Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Španělská policie zabavila 5. prosince tři obálky údajně obsahující zvířecí oči, které byly adresovány ukrajinskému velvyslanectví a konzulátům ve Španělsku, uvedlo ministerstvo zahraničí.

Na Ukrajině je letecký poplach, Rusové odpalují rakety a střely

Ve většině oblastí Ukrajiny byl dnes kolem poledne vyhlášen letecký poplach, píše server RBK-Ukrajina. Podle informací ze sociálních sítí Rusové odpalují střely s plochou dráhou letu z bombardérů a vojenských lodí. Místy zasahuje protivzdušná obrana.

Úřady na sociálních sítích vyzývají obyvatele, aby se ukryli v protileteckých krytech, a varují, že cílem ruských raket a střel se opět může stát ukrajinská energetika, jak se už několikrát stalo.

Letecký poplach byl nejprve vyhlášen ve východní, jižní a centrální části země a později se rozšířil i na západ, takže se týká prakticky celé země, napsala Ukrajinska pravda na webu.

Na Ukrajině probíhá další rozsáhlý ruský raketový útok. Některé rakety údajně míří na Kyjev. Systémy protivzdušné obrany jsou již v akci v Poltavské oblasti.

Ve většině oblastí Ukrajiny byl vyhlášen letecký poplach, píše RBK-Ukrajina. Podle sociálních sítí Rusové odpalují střely z bombardérů a lodí.

V EU začal platit zákaz dovozu ruské ropy po moři, skupina G7 zavedla cenový strop. Podle Kremlu to destabilizuje trh, válku na Ukrajině to neovlivní.

Incident s podezřelou zásilkou na ukrajinském konzulátu v Brně policie zatím šetří pro podezření z obecného ohrožení. Zjišťuje, kdo a proč ji poslal.

Výbuchy v Rusku. Na letišti poblíž Rjazaně zahynuli při výbuchu 3 lidé. Hlášená exploze na letecké základně v Saratovské oblasti.

Osobností roku 2022 Financial Times se stal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Na letiště Engels dopadl dron, na letišti u Rjazaně vybuchla cisterna

Neznámé létající zařízení dopadlo na dráhu ruského vojenského letiště Engels u Saratova a údajně poškodilo dva strategické bombardéry, uvedl dnes s odkazem na ruské sociální sítě zpravodajský server Meduza, působící z lotyšského exilu. Ruské bombardéry vzlétají z letiště Engels, než odpálí střely s plochou dráhou letu proti objektům na Ukrajině. Prakticky současně ruské tiskové agentury informovaly, že tři lidé dnes přišli o život a pět či šest utrpělo zranění při výbuchu cisterny s palivem na letišti nedaleko Rjazaně, která leží asi 200 kilometrů na jihovýchod od Moskvy. Při explozi bylo také poškozeno letadlo, píše RIA Novosti.

Ukrajinci ostřelovali Luhanskou oblast, zahynulo devět lidí, uvádí separatisté

Při ukrajinském ostřelování proruskými silami kontrolovaného území Luhanské oblasti zahynulo devět lidí. S odkazem na představitele separatistické a samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) o tom informovala agentura TASS, podle které ozbrojené síly Kyjeva na měst Alčevsk pálily raketomety americké výroby HIMARS.

„K 11:00 (moskevského času, 9:00 SEČ) počet civilních obětí ostřelování Alčevsku vzrostl na devět. Pokračují záchranné práce,“ napsal na telegramu představitel LNR Andrej Maročko. Předtím na své profilu zveřejnil fotografie poškozené budovy, ve které podle něj bydleli uprchlíci a dělníci, kteří pomáhali s obnovou boji poničených staveb.

U Bachmutu padlo pět Gruzínců, kteří bojovali na straně Ukrajiny

V bojích o ukrajinské město Bachmut padlo v posledních dnech pět dobrovolníků z Gruzie, kteří bojovali v ozbrojených silách Ukrajiny. Podle ruskojazyčného vydání zpravodajského serveru BBC to uvedl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.

