíhací letouny Mirage k efektivnější obraně proti ruské agresi. Dnes chce po jednání se svým ukrajinským protějškem oznámit podrobnosti nového plánu podpory Ukrajiny.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle tiskových agentur v reakci na Macronova slova prohlásil, že Francie je „připravena přímo se zapojit do konfliktu“ a rozdmýchává napětí mezi Evropou a Ruskem.

Podle listu Le Monde Macron jedná s několika dalšími evropskými zeměmi o vytvoření koalice, která která by cvičila ukrajinské vojáky přímo na Ukrajině. První instruktoři by podle deníku do země napadené Ruskem mohli odjet už za několik týdnů, nebo dokonce dnů. Z Kremlu kvůli tomuto plánu zní na adresu Paříže výhrůžky.

Moskva tvrdí, že Kyjev použil americké zbraně k útoku na civilní cíle v Rusku

Ukrajinská armáda použila rakety odpálené z amerického raketometu HIMARS k útokům na civilní cíle v Belgorodské obrany na západě Ruska, uvedla dnes podle agentury Reuters mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Spojené státy tak podle ní nesou odpovědnost za smrt žen a dětí v tomto regionu u hranic s Ukrajinou. Rusko v posledních dnech rozhořčeně reaguje na rozhodnutí, kterým západní země povolily Ukrajině použít jimi dodané zbraně k útokům na ruské území.

Zacharovová také na okraj ekonomického fóra v Petrohradu řekla, že úlomky raket odpálených z amerických raketometů poslouží jako důkaz toho, co se stalo. Naznačila, že na ukrajinském území jsou západní vojenští poradci. Tvrdila také, že bez jejich přítomnosti není ukrajinská armáda schopná používat zbraně dodávané Západem.

Reuters podotýká, že tvrzení mluvčí ruského ministerstva zahraničí nelze ověřit a že Ukrajina ani Spojené státy se k nim nevyjádřily.

Rusko zasáhlo průmyslový podnik v Kyjevské oblasti

Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu, udeřilo desítkami dronů a několika raketami. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informoval ruskojazyčný server BBC. V Kyjevské oblasti v důsledku útoku vznikl požár v průmyslovém podniku, další podrobnosti o škodách či obětech nejsou zatím známy.

„Nepřítel na oblast v průběhu noci zaútočil drony a raketami. Protiletecká výstraha trvala čtyři hodiny, v oblasti pracovala protivzdušná obrana,“ uvedl Ruslan Kravčenko, šéf správy oblasti rozkládající se kolem ukrajinské metropole. U požáru v blíže neurčeném průmyslovém podniku podle něj zasahují hasiči. Útok se obešel bez obětí.

Francie poskytne Ukrajině stíhací letouny Mirage, uvedl Macron

Francie poskytne Ukrajině stíhací letouny Mirage, aby se mohla lépe bránit ruské agresi, prohlásil ve čtvrtek francouzský prezident Emmanuel Macron. V rozhovoru s francouzskými televizními stanicemi TF1 a France 2 také řekl, že jeho země začne s výcvikem ukrajinských pilotů. Agentura Reuters ve svém zpravodajství píše o tom, že se Francie letouny východoevropské zemi chystá prodat. Kolik jich má být, agentury neuvedly. Macron v rozhovoru dále poznamenal, že v pátek oznámí „novou spolupráci s Ukrajinou“. Ten den v Elysejském paláci přijme ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Očekává se, že se Macron při této příležitosti vyjádří také k otázce možného vyslání francouzských vojenských instruktorů na Ukrajinu.

Nevládní organizace podala na ruské propagandisty žalobu v Haagu

Nevládní organizace Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH) podala u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu žalobu na přední ruské propagandisty kvůli nenávistným projevům, které od nich zaznívají v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC. FIDH sídlící v Paříži chce, aby Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na moderátory Vladimira Solovjova, Dmitrije Kiseljova a Margaritu Simoňjanovou, dále pak na místopředsedu ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva a na novináře Komsomolské pravdy Sergeje Mardana. ICC loni v březnu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou kvůli deportaci ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

Rusové zadrželi francouzského občana, sbíral prý vojenské informace

Ruské úřady zadržely v Moskvě francouzského občana kvůli podezření, že shromažďoval informace o ruských vojenských aktivitách. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na vyjádření ruských vyšetřovatelů z federální kriminální ústředny. Ta zahájila vyšetřování nejmenovaného Francouze kvůli tomu, že se sám nezaregistroval u ruských úřadů jako zahraniční agent.

