Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ofenziva Ukrajiny

Ukrajinské síly podnikly v sobotu večer útok na Ruskem obsazený Melitopol v jižní části země, uvedli ukrajinští představitelé i ruská okupační správa. Starosta města Ivan Fedorov, který je loajální vládě v Kyjevu, podle agentury Unian uvedl, že při něm zemřelo nebo bylo zraněno asi 200 ruských vojáků. Ukrajinský útok na Melitopol potvrdil podle agentury TASS také šéf okupační oblastní správy Jevhen Balickyj, podle něhož při něm utrpěli civilisté. 

Státy EU se shodly na půjčce 18 miliard eur pro Ukrajinu na příští rok

Rada Evropské unie dnes oznámila dohodu o legislativním balíčku, který umožní poskytnutí půjčky 18 miliard eur (437,5 miliard korun) Ukrajině na rok 2023. Rada předloží návrh Evropskému parlamentu k případnému přijetí příští týden. Český ministr financí Zbyněk Stanjura v tiskové zprávě uvedl, že "díky legislativě, kterou jsme dnes přijali, může Ukrajina počítat s finanční pomocí ze strany EU po celý rok 2023". Česko Radě EU do konce roku předsedá. Podle informací agentury DPA Maďarsko hlasovalo proti, přestože půjčka vyžaduje jednomyslnost. Stanjura již dříve uvedl, že ostatní státy připraví možnost, jak poslat Kyjevu peníze i bez maďarské účasti.

Bulharsko poprvé poskytne vojenskou pomoc Ukrajině, zejména zbraně a munici

Bulharsko poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu poskytne Kyjevu vojenskou pomoc. Dodávku zejména lehkých zbraní a munice v pátek schválil bulharský parlament, informovala dnes ruskojazyčná verze stanice BBC. Za podporu na twitteru poděkoval ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Kompletní seznam schválené vojenské pomoci je tajný, ale základem dodávky jsou ruční zbraně a munice, uvedli před hlasováním poslanci. Bulharsko již dříve souhlasilo s opravou ukrajinské vojenské techniky ve svých továrnách, ale odmítlo posílat zbraně přímo, připomíná Reuters.

Součástí balíku nejsou protiletadlové raketové systémy a stíhací letouny, o které Kyjev žádal. Bulharské ministerstvo obrany to vysvětlilo tím, že je potřebuje kvůli vlastní obranyschopnosti, píše BBC.

"Počet zemí, které poskytují bezpečnostní pomoc Ukrajině, se rozšířil o dalšího významného partnera. Děkuji bulharskému parlamentu za jeho historické hlasování o poskytnutí prvního balíčku vojenské pomoci. Brzy dorazí, aby posílil naši armádu a přiblížil nás vítězství," napsal dnes Kuleba.

Bulharsko, Maďarsko a Rakouskou představují poslední země EU, které Ukrajincům oficiálně zbraně neposkytovaly. Podle místních médií však Bulharsko, které má tradičně silný obranný průmysl, přesto patří k největším dodavatelům zbraní na Ukrajinu. Děje se tak údajně přes prostředníky a s tichým souhlasem bulharských úřadů.

Ruské síly zničily východoukrajinské město Bachmut, uvedl Zelenskyj

Ruské síly zničily východoukrajinské město Bachmut v Doněcké oblasti, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Situace je podle něj "velmi obtížná" v několika městech na frontové linii v Donbasu. Konkrétně jmenoval právě Bachmut, ale i Soledar, Marjinku a Kreminnu.

"V těchto oblastech již nezbylo místo pro život, které by nebylo poškozeno střelami," uvedl Zelenskyj ve svém nočním videoprojevu. "Okupanti zničili Bachmut, další město na Donbase, které ruská armáda proměnila ve spálené ruiny," dodal. Podle agentury AP ukrajinský prezident neupřesnil, co má na mysli výrazem "zničily"; některé budovy ve městě stále stojí a v ulicích se pohybují obyvatelé.

Ukrajinský generální štáb informoval, že ruská armáda podnikla na Ukrajině za uplynulých 24 hodin 20 náletů a rovněž 80 útoků ze salvových raketometů. Nejtvrdší boje se odehrávaly právě v oblasti Bachmutu, uvedl mluvčí generálního štábu Oleksandr Štupun. Boje kolem Bachmutu zintenzivněly poté, co ukrajinská armáda před měsícem znovu získala kontrolu nad městem Cherson.

