Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajinci s příchodem mrazů zesilují útoky v Luhanské oblasti, uvedl ISW

Ukrajinci patrně zesilují útoky na frontové linii v Luhanské oblasti. S příchodem zimy a zamrznutím půdy se zlepšují podmínky pro ofenzivní operace v Donbasu, uvedl ve svém pravidelném hodnocení situace na ukrajinském bojišti americký Institut pro studium války (ISW).

S odvoláním na informace ruských válečných blogerů institut uvedl, že ruské síly patrně již nekontrolují významnou silnici R-66 mezi městy Kreminna a Svatove a že ukrajinská protiofenziva v této oblasti nabírá na síle. Ukrajinský generální štáb oznámil, že ukrajinské síly odrazily ruský protiútok u Červonopopivky, což podle amerických analytiků zřejmě znamená, že Ukrajinci mají tuto vesnici ležící na zmíněné silnici pod kontrolou.

Šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj v pátek uvedl, že na linii Kreminna-Svatove se konečně mění počasí a že očekává, že ukrajinské síly budou brzy schopny zlepšit své manévrové operace, protože bahno plně zamrzne. Uvedl také, že Rusové budují novou linii opevnění poblíž Stabilsku, který leží asi 50 kilometrů dále na východ od Svatove.

Ukrajinské dělostřelectvo pokračovalo v úderech na soustředění ruských sil a logistické uzly v Luhanské oblasti. Raketomety HIMARS jen za poslední den zasáhly cíle ve čtyřech obcích, uvedly ruské zdroje.

Intenzivní boje svádějí ukrajinské a ruské síly nadále u Bachmutu v Doněcké oblasti. Obě strany hovoří o odražených útocích nepřítele. Ruská vojska si jižně od města byla v posledních dnech schopna připsat dílčí úspěchy a posunout frontu o jednotky kilometrů.

V Chersonské oblasti ukrajinská speciální jednotka Karlson zveřejnila snímek, na němž překonává na člunech Dněpr a vztyčuje vlajku na levém břehu této řeky. Ta po ruském stažení z pravého břehu v první polovině listopadu nyní tok odděluje ukrajinské a ruské síly. „Pokud se tento omezený ukrajinský výpad (...) potvrdí, mohl by ukrajinským silám otevřít cestu pro nové operace na východním břehu,“ uvádí ISW.

Rusko sklidilo v okupované části Ukrajiny pšenici za miliardu dolarů, tvrdí NASA

Rusko letos sklidilo z ukrajinských polí pšenici v hodnotě zhruba jedné miliardy dolarů (23,1 miliardy korun), uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na základě analýzy svých satelitních snímků. Celková sklizeň pšenice na Ukrajině bude podle vesmírné agentury navzdory válce jen mírně podprůměrná.

Ukrajina je významným světovým producentem a vývozcem obilí. Kvůli ruské invazi a následné blokádě černomořských přístavů ale vývoz obilí především v první polovině roku prudce klesl. To přispělo ke zvýšení světových cen potravin a k obavám z jejich nedostatku zejména v Africe a na Blízkém východě.

Tým NASA Harvest, který satelitním snímkováním získává data k potravinové bezpečnosti a zemědělství, uvedl, že na ukrajinském území pod kontrolou ruských okupačních sil bylo sklizeno přibližně 5,8 milionu tun pšenice, což je zhruba 22 procent veškeré ukrajinské produkce této obiloviny v letošním roce.

Celková sklizeň byla podle výpočtů americké agentury 26,6 milionu tun, což je o několik milionů tun více, než se očekávalo. Číslo sice zaostává za rekordní sklizní 33 milionů tun v loňském roce, je ale jen těsně pod průměrem za posledních pět let, který činí 27,8 milionů tun.

Na začátku ruské invaze v únoru tohoto roku někteří analytici varovali, že 20 až 30 procent ukrajinského obilí zasetého loni na podzim může na konci léta zůstat nesklizeno. Data amerického úřadu to nepotvrzují: Až 94 procent zasetého obilí bylo na Ukrajině sklizeno, v oblastech pod kontrolou okupačních sil to bylo 88 procent. Snímky ukazují, že nesklizená pšenice se nachází především na polích přiléhajících k frontovým liniím.

Americké tajné služby čekají snížené tempo bojů na Ukrajině v příštích měsících

Americké zpravodajské služby očekávají snížené tempo bojů na Ukrajině po dobu příštích několika měsíců. Nevidí také žádné důkazy o snížené vůli Ukrajinců k odporu vůči ruské invazi, a to i navzdory útokům Moskvy na ukrajinskou energetickou síť a další kritickou infrastrukturu. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedla ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová.

„Již nyní vidíme určité snížené tempo konfliktu (...) a očekáváme, že tomu tak pravděpodobně bude i v následujících měsících,“ uvedla Hainesová na bezpečnostním fóru v Kalifornii. Podle ní se ukrajinská i ruská armáda budou nyní snažit zotavit a doplnit zásoby, aby po skončení zimy byly připravené na novou ofenzivu. Tu podle ní bude schopna uskutečnit spíše Ukrajina než Rusko.

Na otázku ohledně dopadů ruských útoků na ukrajinskou energetickou síť a další civilní infrastrukturu Hainesová odpověděla, že cílem Moskvy je částečně podkopat vůli Ukrajinců k odporu. „Myslím, že v tuto chvíli nemáme žádné důkazy o tom, že by byla podkopána,“ dodala. Připustila však, že v důsledku útoků silně trpí ukrajinská ekonomika, což se časem může projevit na schopnosti země čelit ruské invazi.

