Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

V Doněcku po ukrajinském ostřelování vzplály cisterny

Při ostřelování okupovaného Doněcka ukrajinskou armádou vypukl silný požár. Vzplály cisterny s pohonnými hmotami, oznámilar ruská a ukrajinská média s odvoláním na záběry na sociálních sítích. Ruskem dosazený šéf okupované části Doněcké oblasti Denis Pušilin tvrdí, že ostřelování si vyžádalo dva mrtvé, včetně jednoho záchranáře, a zranění utrpělo 12 civilistů, uvedla BBC.

O výbuchu cisteren informoval také ruský list Izvestija, který tvrdí, že jeho reportéři se také dostali pod palbu a zranily je střepiny. Podle Pušilina mezi zmíněnými 12 zraněnými civilisty jsou tři novináři z Izvestija.

Většina Rusů by podpořila Putinovo rozhodnutí ukončit válku, tvrdí průzkum

Až 70 procent Rusů dotázaných v průzkumu nezávislého střediska Levada je ochotno podpořit svého prezidenta Vladimira Putina, pokud by se rozhodl ukončit válku proti Ukrajině - ale za podmínky zachování nově dobytých území. Pokud by podmínkou míru bylo vrácení okupovaných území Ukrajině, pak by podpora klesla jen na 34 procent, píše list Ukrajinska pravda.

Obecně přívrženců míru přibylo: 55 procent dotázaných Rusů se domnívá, že by bylo záhodno ukončit válku a zahájit mírová jednání, zatímco 38 procent se zasazuje za další válčení. Většina Rusů je podle poznatků z průzkumu nicméně přesvědčena, že válka ještě potrvá přinejmenším půl roku - a skoro polovina počítá s tím, že válčit se bude ještě více než rok.

Pokud by dotázaní měli možnost vrátit se do minulosti a ovlivnit rozhodnutí o zahájení „speciální vojenské operace“, tedy o invazi do sousední země, pak 41 procent by toto rozhodnutí zrušilo - a 43 procent by je podpořilo.

Podpora ruských ozbrojených sil zůstává podle sociologů od začátku konfliktu stabilně vysoká: v říjnovém průzkumu se 76 procent dotázaných vyjádřilo, že počínání armády na Ukrajině podporují či spíše podporují (v září to bylo 73 procent). Odmítavý postoj v říjnu zaujalo 16 procent dotázaných, v srpnu jich byla pětina.

Nizozemsko odsoudilo ruského byznysmena za obcházení sankcí EU

Nizozemský soud poslal na rok a půl za mříže ruského podnikatele, který porušoval sankce Evropské unie a dodával do Ruska vojensky využitelné počítačové čipy. Informovala o tom agentura AP. Soud v souladu s nizozemskými pravidly nezveřejnil jméno potrestaného muže.

Evropský blok uvalil na Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině bezprecedentní sérii sankcí. Je mezi nimi i zákaz vývozu techniky, kterou by mohly využívat ruské ozbrojené síly k útokům proti Ukrajině.

Ruský podnikatel si podle dnešního verdiktu soudu udělal z obcházení sankcí zdroj příjmů. Vyspělé technologie dodával firmám napojeným na ruskou armádu více než sedm měsíců, uvedl soud. Rus falšoval faktury k dodávkám a posílal je přes nastrčenou firmu registrovanou na Maledivách.

Ruské podnikání nám ukradli, prohlásil šéf pivovaru Carslberg

Dánský pivovar Carlsberg přerušil veškeré vztahy se svými ruskými aktivitami a odmítá s ruskou vládou uzavřít dohodu, která by legitimizovala státní převzetí těchto aktivit. Na setkání s novináři po zveřejnění výsledků hospodaření za třetí čtvrtletí to řekl nový šéf Carlsbergu Jacob Aarup-Andersen.

