Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ropa je nejlevnější od začátku roku

Ropa je navzdory novým problémům kolem omezení dodávek z Ruska nejlevnější od začátku roku. Skutečné škrty v těžbě, k nimž přistoupila Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci, tedy skupina označovaná OPEC+, totiž zatím nejsou tak rozsáhlé, jak skupina před několika týdny avizovala. Důvodem k poklesu cen jsou ale například i sílící obavy z globální recese, píše deník Financial Times (FT).

Od minulého týdne na ceny působí evropské embargo na ruskou ropu a také cenový strop, který na ni zavedla skupina ekonomicky vyspělých zemí G7. Rusko, které se nechce smířit s tím, že mu západní státy budou diktovat prodejní cenu jeho ropy, pohrozilo, že zastaví vývoz do každé země, která se bude cenovým stropem řídit. Hned jak cenový strop začal platit, některé dodávky z Ruska začaly váznout, protože v Bosporském průlivu se vytvořila dlouhá fronta ropných tankerů. Turecko totiž v souvislosti se zákazem dovozu ruské ropy do Evropské unie a stanovením maximální nákupní ceny zavedlo přísnější pravidla pro tranzit.

Uvedené okolnosti by za normálních okolností tlačily cenu ropy vzhůru. Cena se ale snižuje, severomořská ropa Brent se aktuálně obchoduje kolem 79 dolarů, americká lehká ropa WTI pak těsně pod 75 dolary za barel. Minulý týden se cena obou kontraktů propadla na letošní minimum.

Kreml zamítl výzvu Zelenského, aby se do konce roku začali Rusové stahovat

O odchodu ruských vojsk z Ukrajiny do konce roku nemůže být řeč, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Reagoval tak na pondělní mírový návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jenž podle agentury Reuters zahrnuje stažení ruských vojsk z Ruskem okupovaných ukrajinských území. Peskov dnes tvrdil, že Kyjev musí přijmout novou "realitu", čímž měl na mysli čtyři ukrajinská území, která se Moskva letos nelegálně pokusila anektovat.

Německo poskytne Ukrajině jako zimní pomoc dalších 50 milionů eur

Německo na zimní pomoc Ukrajině poskytne dalších 50 milionů eur (1,2 miliardy korun), země vzdorující ruské invazi dostane i generátory elektrické energie. Dnes to v Paříži na úvod dárcovské konference na podporu Ukrajiny oznámila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

„Německo dnes přislíbilo dalších 50 milionů eur. (Ruský prezident Vladimir) Putin chce zlomit Ukrajince taktikou využití mrazů. To nepřipustíme,“ řekla Baerbocková. Reagovala tak na současný postup Ruska, které ničí civilní energetickou infrastrukturu na Ukrajině. Země se tak potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektřiny, tepla i vody.

Dva ukrajinští reportéři, kteří ukázali válečný Mariupol, mají mezinárodní cenu

Dva ukrajinští fotoreportéři získali ocenění od organizace Reportéři bez hranic (RSF) za své snímky z válečného Mariupolu. Žurnalisté Jevhen Maloletka a Mstyslav Černov byli podle oznámení RSF jediní reportéři zahraničního významu, kteří na jaře v průběhu tří týdnů pomocí fotografie dokumentovali následky bombardování Mariupolu. Oba spolupracují s agenturou AP.

Macron ujistil Ukrajinu, že jí mezinárodní společenství pomůže přežít zimu

Emmanuel Macron dnes na úvod konference na podporu Ukrajiny v Paříži ujistil, že mezinárodní společenství zemi napadené Ruskem pomůže překonat zimu. Cílem je podle něj i ochrana okupované Záporožské jaderné elektrárny. Ruské počínání označil francouzský prezident za zbabělé. Pokud má Ukrajina úspěšně překonat zimu, je klíčová humanitární pomoc a zajištění dostatku energetického vybavení, uvedl na konferenci český premiér Petr Fiala.