„V posledních dnech byla u Bachmutu obklíčena skupina ukrajinských vojáků a gruzínských dobrovolníků. Víme o zraněném gruzínském veliteli a pěti mrtvých gruzínských vojácích,“ napsal v neděli Jermak na sociální síti Telegram.

Ukrajinci v Chersonu čekají, zda se jejich blízcí dostanou z levého břehu Dněpru

Ukrajinské rodiny v Chersonu dnes čekaly v krutých mrazech na to, zda se jejich blízkým podaří dostat z levého, Rusy okupovaného břehu řeky Dněpr na břeh pravý, který má pod kontrolou Kyjev. Napsala o tom agentura Reuters. Úřady v Chersonské oblasti v sobotu dočasně pozastavily platnost zákazu překračovat řeku. Evakuace je podle nich nezbytná kvůli silnému ruskému ostřelování a očekávanému zintenzivnění bojů,

Ukrajinci, kteří zůstávají v Ruskem okupované části Chersonské oblasti na levém břehu Dněpru, mohou na vybraných místech a za denního světla řeku překročit až do pondělního soumraku. Musí se prokázat dokladem o ukrajinském občanství a použít vlastní lodě.

Řeku však dosud nepřekročil jediný člověk, zatímco asi dvacet lidí dnes sklesle čekalo se skupinou vojáků a sanitkou v chersonském přístavu za neustálého zvuku nedalekého ostřelování, píše Reuters.

Čtyřicetiletá Olena, která uvedla pouze své křestní jméno a odmítla sdělit příjmení, aby ochránila svou rodinu, řekla, že čeká na svou desetiletou dceru. Žena odjela do Německa za prací jen několik dní před únorovou invazí Ruska na Ukrajinu a říká, že od té doby ji neviděla.

„Dceru jsem neviděla devět měsíců,“ řekla Olena. „Přála bych si, abych je mohla jet vyzvednout,“ dodala.

Žena, která se představila jako Anastasija, řekla, že je v přístavu, protože doufá, že se dostane přes řeku na území ovládané Ruskem, kde jsou její příbuzní. „Včera (v sobotu) jsem viděla zprávu o evakuaci, ale ukázalo se, že žádné lodě nejsou, a musím se tam dostat sama. Jak to mám udělat? Co mám dělat? Nevím, co si počít,“ řekla. „Bojím se, že tu umřu sama a nikdo se o tom nedozví. Je to děsivé, velmi děsivé,“ dodala Anastasija.

Ruské síly od doby, kdy se stáhly ze západního břehu Dněpru, zesílily dělostřelecké útoky na Chersonskou oblast. Podle ukrajinských představitelů při útocích v regionu zahynuly desítky lidí.

Anastasija uvedla, že domy v její ulici byly v posledních dnech zničeny ruskými raketami. „Situace tam není lepší, jsou tam ti (ruští fašisté), ale, jak říkám, alespoň zemřeme společně,“ dodala žena.

Třiasedmdesátiletý Mykola řekl, že jeho dcera byla náhodou na východním břehu řeky, když byl Cherson osvobozen, a uvízla sama na území ovládaném Rusy. „Teď už se nemůže vrátit,“ řekl. „Chce se vrátit domů. Její dcera a manžel jsou všichni v Chersonu. Musí se nějak dostat zpátky,“ dodal.

V Libavé jsou na plánovaném cvičení ukrajinští vojáci

Ve vojenském prostoru Libavá v Olomouckém kraji už jsou ukrajinští vojáci na plánovaném cvičení, řekl dnes serveru iDNES.cz náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ministerstvo podle serveru nesdělilo z bezpečnostních důvodů přesný počet vojáků ani informace o tom, kdy do Česka přijeli. Sněmovna i Senát tento týden schválily výcvik až 4000 ukrajinských vojáků v Česku do konce příštího roku.

„Ukrajinští vojáci jsou již v ČR ve vojenském prostoru Libavá na plánovaném cvičení,“ uvedl Řehka. Podle ředitele komunikace ministerstva obrany Davida Jareše jsou vojáci v Česku na součinnostním cvičení, které v listopadu schválil kabinet. „Pomáhali chystat kontinuální výcvik, který nyní začíná v souladu s mandátem, který prošel Parlamentem ČR,“ řekl.

