Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Polsko blokuje balíček EU s pomocí Ukrajině, motiv s válkou nesouvisí

Polsko se kvůli nesouhlasu s gobální firemní daní rozhodlo zablokovat konečné schválení balíčku návrhů Evropské unie, který obsahuje i 18 miliard eur pomoci Ukrajině. Vláda ve Varšavě napoprvé nepřipojila svůj podpis k sadě návrhů, kterou předtím kvůli sporu o vlastní dotace z unijních fondů blokovalo Maďarsko. České předsednictví EU podle diplomatických zdrojů prodloužilo lhůtu ke schválení balíčku ze středy do dneška. Ostatní šéfové států a vlád zemí EU včetně českého premiéra Petra Fialy se patrně pokusí přesvědčit šéfa polské vlády Mateusze Morawieckého ke změně názoru nyní na bruselském summitu.

České předsednictví tento týden dojednalo shodu na podpoře Ukrajiny a zavedení minimální patnáctiprocentní dani pro velké nadnárodní firmy. Maďarsko oba tyto návrhy blokovalo během jednání o unijních penězích, o které mohlo přijít kvůli problémům s právním státem. Česko proto spojilo všechny návrhy do balíčku a ostatní země nakonec uzavřely s Budapeští kompromis, snížily zmrazenou částku z kohezních fondů a odblokovaly peníze z mimořádného fondu obnovy. Poté, co 26 zemí včetně Maďarska kompromis ve středu formálně potvrdilo, čeká zatím unie marně na souhlas Varšavy.

„Polsko se vrátilo k tomu, co tvrdilo dříve, a my jsme tam, kde jsme byli s Maďarskem,“ připustil před novináři jeden z unijních diplomatů.

Kanada ruší výjimku ze sankcí, která umožňovala opravu turbín pro Nord Stream 1

Kanada se rozhodla zrušit výjimku ze sankcí, která umožňovala opravu turbín pro plynovod Nord Stream 1 v Montrealu a jejich následnou přepravu do Německa. Ve středu to oznámila kanadská vláda. Dodala, že k tomuto rozhodnutí dospěla ve spolupráci s Ukrajinou, Německem a dalšími evropskými spojenci.

USA plánují poslat Ukrajině zařízení pro přesné navádění leteckých bomb

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena plánuje poslat Ukrajině pokročilá elektronická zařízení, která změní neřízené letecké bomby na „chytré“ bomby schopné zasáhnout ruské vojenské pozice s vysokou mírou přesnosti. S odkazem na vysoce postavené americké úředníky o tom informoval deník The Washington Post.

Sady by měly obsahovat zařízení známé pod zkratkou JDAM. Americká armáda tuto technologii použila pro letecké pumy o hmotnosti až 900 kg, obvykle je používá u bombardovacích letounů a stíhaček

Na Ukrajině provedli další razie v objektech pravoslavné církve loajální Moskvě

Ukrajinská tajná služba SBU dnes uvedla, že na mnoha místech země provedla další razie v objektech ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu. Kyjev tak pokračuje ve snahách dosáhnout náboženské nezávislosti na Rusku.

Zátah se podle SBU uskutečnil ve 19 kostelech a klášterech ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu v polovině ukrajinských oblastí. Nalezeny při něm byly ruské pasy, proruská literatura, "příručky" moskevského patriarchy Kirilla pro šíření propagandy či vlajka prokremelského projektu ukrajinských Rusínů Republika Podkarpatská Rus.

"S ohledem na ozbrojenou agresi Ruska se tato opatření provádějí mimo jiné proto, aby se zabránilo využívání náboženských obcí jako center 'ruského světa' a aby bylo obyvatelstvo chráněno před provokacemi a teroristickými činy," uvedla ukrajinská kontrarozvědka.