Ministerstvo obrany Běloruska na pokyn Lukašenka zahájilo překvapivou kontrolu bojové připravenosti ozbrojených sil.

Ukrajinci už zneškodnili na půl milionu výbušných předmětů, řekl Zelenskyj

Od začátku ruské invaze na Ukrajině zneškodnili policisté a pracovníci Státní služby pro mimořádné události (DSNS) více než 480.000 výbušných předmětů. Ve svém pravidelném nočním videoposelství to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poděkoval zároveň zahraničním partnerům v boji proti tomu, co nazval „ruským minovým terorem“.

„Dnes zahynuli tři naši pyrotechnici - pracovníci DSNS. Zemřeli v Doněcké oblasti při odminovávání. Upřímnou soustrast jejich rodinám,“ uvedl Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda a poznamenal, že lékaři bojují o záchranu života dalších dvou pyrotechniků. „Stalo se to v Kosťantynivce v Kramatorském okrese. To je jedno z našich území nejvíce zamořených ruskými minami, nástražnými dráty a nevybuchlými granáty,“ dodal prezident.

Válka na Ukrajině podle ISW ohrožuje financování dalších Putinových kampaní

Ruský prezident Vladimir Putin se chystá na pokračování rozsáhlé války proti Ukrajině utratit ještě více peněz, což vyčerpává ruský rozpočet a Kreml ztrácí možnosti vést geopolitické kampaně po celém světě, upozornili analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW)

Putin v minulých dnech podepsal zákon přidělující ze státního rozpočtu na příští rok více než devět bilionů rublů (asi 3,3 bilionu Kč) na obranu a bezpečnost. Tato suma představuje podle údajů Světové banky přibližně osm procent ruského hrubého domácího produktu z roku 2021. Ruské výdaje na obranu podle odhadu britského ministerstva obrany výrazně vzrostly a budou představovat více než 30 procent rozpočtu na příští rok.

EU se dohodla s Maďarskem; Ukrajina dostane 18 miliard, Budapešť více z fondů

Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes večer shodli na společné půjčce 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a globální patnáctiprocentní dani pro velké nadnárodní firmy. Na twitteru to oznámilo české předsednictví Rady EU. Maďarsko, která obě dohody dlouhodobě blokovalo, stáhlo veto při souběžném jednání o svých penězích z unijních fondů.

Evropský blok zmrazí Budapešti z kohezních fondů 6,3 miliardy eur, uvedla Rada EU zastupující členské země v tiskové zprávě. Evropská komise přitom kvůli obavám z nedostatečného fungování právního státu v zemi navrhla zablokovat 7,5 miliardy Ostatní členské země dnes schválily také maďarský plán obnovy, na jehož základě může země dostat 5,8 miliardy eur z mimořádného fondu vytvořeného v reakci na pandemickou krizi. Jejich výplata bude podmíněna dalšími reformami.

Rusko kvůli tenčícím se zásobám používá i 40 let starou munici, tvrdí USA

Rusko je nuceno používat často mnoho desetiletí starou munici, která vykazuje vysokou míru chybovosti. Po téměř deseti měsících války na Ukrajině se tak děje kvůli tenčícím se zásobám Moskvy, uvedl podle agentury Reuters nejmenovaný vysoký činitel americké armády.

„Sáhli do svých zásob stárnoucí munice, což naznačuje, že jsou ochotni používat starší munici, z níž část byla původně vyrobena před více než 40 lety,“ uvedl armádní činitel, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity. „Jinými slovy, nabijete munici, držíte si palce a doufáte, že vystřelí, nebo když dopadne, že vybuchne,“ dodal.

Vysoká intenzita bojů na Ukrajině stojí obě strany obrovské množství munice - především pro dělostřelectvo, které v této válce dosud dominuje. Deník The New York Times (NYT) s odvoláním na vysoce postaveného představitele NATO minulý měsíc uvedl, že v létě Ukrajinci na Donbasu denně vypálili 6000 až 7000 dělostřeleckých nábojů, zatímco Rusové tehdy stříleli 40 tisíc až 50 tisíc nábojů denně.