Rusku zřejmě docházejí Iskandery, chce více zbraní z Íránu, tvrdí Londýn

Rusku zřejmě docházejí zásoby raket Iskander a Moskva proto usiluje o další dodávky zbraní z Íránu. Píše to dnes britské ministerstvo obrany. Podle Bílého domu mezi Moskvou a Teheránem vzniká plnohodnotné vojenské partnerství. Washington se domnívá, že Rusko dodá Íránu bojové letouny či systémy protivzdušné obrany. Ruský vyslanec při OSN Vasilij Něbenzja v pátek uvedl, že ruský obranný průmysl nepotřebuje pomoc ze zahraničí

Podle Londýna se Írán stal jedním z předních dodavatelů zbraní Rusku. "Rusko se snaží získat z Íránu více zbraní, a to včetně stovek balistických raket," uvedlo britské ministerstvo obrany. Podle něj je pravděpodobné, že ruské armádě docházejí zásoby balistických raket Iskander, které mají dostřel až 500 kilometrů. "Pokud se Rusku podaří dostat do služby velký počet íránských balistických raket, tak je pravděpodobně využije k pokračování a rozšíření útoků na kritickou infrastrukturu na Ukrajině," dodal Londýn.

Podle Washingtonu není však proud zbraní jednosměrný. Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby v pátek večer uvedl, že by Rusko mohlo poskytnout Íránu nové systémy protivzdušné obrany či bojové letouny Su-35. "Tyto stíhačky výrazně posílí schopnosti íránských vzdušných sil vůči sousedům," řekl Kirby. Zároveň podle něj Moskva a Teherán připravují výstavbu výrobní linky na íránské drony v Rusku. Kirby se domnívá, že vztahy obou zemí se vyvíjejí směrem k "plně rozvinutému vojenskému partnerství".

Dodávky zbraní z Íránu v pátek popřel ruský vyslanec při OSN Něbenzja. "Ruskému vojensko-průmyslovému komplexu se daří a nepotřebuje žádnou pomoc," řekl diplomat, podle kterého naopak Ukrajině vojenský průmysl chybí a vede proto válku v zastoupení se západními zbraněmi.

Západní státy se domnívají, že Írán dodal stovky bezpilotních prostředků Rusku, které je používá pro útoky na Ukrajině. Prodejem těchto zbraní podle Západu porušuje Teherán rezoluci Rady bezpečnosti OSN z roku 2015, která Íránu zakazuje prodej rozvinutých vojenských technologií.

OSN: Bělorusko povolí transport ukrajinského obilí přes své území

Bělorusko přes své území umožní transport ukrajinského obilí určeného na export tak, aby mohlo být vyváženo do světa z litevských přístavů. Minsk si přitom neklade žádné předběžné podmínky, oznámil dnes v New Yorku podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres po setkání s náměstkem běloruského ministra zahraničí Juryjem Ambrazevičem.

Ambrazevič zároveň zopakoval prosbu své vlády, aby Bělorusko mohlo vyvážet hnojiva, na něž se nyní vztahují sankce, sdělil v prohlášení mluvčí OSN Stéphane Dujarric.

Bělorusko je důležitým spojencem Ruska, které pokračuje ve vojenské agresi vůči Ukrajině. Moskva i Minsk čelí západním sankcím. Ukrajina nyní vyváží své obilí z černomořských přístavů na základě dohody o vývozu obilí a hnojiv, kterou v červenci pomohly s Ukrajinou a Ruskem dojednat OSN a Turecko.

Putin se snaží očernit Ukrajinu v očích Západu, napsal institut ISW

Ruský prezident Vladimir Putin stále hovoří o vyjednávání s Ukrajinou, nicméně nejde mu o mír, ale o to, aby Ukrajinu očernil v očích jejích západních stoupenců, uvedl ve své analýze americký Institut pro studium války (ISW). Podle něj se šéf Kremlu snaží vykreslit Kyjev jako neochotný ke kompromisu nebo i vůbec k tomu zapojit se do vážných jednání.