Maďarsko se zúčastní švýcarského summitu o míru na Ukrajině, řekl ministr

Maďarsko se zúčastní summitu o míru na Ukrajině, který začne v polovině června ve Švýcarsku, a to na úrovni ministra zahraničí, uvedl ve čtvrtek na ekonomickém fóru v Petrohradu šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Maďarsko potvrdilo účast navzdory vřelým vztahům s Ruskem, které nebylo do Švýcarska pozváno, poznamenala agentura Reuters.

Ukrajinská firma zahájila arbitráž s Rusy kvůli zničení Kachovské přehrady

Ukrajinská společnost Ukrhidroenerho, která v angličtině používá název Ukrhydroenergo, ve čtvrtek oznámila, že zahájila mezinárodní arbitráž kvůli náhradě škod, které způsobilo Rusko tím, že před rokem vyhodilo do povětří Kachovskou přehradu na Dněpru. Státní společnost odhaduje škody na 2,5 miliardy eur (asi 61,6 miliardy korun). Kachovskou přehradu, jednu ze šesti na Dněpru, okupovali Rusové hned na počátku invaze svých vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Vyhození přehrady do povětří loni 6. června způsobilo záplavy, smrt desítek lidí i škody na životním prostředí. Desetitisíce lidí se ocitly bez pitné vody.

Spojenci musí zajistit kontinuitu vojenské pomoci Ukrajině, řekl Stoltenberg

Západní spojenci musí zajistit, že znovu nedojde k výpadkům vojenské podpory Ukrajině, která se brání ruské agresi. Podle agentury Reuters to dnes uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na společné tiskové konferenci s finským prezidentem Alexandrem Stubbem v Helsinkách.

„V posledních měsících jsme zaznamenali jisté výpadky, jistá zpoždění v poskytování vojenské podpory Ukrajině. Musíme zajistit, že taková věc se znovu nestane,“ prohlásil Stoltenberg. Ukrajina podle něj potřebuje od zemí NATO „předvídatelnost a zodpovědnost“.

Maďarsko neplánuje přestat nakupovat plyn z Ruska, řekl ministr zahraničí

Maďarsko je spokojeno se spoluprací s Ruskem v dodávkách zemního plynu a nemá v plánu přestat jej od Moskvy nakupovat. A to navzdory tlaku, který je na Maďarsko v tomto ohledu vyvíjen. Na ekonomickém fóru v Petrohradu to dnes řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Zatímco země západní Evropy vyvíjejí úsilí, aby se od ruského plynu odpoutaly, Maďarsko na základě 15leté smlouvy podepsané v roce 2021 dostává z Ruska 4,5 miliardy metrů krychlových plynu ročně. Szijjártó dodal, že pro Maďarsko je prioritou zajistit dodávky plynu, který potřebuje, bez ohledu na politické nebo ideologické tlaky.

Scholz podpořil Ukrajinu v úderech na ruské území, podle něj na to má právo

Ukrajina má právo se před ruskými útoky bránit údery na ruské území, a to i s použitím německých a dalších spojenci dodaných zbraní. Dnes to v projevu k poslancům Spolkového sněmu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Zákonodárce zároveň ujistil, že jeho vláda bere vážně rizika, která s takovým krokem souvisí, a že nepřipustí zatažení země do války s Ruskem.

"Ukrajina má právo bránit se," řekl Scholz s tím, že mezinárodní právo umožňuje přenést obranu i na území útočníka. "Ve shodě s mezinárodním právem k tomu může používat naše zbraně a zbraně od spojenců," zdůraznil.