Dnes oznámené razie jsou posledním z řady kroků ukrajinských úřadů proti ukrajinské pravoslavné církvi moskevského patriarchátu, která po zahájení invaze vyhlásila na ruské pravoslavné církvi nezávislost. Nesouhlasila s počínáním moskevského patriarchy Kirilla, který aktivně podporuje prezidenta Vladimira Putina a jeho válku proti Ukrajině. Mnoho Ukrajinců se však obává, že by církev mohla být zdrojem ruského vlivu v zemi.

Pravoslavní křesťané tvoří většinu ze 43 milionů obyvatel Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj začátkem prosince oznámil, že chce zajistit náboženskou nezávislost Ukrajiny na Rusku. Ukrajinská bezpečnostní rada poté pověřila vládu, aby vypracovala návrhy zákonů, které zakážou církvím napojeným na Rusko působení na území Ukrajiny.

Podobné razie uskutečnila SBU již v listopadu, a to i v jednom z nejposvátnějších míst Ukrajiny, klášterním komplexu Kyjevskopečerská lávra v Kyjevě. V uplynulých týdnech úřady uvalily sankce proti přibližně 15 hodnostářům za jejich údajné proruské postoje či přímo spolupráci s ruskými okupačními silami.

Vláda schválila přijetí úvěru EIB na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny

Vláda dnes schválila přijetí úvěru 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) od Evropské investiční banky na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny před ruskou agresí. Podle ministerstva financí, které návrh kabinetu předložilo, by peníze z úvěru měly sloužit ke spolufinancování neočekávaných výdajů státu na základní životní potřeby lidí prchajících před válkou.

Ministerstvo v materiálu připomíná, že Česko se stalo jednou z hlavních cílových zemí ukrajinských uprchlíků. "Cílem vlády je poskytnout efektivní humanitární pomoc těmto lidem," uvádí úřad. Úvěr od Evropské investiční banky by měl pokrýt část nákladů vynaložených ze státního rozpočtu a systému veřejného zdravotního pojištění.

Vláda už v říjnu schválila přijetí úvěru 400 milionů eur (9,8 miliardy korun) od Rozvojové banky Rady Evropy (CEB) na spolufinancování humanitární pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny. V dubnu získalo Česko od CEB také grant ve výši 400 milionů eur na pomoc s integrací uprchlíků z Ukrajiny.

Podle údajů ministerstva vnitra od vypuknutí konfliktu na Ukrajině získalo v Česku dočasné vízum přes 468.000 Ukrajinců. Víza jejím držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Praha pošle na Ukrajinu topidla a elektrocentrály

Praha pošle na Ukrajinu pro města Kyjev a Mykolajiv 626 naftových topidel a 18 elektrocentrál. Do Čierné nad Tisou, kde je Ukrajinci převezmou, by měly dorazit do jednoho až dvou dnů. Dopravu 315 palet v šesti vozech zajistí ČD Cargo. Na pražském Nádraží Libeň, odkud dnes vlaky vyjedou, to řekli dosluhující pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), ukrajinský chargé d'affaires Vitalij Usatyj a ředitelka ČD Cargo Logistic Jana Mlkvá.

Podle Hřiba pošle Praha 400 topidel a 10 elektrocentrál do Kyjeva a 226 topidel a osm elektrocentrál do Mykolajiva. Dostanou je městské administrativy, které následně rozhodnou, jak materiál využijí. Topidla a elektrocentrály pocházejí z pražských zásob, pořizovací hodnota vybavení byla podle Hřiba 15 milionů korun.

"My jsme měli tyto věci navíc pro případ nějaké neočekávané události, ale myslím si, že neočekávaná událost nastala právě teď a jsou potřeba někde jinde," řekl Hřib. Další zásoby pro Prahu podle něj mají hasiči. Dodal, že v budoucnu bude Ukrajina potřebovat celkově pomoct s rekonstrukcí měst, které Rusko zničilo.

Usatyj řekl, že Praha posílá na Ukrajinu vždy právě tu pomoc, která je v danou chvíli potřeba. Poděkoval hlavnímu městu i ČD Cargo. "Věřím, že tato spolupráce a podpora bude pokračovat, protože určitě budeme potřebovat vaši podporu až do našeho vítězství," řekl chargé d'affaires.