"Dohoda o příměří, ke které by došlo v brzké době a která by umožnila, aby si ruské síly mohly přes zimu odpočinout a přeskupit se, je však krajně nepravděpodobná," napsal americký institut. Vyjednávání o příměří vyžaduje čas a pozice Ukrajiny a Ruska jsou velmi vzdálené. Je nemožné si představit, že by takové příměří bylo odsouhlaseno v příštích měsících, dodal ISW.

Ukrajina za uplynulých 24 hodin odrazila ruské útoky poblíž 13 obcí na východě země, informoval dnes ráno ukrajinský generální štáb. Ruská armáda odpálila za uplynulý den pět raket, podnikla 20 náletů a rovněž 80 útoků ze salvových raketometů. Ukrajinské síly pak zasáhly čtyři ruské kontrolní body a pět oblastí, ve kterých se nacházely ruské jednotky, zbraně a vojenské vybavení, dodala ukrajinská armáda.

Na jihu Ukrajiny v noci na dnešek Rusové útočili i pomocí íránských dronů. Deset bezpilotních letounů typu Šáhed-136, které Moskva používá k útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a další civilní cíle, se podařilo sestřelit nad Chersonskou, Mykolajivskou a Oděskou oblastí, napsalo ukrajinské letectvo na facebooku.

Intenzivní ostřelování zažila i města Nikopol a Marhanec. Podle šéfa Dněpropetrovské oblasti Valentyna Rezničenka utrpěli zranění čtyři starší lidé. Dva byli ošetřeni na místě, dva byli odvezeni do nemocnice. V Nikopolu bylo poškozeno 11 rezidenčních budov.

Macronovy výroky o garancích Rusku jsou vytržené z kontextu, uvedla Paříž

Nedávné výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o bezpečnostních garancích Rusku byly vytržené z kontextu, uvedl dnes Elysejský palác podle agentury AFP. Macron minulý týden v rozhovoru se stanicí TF1 při cestě po Spojených státech uvedl, že je potřeba si promyslet, jaké garance je Západ ochoten poskytnout Rusku, až se vrátí k jednání o ukončení války na Ukrajině. Macronovy výroky kritizovalo několik ukrajinských a východoevropských politiků a osobností, píše agentura AFP.

Francouzský prezident "jen popisuje to, po čem volají samotní Ukrajinci", uvedl Elysejský palác. "Sami Ukrajinci jsou samozřejmě první, kdo chce z této války odejít a in fine, na konci války dojde na vyjednávání," dodává Paříž.

Palác v prohlášení rovněž ujišťuje o velmi dobrých vztazích mezi Macronem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jejich dialog popisuje jako "excelentní".

Macron v rozhovoru s TF1 uvedl, že "jedním ze základních bodů, kterými se musíme zabývat, je - jak (ruský prezident Vladimir) Putin vždy říkal - strach, že NATO přijde přímo k jeho dveřím, a také rozmístěním raket, které by mohly ohrozit Rusko". "To bude jedním z témat při jednání o míru, takže se musíme připravit na to, co jsme ochotni udělat, jak ochráníme naše spojence a členské státy a jak poskytneme Rusku záruky, až se vrátí k jednacímu stolu," dodal.

Ve francouzské metropoli se v úterý uskuteční konference na podporu Ukrajiny. Jejím cílem je "stanovit potřeby Ukrajiny pro zajištění její ekonomické odolnosti během války a její obnovy ve střednědobém horizontu, jakož i podpořit mobilizaci francouzských hospodářských subjektů v těchto dvou zásadních otázkách", uvedlo již dříve o konferenci francouzské ministerstvo hospodářství.

Také přípravy na tuto akci podle dnešního prohlášení Elysejského paláce probíhají bezchybně. "Obě strany jsou v každodenním kontaktu, někdy i vícekrát za den. Neexistují žádné potíže," uvádí Paříž.

Macron čelí kritice i za své v minulosti poměrně časté telefonáty s Putinem, se kterým se osobně setkal v Moskvě krátce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Putin tehdy Macronovi řekl, že Rusko má vůči Západu tři základní bezpečnostní požadavky: žádné další rozšiřování NATO, žádné rozmisťování raket poblíž ruských hranic a zmenšení rozsahu vojenské infrastruktury NATO v Evropě na úroveň před rokem 1997. USA tehdy ruské požadavky označily za nepřijatelné. Česko spolu s Polskem a Maďarskem vstoupilo do Severoatlantické aliance až v roce 1999.