Nevídaná spotřeba munice na Ukrajině podle NYT ukázala také na elementární nepřipravenost Západu na dlouhodobý konflikt vysoké intenzity. Snaha o nastartování výroby a o udržení arzenálů je proto nyní klíčovým bodem, jenž by se mohl stát pro ukrajinské úsilí rozhodující, napsal deník.

Průzkum: Největší averzi vůči uprchlíkům z Ukrajiny mají ze zemí V4 Slováci

Obyvatelé Slovenska mají ze zemí visegrádské čtyřky (V4), do které patří také Česko, Maďarsko a Polsko, největší averzi vůči ukrajinským uprchlíkům. Ukázal to průzkum, jehož výsledky poskytla nevládní organizace Globsec. Výrazná většina Čechů a Poláků soudí, že odpovědným za zahájení války na Ukrajině je Rusko, na Slovensku a v Maďarsku má tento názor méně než polovina obyvatel.

Slovensko je v rámci V4 jedinou zemí, kde většina obyvatel (52 procent) zastává negativní názor na lidi, kteří z Ukrajiny prchají před válkou. Sondáž ukázala, že nejméně negativně vnímají ukrajinské uprchlíky obyvatelé Polska (11 procent), Maďarska (15 procent) a pak Česka (25 procent).

Patrik Szicherle, jeden z autorů průzkumu, upozornil, že jedním z klíčových faktorů negativního vnímání ukrajinských uprchlíků na Slovensku jsou obavy obyvatel z toho, že pomoc zhorší ekonomickou situaci na Slovensku.

Kladný postoj k běžencům z Ukrajiny mají hlavně Poláci (85 procent obyvatelstva), na dalších místech byli Maďaři (82 procent), Češi (73 procent) a až na posledním místě s odstupem obyvatelé Slovenska, kde pozitivní názor na uprchlíky z Ukrajiny vyslovilo jen 42 procent respondentů.

Za nejméně výhodnou formu pomoci uprchlíkům z Ukrajiny označila většina obyvatel zemí V4 poskytování bezplatných jazykových kurzů či bezplatného nebo dotovaného ubytování.

Podle Globsecu na konci listopadu bylo v Polsku registrováno 1,5 milionu uprchlíků z Ukrajiny, v Česku téměř půl milionu, na Slovensku 100 tisíc a v Maďarsku 31 tisíc osob.

Zatímco až 84 procent respondentů z Polska a 72 procent z Česka uvedlo, že za zahájení války na Ukrajině je odpovědné Rusko, v Maďarsku a na Slovensku tento názor zastávalo shodně 43 procent lidí. Na Slovensku až 39 procent obyvatel viní z konfliktu na Ukrajině Spojené státy a NATO.

Samotný průzkum pro Globsec vykonala agentura Focus, která v každé ze zemí V4 oslovila 1000 respondentů.

Rusko má podle ukrajinské rozvědky dost raket ještě asi na pět velkých náletů

Rusko má podle odhadu ukrajinské vojenské rozvědky dost raket ještě na tři až pět vln náletů na Ukrajinu, uvedl podle deníku The New York Times zástupce šéfa rozvědky Vadym Skibickyj. Odhad vychází z předpokladu, že při jedné vlně ruské síly vypálí 80 až 90 raket. Rusko od začátku října podniká na Ukrajinu rozsáhlé vzdušné útoky, kdy na ni během jednoho dne vyšle desítky raket, jejichž cílem jsou obvykle energetická zařízení.

Slovensko je připraveno předat Ukrajině bitevníky MiG-29, řekl ministr

Slovensko je připraveno předat Ukrajině stíhací letouny MiG-29. Agentuře Interfax-Ukrajina to řekl slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer. Přípravy na předání začnou v nejbližších týdnech. Dnes na Slovensku také otevírá opravárenská základna pro poškozenou ukrajinskou vojenskou techniku. Financování oprav zajistí Německo, prostory poskytla slovenská strana.