Sněmovna i Senát tento týden postupně souhlasily s návrhem, že v Česku bude moci do konce příštího roku cvičit až 4000 ukrajinských vojáků, jejichž země čelí ruské agresi. Výcvik se uskuteční podle dřívějších informací v prostoru Libavá, bude se týkat mechanizovaných jednotek i speciálních profesí. Do konce příštího roku by se mělo podle vládního podkladu uskutečnit pět čtyřtýdenních turnusů, každého by se mohlo zúčastnit až 800 ukrajinských vojáků.

Cvičení vychází z dvoustranné dohody české a ukrajinské vlády. Výhledově by mělo být podle podkladů převedeno pod asistenční misi EU, která by Česku mohla vrátit část nákladů odhadovaných na 975 milionů korun. Při výcviku ukrajinských vojáků získá nové zkušenosti i česká armáda, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Půjde například o informace o operačních postupech obou válčících stran.

Do unijní asistenční mise bude moci Česko podle návrhu vyčlenit až 55 vojáků. Budou moci působit v jakémkoli členském státu ve velitelských strukturách, případně na pozicích instruktorů. Unijní výcvik je podle materiálu zatím plánován na příští dva roky, a to především v Polsku a v Německu. Postupně, s ohledem na potřeby ukrajinských ozbrojených sil a možnosti spojenců, by mohla tato mise působit i v dalších členských zemích.

Česko dosud vydalo uprchlíkům z Ukrajiny 465 tisíc dočasných víz

Za uplynulých sedm dní získalo dočasnou ochranu 2171 ukrajinských uprchlíků, kteří před válkou odešli do České republiky. Je to o 117 méně než předchozí týden. Vyplývá to z údajů, které ministerstvo vnitra zveřejňuje na twitteru. Od únorového vpádu ruské armády do sousední země dosud Česko vydalo 465.058 dočasných víz, která jejím držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Zhruba pětina ukrajinských uprchlíků se podle odhadů ministerstva vnitra už z Česka vrátila domů. S nastupující zimou se zase mohou do zahraničí vydat Ukrajinci, které ruské útoky na infrastrukturu připravily o teplo, elektřinu a vodu.

Česká republika přijala ze zemí Evropské unie nejvíc běženců na počet obyvatel. V současnosti ukrajinská populace tvoří v Česku 3,4 až 3,7 procenta obyvatel, což znamená zhruba 355 tisíc až 390 tisíc lidí, uvedl již dříve ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Úřady nyní víza neudělují o víkendu, nejvíc jich proto obvykle bývá v pondělí, kdy se znovu otevře registrace. Bylo tomu tak i v uplynulém týdnu, v pondělí 28. listopadu získalo dočasnou ochranu v Česku 774 žadatelů z Ukrajiny. Nejmenší zájem byl ve čtvrtek, kdy bylo vydaných víz 122.

Cizinecké policii se od začátku bojů přihlásilo víc než 613 tisíc běženců. Uprchlíci se musejí nahlásit do tří dnů od příjezdu do České republiky. Tuto povinnost nemají děti do 15 let, které tvoří mezi běženci asi třetinu.

Česko přiznává uprchlíkům dočasnou ochranu zatím do konce března. Kabinet v tomto týdnu schválil návrh, který ji podle dohody EU prodlužuje o rok. Uprchlíkům s vízem k ochraně stát vyplácí humanitární dávku 5000 korun na pořízení základního vybavení pro začátek života v ČR. Příchozí v nouzi ji mohou pobírat opakovaně, ale nejdéle dalších pět měsíců. Dávka není pro ty, kteří mají zajištěné ubytování se stravou a vybavením. Běženci, kteří jsou v ČR déle než půl roku a jsou v tísni, pak mohou požádat o další podporu.

Ministerstvo práce má do poloviny ledna připravit revizi systému podpory sociálních příspěvků a dávek pro uprchlíky z Ukrajiny. Asistenční centra pro příchozí mají kraje provozovat do konce března, pak od nich provozování převezme stát.