Slavia a Sparta pošlou na Ukrajinu elektrocentrály k přečkání zimy

Pražské fotbalové kluby Slavia a Sparta se zapojily do iniciativy Šachtaru Doněck a sdružení Evropská fotbalová síť pro rozvoj (EFDN). Ukrajině, která od února čelí ruské invazi, poskytne každý z nich pět elektrocentrál, aby tamním obyvatelům pomohly přečkat zimu. Informovaly o tom na twitteru.

"Ano, zapojujeme se do iniciativy EFDN a Šachtaru, Nadační fond ACS zajistí a poskytne pět elektrocentrál," uvedl tiskový mluvčí Sparty Ondřej Kasík. "Iniciativa, kde nebudeme se Spartou soutězit, ale rádi se přidáme. Také jich pět poskytneme," napsal předseda představenstva Slavie Jaroslav Tvrdík.

Třináctinásobný vítěz ukrajinské ligy Šachtar požádal kluby o 160 generátorů elektřiny. Dosud se jich podařilo zajistit 100. Dvacet jich daroval úřadující vítěz Ligy mistrů Real Madrid. Do akce se zapojily i Legia Varšava, Werder Brémy, Benfica Lisabon, Feyenoord Rotterdam nebo glasgowské kluby Celtic a Rangers.

Průzkum: Zájem Čechů o dění na Ukrajině klesá, nižší je i podpora vládní pomoci

Zájem české veřejnosti o vývoj situace na Ukrajině klesá. Ve srovnání s obdobím krátce po vypuknutí konfliktu také méně lidí podporuje kroky vlády na pomoc Ukrajině. S kroky kabinetu nyní souhlasí asi dvě pětiny obyvatel, což je ve srovnání s jarem o 16 procentních bodů méně. Roste počet lidí, kteří se staví proti přijímání ukrajinských uprchlíků. Nyní je jich více než čtvrtina, ve srovnání s jarem o 14 procentních bodů více. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

"V současnosti se o vývoj situace na Ukrajině zajímají necelé tři pětiny (57 procent) české veřejnosti, což je o 21 procentních bodů méně než na jaře letošního roku," uvedlo CVVM. Nejvíce se lidé v Česku o dění na Ukrajině zajímali právě letos na jaře po začátku ruské invaze. Podle CVVM je snižování zájmu očekávatelné.

S kroky vlády na podporu Ukrajiny nyní souhlasí 42 procent lidí, naopak více než polovina (52 procent) lidí s nimi nesouhlasí. Podle CVVM podpora vlády od jara klesla o 16 procentních bodů a nesouhlas s jejími kroky naopak vzrostl o 17 procentních bodů.

Lidé se také méně zajímají o ukrajinské uprchlíky. Nyní se o ně zajímá 44 procent českých občanů, což je o 22 procentních bodů méně než na jaře. Více než čtvrtina Čechů (27 procent) se staví proti přijímání ukrajinských uprchlíků, tento podíl od jara vzrostl o 14 procentních bodů. Zhruba tři pětiny jsou pro dočasné přijetí běženců a jen desetina občanů souhlasí s jejich trvalým usazením v Česku.

Co se týká kroků, které by mohly zastavit konflikt na Ukrajině, sedm z deseti Čechů je pro vyvíjení diplomatického tlaku na Rusko, 55 procent respondentů také schvaluje finanční podporu Ukrajiny. Necelá polovina souhlasí se snahou o politickou a ekonomickou izolaci Ruska. Mírně nad dvě pětiny dotázaných schvalují poskytování vojenského vybavení Ukrajině. Téměř tři čtvrtiny lidí považují situaci na Ukrajině za hrozbu pro mír ve světě.

Průzkumu, který se uskutečnil od začátku září do začátku listopadu, se zúčastnilo 821 lidí, kteří odpovídají reprezentativnímu vzorku obyvatel ČR starších 15 let.