Rusko zahájilo vojenský útok na Ukrajinu letos 24. února. Od poloviny října čelí Ukrajina rozsáhlému ostřelování energetické infrastruktury. Útoky závažně poničily energetickou síť země. S klesajícími teplotami a stále trvající válkou vyzvala ukrajinská vláda občany, kteří ze země uprchli, aby se ještě nevraceli.

Rusko ostřelovalo budovu oblastní správy v Chersonu, uvádí Kyjev

Ruské síly dnes dopoledne ostřelovaly z raketometů budovu oblastní správy v Chersonu na jihu Ukrajiny. Na sociální síti Telegram to uvedl Kyrylo Tymošenko z ukrajinské prezidentské kanceláře.

"Okolo 11:00 (10:00 SEČ) ruští fašisté zaútočili raketomety na centrum Chersonu. Rakety zasáhly budovu Chersonské oblastní správy a poškodily dvě poschodí," sdělil Tymošenko a připojil fotografie poškozené budovy. Podle prvních zpráv si útok nevyžádal oběti na životech ani nezpůsobil nikomu zranění, dodal Tymošenko.

Cherson, jediné oblastní centrum, které se podařilo ruské armádě od únorového vpádu na Ukrajinu alespoň dočasně ovládnout, ukrajinská armáda znovu dobyla 11. listopadu. Od té doby ruské síly město pravidelně ostřelují z druhého břehu řeky Dněpr, což má za následek civilní oběti.

Ukrajina hlásí, že při výměně zajatců získala zpět 64 vojáků včetně Američana

Ukrajina při další výměně válečných zajatců s Ruskem získala zpět 64 svých vojáků, informoval dnes šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Domů se podle něj vrátili členové ukrajinských ozbrojených sil, kteří bojovali v Doněcké a Luhanské oblasti a kteří se zejména podíleli na obraně města Bachmut. Mezi propuštěnými je i jeden Američan. Moskva zatím výměnu nepotvrdila.

"Podařilo se také osvobodit občana Spojených států, který našim lidem pomáhal - Suediho Murekeziho," napsal na telegramu Jermak, který zveřejnil rovněž snímky a videozáběry osvobozených vojáků. "Navrácena byla i těla čtyř padlých," doplnil.

Jermak poděkoval všem, kdo se na propuštění zajatců podíleli, a upozornil, že "zbývá ještě hodně práce".

Ukrajina a Rusko si v posledních měsících vyměnily několik stovek zajatých osob, naposledy minulý týdne v úterý, kdy obě strany hlásily propuštění 60 vězňů na každé straně.

Dronový útok poškodil budovy v centru Kyjeva

Z historického centra Kyjeva, kde se nachází i vládní budovy, byly dnes ráno hlášeny výbuchy. Agentura Ukrinform s odvoláním na úřady informuje o tom, že protivzdušná obrana sestřelila nad Kyjevem 13 dronů Šáhed íránské výroby. Ukrajinská média zároveň hlásí, že kvůli ruskému útoku jsou poškozeny dvě administrativní budovy v centru hlavního města a soukromý dům v Kyjevské oblasti.

Z centra Kyjeva jsou hlášeny výbuchy

Z centra Kyjeva, kde se nachází i vládní budovy, jsou hlášeny výbuchy. Starosta Vitalij Kličko na telegramu napsal, že na místo jedou záchranáři. Agentura Reuters informuje, že asi 20 minut před explozemi platil protiletecký poplach v Kyjevě i Kyjevské oblasti.

Podle některých uživatelů sociálních sítí v hlavním městě zaútočily íránské drony.

Maďarsko prodloužilo zastropování cen potravin

Maďarská vláda do konce dubna prodloužila cenový strop na základní potraviny, informovalo tamní ministerstvo zemědělství. Zastropování bude pokračovat kvůli válce na Ukrajině a kvůli inflaci „způsobené chybnými opatřeními zavedenými Bruselem“, uvedl úřad.