„Nelze nijak obejít skutečnost, že naše aktivity v Rusku ukradli,“ prohlásil Aarup-Andersen. „Nebudeme jim pomáhat ve snaze zařídit, aby to vypadalo legitimně,“ dodal.

Společnost Carlsberg začala po loňském zahájení ruské invaze na Ukrajinu usilovat o prodej své ruské divize Baltika a letos v červnu oznámila, že našla kupce. V červenci však ruský prezident Vladimir Putin nařídil dočasné zabavení podílu Carlsbergu v Baltice.

Aarup-Andersen uvedl, že v rámci následné omezené komunikace s vedením Baltiky a ruskými úřady Carlsberg nedokázal nalézt žádné přijatelné řešení situace. „Nehodláme uzavřít žádnou transakci s ruskou vládou, která by nějakým způsobem ospravedlňovala, že nezákonně převzali naše podnikání,“ dodal.

Carlsberg v Rusku provozoval osm pivovarů a zaměstnával kolem 8400 lidí. Firma loni uvedla, že v souvislosti se svým rozhodnutím ukončit aktivity v Rusku bude muset přikročit k odpisům majetku v hodnotě téměř deseti miliard dánských korun (zhruba 33 miliard Kč).

Ruské ostřelování zabilo v Chersonu jednoho člověka

Ruské ostřelování dnes v Chersonu na jihu Ukrajiny zabilo dalšího člověka, sdělil na síti telegram velitel vojenské správy města Roman Mročko. Cherson se svým okolím byl terčem intenzivního ostřelování už v pondělí, přičemž zemřel jeden člověk a dalších devět utrpělo zranění, uvedl také Mročko.

Dnešní ruské ostřelování zasáhlo na předměstí Chersonu osobní automobil, který vzplál. Uvnitř pak bylo nalezeno tělo, napsal Mročko. Asi o hodinu později informoval o dalším ostřelování, které podle něj poškodilo sklady a asi deset automobilů.

Fico chce společný postoj zemí visegrádské čtyřky k úpravě rozpočtu EU

Slovensko odmítá, aby byl kvůli unijní podpoře Ukrajiny zmenšen objem peněz ve fondech EU určených na politiku soudržnosti, tedy ke snižování rozdílů mezi státy unie, a ve fondech na podporu zemědělců. Novinářům to dnes řekl nový slovenský premiér Robert Fico s tím, že země Visegrádské skupiny (V4), jimiž jsou Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, by měly k připravované změně rozpočtu EU zaujmout společnou pozici. Skupině V4 nyní předsedá Česká republika.

Ruská vojska se u Dněpru dostávají pod tlak, tvrdí britská rozvědka

Rusové se v bojích u řeky Dněpr dostávají pod tlak ukrajinských vojsk, o čemž mimo jiné svědčí jmenování zkušeného generála novým velitelem oblasti. Ve svém pravidelném hodnocení situace na ukrajinském bojišti to dnes uvedlo britské ministerstvo obrany, které se odvolává na informace zpravodajských služeb.

Generálplukovník Michail Teplinskij podle ruských médií nahradil Olega Makareviče na pozici velitele skupiny vojsk Dněpr, která působí v okupované části ukrajinské Chersonské oblasti. Teplinskij má podle Londýna zkušenosti s tímto regionem, neboť byl velitelem při relativně úspěšném stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru v listopadu 2022.

ISW: nepokoje v Machačkale ukazují na rostoucí radikalizaci v ruské společnosti

Násilné nedělní nepokoje na letišti v ruském Dagestánu poukazují na rostoucí radikalizaci a roztříštěnost ruské společnosti, které jsou důsledkem silně nacionalistických ideologií, jež posílila ruská válka na Ukrajině. Napsal to americký Institut pro studium války (ISW) k dění v ruské převážně muslimské autonomní republice a k prohlášením ruských činitelů včetně prezidenta Vladimira Putina. Tvrzení Kremlu o zahraničním zapojení do nepokojů v Machačkale je pravděpodobně snahou odvrátit pozornost od kritiky antisemitismu a rostoucího nepřátelství vůči etnickým a náboženským menšinám v Rusku, míní ISW.