USA posílají Ukrajině další vojenskou pomoc za 275 milionů dolarů

Americký prezident Joe Biden dnes schválil další vojenskou pomoc Ukrajině za 275 milionů dolarů (6,3 miliardy Kč). Jejím cílem bude podle agentury AFP především posílení protivzdušné obrany země, kterou v únoru napadlo Rusko.

Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby uvedl, že balík má Ukrajině mimo jiné pomoci zlepšit obranu proti dronům. V této souvislosti také poznamenal, že Washington je hluboce znepokojen prohlubujícím se obranným partnerstvím mezi Ruskem a Íránem, a proto se ho bude snažit narušit.

Podle dřívějších informací by měl balík pomoci obsahovat munici pro raketomety HIMARS, zbraně i další vojenský materiál. Šéf americké diplomacie Antony Blinken v říjnu také uvedl, že jeho země chce Ukrajině dodat i další protivzdušné systémy, včetně NASAMS, což je systém protivzdušné obrany středního až dlouhého dosahu.

Spojené státy jsou největším zahraničním podporovatelem Ukrajiny. Od začátku ruské invaze vyčlenily na zbraně a další vybavení pro Kyjev téměř 18 miliard dolarů (přes 415 miliard korun).

Válka na Ukrajině se může vymknout kontrole a přerůst v konflikt mezi Ruskem a NATO, varoval Stoltenberg. Aliance se tomu podle něj snaží vyhnout.

Putin pohrozil tvrdou odplatou v případě jaderného útoku na Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin dnes pohrozil tvrdou odplatou, pokud by nějaký stát zaútočil na Rusko jadernými zbraněmi. Na jednání euroasijské ekonomické rady řekl, že by v takovém případě byl útočník smazán z povrchu země. Putin už tento týden řekl, že hrozba jaderného konfliktu narůstá, přestože žádná země záměr podniknout útok proti Rusku s použitím jaderných prostředků nedeklarovala a o možnosti použití jaderných zbraní hovoří v poslední době v souvislosti s válkou na Ukrajině především právě Moskva.

Ruský prezident během svého vystoupení také obvinil ze zrady účastníky minských dohod, především Německo a Francii. Cílem těchto dohod bylo ukončit válku na východní Ukrajině, která se rozhořela v roce 2014 poté, co Moskva podpořila místní proruské separatisty.

Zástupci Ruska a USA se setkali na úrovni šéfů oddělení ministerstev zahraničí. Podle ruské strany jednali o technických diplomatických záležitostech.

Litevský soud zakázal pobyt expřítelkyni ruského ministra obrany

Soud v litevském hlavním městě Vilniusu ponechal v platnosti rozhodnutí migračních úřadů, které zrušily povolení k pobytu bývalé přítelkyni ruského ministra obrany Jeleně Kaminskasové a zakázaly jí na pět let vstup do země a na tři roky do dalších států schengenského prostoru. Oznámila to litevská a ruská média s odvoláním na litevskou televizi LRT.

"Povolení k pobytu bylo zrušeno oprávněně, protože dostupné údaje dovolují tvrdit, že žalobkyně představuje hrozbu pro národní bezpečnost," citoval server Delfi z vyjádření mluvčího soudu. Soud podle portálu Meduza jednal s vyloučením veřejnosti.

Kaminskasová, rozená Šebunovová, je podle litevské televize a portálu The Insider matkou dvou nemanželských dětí nynějšího ruského ministra obrany. Sergej Šojgu a Šebunovová se podle těchto zdrojů sblížili ještě v dobách, kdy Šebunovová bývala letuškou a Šojgu ministrem pro mimořádné situace. Od ministerstev, které Šojgu řídil, resp. řídí, získaly firmy bývalé letušky lukrativní kontrakty, vynášející miliardové zisky, uvedl The Insider.

Šebunovová získala povolení k pobytu v pobaltské zemi v roce 2017. Následně se provdala za podnikatele Adolfase Kaminskase, který adoptoval její dceru, a ta získala litevské občanství. Sám Kaminskas měl podle médií jen malou firmu na prodej mopedů, ale po svatbě se stal investorem do developerských projektů. Litevská aktiva prodal po ruském vpádu na Ukrajinu, na jaře získal ruské občanství a v létě ohlásil přestěhování do Ruska.