Zavedení cenových stropů na některé položky, jako je vepřové maso, stolní olej nebo mouka, bylo pilířem snah maďarské vlády chránit domácnosti před rostoucími životními náklady.

V listopadu inflace vystoupila na 22,5 procenta, což překonalo odhady. Cenový strop maďarská vláda už loni zavedla také u pohonných hmot, když ale začala paliva docházet, byla nucena minulý týden strop zrušit. Výsledkem byl silný růst cen.

EU se opět neshodla na cenovém stropu pro plyn

Země Evropské unie se ani během dnešního jednání nedokázaly dohodnout na podmínkách zastropování cen zemního plynu. Více než osmihodinové jednání ministrů energetiky však přineslo sblížení postojů a šance na dohodu bude na dalším jednání příští pondělí, uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela, který schůzku zástupců unijních vlád vedl.

České předsednictví nyní přišlo s již několikátým kompromisním návrhem, který počítal s aktivací omezení cen v případě, že po dobu tří až pěti dnů bude cena plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) překračovat hodnoty 200 až 220 eur. Její rozdíl od globální průměrné ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) by zároveň musel být nejméně 35 eur.

„Myslím, že jsme skoro u cíle, ale nyní si musíme společně sednout a ukázat, že jednota není prázdné slovo. Musíme zajistit, aby se situace ze srpna neopakovala,“ prohlásil Síkela. Na základě debaty podle něj české předsednictví opatří návrh některými úpravami. Posílí například možnost automatické deaktivace mechanismu, což požaduje Německo. Vyjde vstříc také zemím usilujícím o možnost co nejdříve zhodnotit fungování stropu, k čemuž by mělo dojít už na konci února. Jedinou otevřenou otázkou tak před pondělní schůzkou ministrů bude samotný cenový práh, který mechanismus aktivuje, dodal Síkela.

Uprchlíci z Ukrajiny budou moci v Česku zůstat déle, rozhodla Sněmovna

Uprchlíci z Ukrajiny před ruskou vojenskou invazí si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o jeden rok do konce března 2024. Postup zakotví v souladu s evropskými pravidly novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze hlasy koaličních poslanců. Zákonodárci opozičních ANO a SPD se hlasování zdrželi. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.

Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Úřadům prodloužení ochrany naopak umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází.

Pokud si Ukrajinci budou chtít dočasnou ochranu prodloužit, podle novely se budou muset do konce března elektronicky zaregistrovat. Registrací dostanou termín osobní návštěvy pracoviště ministerstva vnitra, na němž získají takzvaný vízový štítek. "Pokud cizinec neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce září 2023 nedostaví k vyznačení vízového štítku, pak mu dočasná ochrana zanikne," stojí v důvodové zprávě.

Spojené státy dokončují plány na vyslání systému protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu, píše CNN. Oficiální oznámení by mohlo přijít už tento týden.

Pomůžeme Ukrajině přežít zimu, slíbili účastníci dárcovské konference

Účastníci pařížské konference na podporu Ukrajiny dnes zemi napadené Ruskem přislíbili naléhavou pomoc v celkovém objemu přes miliardu eur (více než 24 miliard korun). Uvedla to francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová a následně částku potvrdil i český premiér Petr Fiala. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se předtím na konferenci připojil na dálku, přitom uvedl, že země potřebuje naléhavou energetickou pomoc na zimu ve výši nejméně 800 milionů eur.

Fiala před českými novináři zdůraznil, že případná uprchlická vlna by byla dražší než pomoc Ukrajině. Aktuální pomoc je pak podle něj důležitá i pro udržení stabilní situace na Ukrajině a jako prevence „před možnou uprchlickou vlnou, která by byla pro všechny mnohem nevýhodnější, než když Ukrajině pomůžeme tuto zimu přečkat“. Fiala na konferenci připomněl také už schválenou unijní makrofinanční pomoc Ukrajině ve výši 18 miliard eur. „Řada představitelů dalších zemí to tady zmiňovala a děkovala českému předsednictví za dosažení tohoto výsledku,“ dodal český premiér.