Německo musí být schopné vést obrannou válku, zdůraznil ministr obrany

Německo musí být schopné vést obrannou válku. Řekl to dnes rozhlasové stanici Deutschlandfunk německý ministr obrany Boris Pistorius. Ruská útočná válka proti Ukrajině staví Německo před novou realitu, kterou si v uplynulých 30 letech odvyklo vnímat, řekl sociální demokrat (SPD).

Německo se podle Pistoriuse odnaučilo vnímat skutečnost, že „v Evropě existuje nebezpečí války ze strany agresora“. „Na to nejsme mentálně nastaveni,“ upozornil Pistorius. Německo se podle něj musí takovému nebezpečí přizpůsobit, aby bylo připravené se bránit.

Analýza: Téměř desetina začínajících podnikatelů v ČR jsou Ukrajinci

Z 55 tisíc lidí, kteří v ČR za první tři čtvrtletí začali podnikat, jich devět procent, tedy 4904, má ukrajinskou národnost. Před začátkem války Ukrajinci tvořili jedno až dvě procenta začínajících podnikatelů. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.

„Podle aktuálních informací je v Česku zhruba o 360 tisíc více Ukrajinců než před válkou, takže je logické, že se mnoho z nich rozhodne vstoupit do podnikání. Letos zatím ke konci třetího čtvrtletí začalo podnikat 4904 Ukrajinců, tedy zhruba 545 za měsíc. Předpokládám proto, že letošek překoná minulý rok, kdy zde začínalo podnikat průměrně 476 Ukrajinců měsíčně, za celý rok celkem 5709,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Rusko během invaze přišlo o více než 300 tisíc vojáků, uvedl Kyjev

Rusko od začátku své invaze na Ukrajině přišlo o více než 300.000 vojáků, oznámil dnes ukrajinský generální štáb. Velení ukrajinských vojsk neupřesňuje o jaké ztráty jde - zda o mrtvé, nebo i raněné vojáky. Ani jedna ze stran konfliktu prakticky nezveřejňuje vlastní ztráty. Moskva podle serveru Meduza naposledy loni v září uvedla, že v bojích zahynulo 5937 jejích vojáků. Ruskojazyčná služba BBC a server Mediazona v polovině letošního října na základě svých výpočtů informovaly o 34.857 zabitých ruských vojácích.

Francie zadržela ruského oligarchu Kuzmičeva kvůli finančním zločinům

Francouzská policie zadržela ruského oligarchu Alexeje Kuzmičeva kvůli podezření z finančních zločinů a obcházení sankcí uvalených Evropskou unií na Rusko a na některé ruské občany kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Policisté prohledali Kuzmičevův pařížský byt i vilu na riviéře v Saint-Tropez, informoval deník Le Monde s odvoláním na své zdroje. Kuzmičev skončil v policejní vazbě kvůli údajnému praní špinavých peněz získaných daňovými podvody, uvedla agentura AFP.

Nizozemsko do 14 dnů dopraví do Rumunska stíhačky F-16 pro Ukrajinu

První stíhačky americké výroby F-16, které Nizozemsko věnuje Ukrajině, dorazí na výcvikovou základnu v Rumunsku do dvou týdnů. Velmi brzy by Ukrajina měla obdržet také rakety Patriot, uvedl prostřednictvím videa nizozemský premiér Mark Rutte po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Nizozemsko a Dánsko se zavázaly Kyjevu dodat letouny F-16 letos v srpnu.