Hainesová dále uvedla, že politické cíle ruského prezidenta Vladimira Putina se v souvislosti s Ukrajinou podle všeho nezměnily. Analytici amerických zpravodajských služeb se nicméně domnívají, že by mohl být ochoten omezit své krátkodobé vojenské cíle, aby se k těm politickým vrátil později.

Americké služby jsou podle Hainesové rovněž názoru, Rusko v současné době spotřebovává své armádní zásoby rychleji, než stíhá vyrábět, a proto se je snaží získat v zahraničí. USA jsou si vědomy, že nevelké množství munice již poskytla Severní Korea, řekla Hainesová. Moskva rovněž žádá od Íránu další prostředky pro přesné zásahy ze vzduchu, což označila za „krajně znepokojivé“.

Britská policie zatkla při vyšetřování oligarchů ruského podnikatele. Má se jednat o  jednoho z nejbohatších Rusů Michaila Fridmana

Britská policie v Londýně při vyšetřování nezákonných aktivit oligarchů zatkla bohatého ruského podnikatele. Podle Národního kriminálního úřadu (NCA) je 58letý muž podezřelý z praní špinavých peněz, podání křivého svědectví a spolčení za účelem podvodu. Jméno zatčeného úřady podle britských médií nezveřejnily, web listu Ukrajinska pravda s odvoláním na své zdroje uvedl, že jde o jednoho z nejbohatších Rusů Michaila Fridmana.

Rumunsko začíná dodávat plyn do Moldavska, aby snížil jeho závislost na Rusku.

Macron: Západ by měl zvážit, jak se postaví k ruským požadavkům při vyjednávání

Západ by měl podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona předem zvážit, jak se postaví k ruským bezpečnostním požadavkům ohledně Severoatlantické aliance, pokud se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne vrátit k jednání o míru na Ukrajině.

"Jedním ze základních bodů, kterými se musíme zabývat, je - jak Putin vždy říkal - strach, že NATO přijde přímo k jeho dveřím, a také rozmístěním raket, které by mohly ohrozit Rusko," řekl Macron. "To bude jedním z témat při jednání o míru, takže se musíme připravit na to, co jsme ochotni udělat, jak ochráníme naše spojence a členské státy a jak poskytneme Rusku záruky, až se vrátí k jednacímu stolu," dodal.

Rusko i Spojené státy, které stojí v čele západní obranné aliance, tento týden uvedly, že jsou ochotny spolu jednat, ačkoliv americký prezident Joe Biden to podmínil tím, že Putin musí projevit vůli ukončit válku na Ukrajině. Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova zase jednání podmínil uznáním anexe čtyř ukrajinských oblastí Spojenými státy.

V telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem Putin v pátek řekl, že ruské jednání o míru s Ukrajinou narušuje západní podpora Kyjeva. Ten dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské invazní síly zcela stáhnou z Ukrajiny. Ukrajina také dříve uvedla, že nechce jednat s Putinem, ale až s jeho nástupcem.

Ukrajina stále pracuje na úplném obnovení výroby energie po masivním ruském raketovém útoku na energetickou infrastrukturu z 18. listopadu.

SPD se na programové konferenci postavila proti pobytu ukrajinských vojáků v ČR kvůli výcviku. 

Západ by měl podle Macrona zvážit, jak se postaví k ruským bezpečnostním požadavkům ohledně NATO, pokud bude Putin chtít jednat o míru na Ukrajině.

Rusové postavili novou základnu v okupovaném Mariupolu

Rusko upevňuje svou vojenskou přítomnost v okupovaném přístavním městě Mariupolu na východě Ukrajiny výstavbou velké armádní základny. Informoval o tom server BBC News s odkazem na satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies.

Britská policie zatkla při vyšetřování oligarchů ruského podnikatele

Britská policie v Londýně při vyšetřování nezákonných aktivit oligarchů zatkla bohatého ruského podnikatele. Podle Národního kriminálního úřadu (NCA) je 58letý muž podezřelý z praní špinavých peněz, podání křivého svědectví a spolčení za účelem podvodu. Jméno zatčeného úřady nezveřejnily. Informovala o tom britská media.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes na neformální schůzce na jižním Slovensku mluvil se svými protějšky ze Slovenska a Rakouska Rastislavem Káčerem a Alexanderem Schallenbergem mimo jiné o podpoře Ukrajiny a českém předsednictví v Radě EU. Šéf české diplomacie o tom informoval na svém Twitteru.

Estonsko uzavřelo kontrakt na nákup amerických raketometů HIMARS v hodnotě 200 milionů dolarů, asi 4,6 miliardy korun.

Dnes o tom informovala agentura AP. Součástí smlouvy je i dodávka raket a výcvik, uvedlo estonské ministerstvo obrany. Výrobce raketometů, zbrojovka Lockheed Martin, má první raketomety dodat v roce 2024. „Raketomety HIMARS jsou dalším důležitým krokem při rozvíjení obranných schopností Estonska. Umožní nám zásadně ovlivnit nepřítele ještě předtím, než dojde ke kontaktu pěchotních jednotek,“ uvedl podplukovník Kaarel Mäesalu. Raketomety HIMARS nyní úspěšně využívá ukrajinská armáda, která se brání vpádu Ruska. Spojené státy Kyjevu dodaly už šestnáct raketometů.