„Očekávám, že rakety Patriot budou brzy dodány, aby pomohly Ukrajině během nadcházející zimy. Stejně rychle by měly být dodány i letouny F-16,“ uvedl Rutte, který brzy v čele nizozemské vlády skončí. „První budou dodány do výcvikového centra v Rumunsku do dvou týdnů a od toho dne budeme připraveni na další výcvik,“ dodal Rutte a zdůraznil, že současné dění v Pásmu Gazy nesmí a neodpoutá pozornost světa od ruské agrese proti Ukrajiny a od podpory Kyjeva. Nizozemsko slíbilo Ukrajině dodat celkem 42 kusů F-16.

Ruské úřady prodaly zabavený byt Zelenských na Krymu

Byt rodiny ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Ruskem anektovaném Krymu vydražila obyvatelka Moskvy za 44,3 milionu rublů (asi 10,856 milionu korun), oznámila ruská média s odvoláním na úřední portál. Vyvolávací cena činila 24,6 milionu rublů. „Vítězkou dražby je Olga Lipovecká,“ citovala agentura RIA Novosti z protokolu o aukci.

Ruskem dosazené krymské úřady zkonfiskovaly byt Zelenských o rozloze 119,5 metru čtverečního v rezidenci Imperator v letovisku Jalta letos v květnu. Předseda krymského sněmu tehdy tvrdil, že výtěžek z dražby pomůže účastníkům „speciální vojenské operace“.

Krátce po zvolení Zelenského ukrajinským prezidentem v roce 2019 se objevily informace, že manželka nové hlavy státu Olena Zelenská koupila luxusní byt od oligarchy Oleksandra Burjaka za polovinu tržní ceny. Podle agentury Reuters to vyplývalo z oficiálního výpisu o vlastnictví nemovitosti.

Neobvykle výhodná koupě apartmánu v luxusním přímořském komplexu na poloostrově Krym za 164 tisíc dolarů (asi 3,8 milionu korun) se Oleně Zelenské podařila v roce 2013, tedy rok před ruskou anexí. Podle informací ústřední volební komise se oligarcha rovněž podílel na Zelenského prezidentské volební kampani. Burjak posléze čelil podezření, že tuneloval jím spoluvlastněnou banku Brokbizněsbank.

Zástupci zvoleného ukrajinského prezidenta informace o koupi bytu za nižší cenu odmítli. „Nemovitost byla koupena za tržní cenu. Na Ukrajině pak byly zaplaceny veškeré daně a poplatky. Kvůli nezákonné ruské anexi Krymu rodina Zelenských nemovitost nikdy neužívala,“ uvádí se v prohlášení, které také ujišťuje, že byt hodlá prezidentova rodina využívat po navrácení poloostrova Ukrajině.

Rusové přešli u Bachmutu od obrany k útokům, přiznává Ukrajina

Ruská vojska u Bachmutu na východě Ukrajiny přešla od obrany k aktivním útokům, připustil v rozhovoru s agenturou Interfax-Ukrajina velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Situaci u tohoto Ruskem kontrolovaného města na Donbasu označil za složitou, přestože Rusové podle jeho tvrzení nejsou ve svých útocích zatím úspěšní a mají velké ztráty. Ukrajinská armáda dosud pravidelně od Bachmutu hlásila malé postupy svých vojsk.

„V oblasti Bachmutu nepřítel výrazně posílil své formace a přešel od obrany k aktivním operacím,“ uvedl Syrskyj. Ruská vojska se podle něj snaží získat zpět ztracené pozice, k čemuž používají výsadkářské jednotky. Podporu těmto útokům přitom poskytuje intenzivní ruská dělostřelecká a minometná palba i drony útočící stylem kamikadze.

Ruské síly u Bachmutu také podle Syrského používají oddíly známé jako Štorm Z (Bouře Z), do nichž se podle médií dostávají za trest za disciplinární prohřešky ruští vojáci i vězni. Tyto oddíly jsou posílány na nejhorší úseky fronty a mají velké ztráty.

Rusko ovládlo Bachmut po mnoha měsících krvavých bojů v květnu. V červnu ale Ukrajina přešla do protiofenzivy, během níž se snaží i o obnovení kontroly nad Bachmutem.