Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Neschopnost Rusů zabezpečit letiště může být interpretována jako selhání režimu

Neschopnost Rusů zabezpečit významné objekty v hlubokém ruském vnitrozemí lze vyložit i jako selhání celého režimu, míní Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Na začátku týdne podle Rusů ukrajinské bezpilotní letouny útočily na vojenské letiště v Engelsu a u Rjazaně. Kyjev se k odpovědnosti za incidenty nepřihlásil. Šlo by nicméně o úder provedený zatím nejhlouběji na ruském území od začátku únorové ruské invaze na Ukrajinu.

V Rusku dopadli dezertéra, který podle vyšetřovatelů střílel po policistech

Ruští policisté zadrželi muže podezřelého z úterní střelby po policistech na předměstí Novošachtinsku na jihozápadě Ruska, informovala dnes agentura TASS s odvoláním na gubernátora Rostovské oblasti. TASS v úterý psal, že po policistech střílel dezertér z ruské armády.

„Zločinec byl zadržen. V důsledku koordinovaného pátrání byl objeven v opuštěné budově u Novošachtinska,“ uvedl gubernátor Vasilij Golubev. Zprávu o zadržení podezřelého mezitím potvrdila místní správa ministerstva vnitra. Podle ní policisté zadrželi osmatřicetiletého muže narozeného v jiném regionu. Podezřelý při zatýkání nekladl odpor.

V Moskvě po bombové hrozbě odložili vynesení verdiktu nad Jašinem

Soud v Moskvě odložil na pátek vynesení verdiktu nad opozičníkem Iljou Jašinem. Budovu soudu, ve které si měl Jašin dnes dopoledne verdikt vyslechnout, úřady evakuovaly kvůli anonymnímu oznámení o bombě. Informovala o tom agentura TASS. Někdejší komunální politik Jašin je obžalovaný z šíření lživých informací o ruské armádě. Ruská prokuratura pro něj žádá devítiletý trest odnětí svobody.

Nejméně 16 mrtvých si podle TASS vyžádala srážka kamionu s ruskými vojáky a mikrobusu na východě Ukrajiny. Tři zranění jsou v kritickém stavu.

Vývoz uhlí z Ruska se po uvolnění omezení ze strany EU opět zvyšuje

Vývoz uhlí z Ruska po moři se opět výrazně zvyšuje. Evropská unie totiž uvolnila omezení pro přepravu této komodity po moři, což umožnilo přesměrovat dodávky uhlí do Asie. Podle údajů analytické společnosti Kpler činily dodávky v říjnu téměř 16,6 milionu tun, což je o něco méně než v červnu, kdy byly nejvyšší nejméně od roku 2017, uvedla dnes agentura Bloomberg. Od té doby vývoz mírně klesl, což odpovídá obvyklým sezonním výkyvům.

USA by podle deníku FAZ uvítaly dodání německých tanků na Ukrajinu

Spojené státy by uvítaly, kdyby Německo dodalo ukrajinské armádě tanky Leopard 2. Podle informací deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) to již v říjnu Berlínu řekl bezpečnostní poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan. Ukrajina, která od února vzdoruje ruské invazi, o Leopardy 2 žádala. Německo se ale takový krok zdráhá učinit a opakovaně hovoří o nezbytnosti společného postupu se spojenci.

Ukrajina dosud žádné tanky západní konstrukce nedostala, ačkoli o ně má zájem. Podle Gustava Gressela z Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) jsou právě německé Leopardy 2 vhodnou volbou, neboť tyto tanky používá polská armáda. Ukrajina by tak hned za svými hranicemi měla možnost německé stroje opravovat.

Kreml podle amerického institutu chystá mobilizaci

Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) Kreml - ačkoliv to oficiálně popřel - chystá druhou vlnu mobilizace. 

Analytici upozorňují na známky svědčící o tom, že se Rusko k druhé vlně mobilizace chystá. Ale ani ta, ani všeobecná mobilizace a oficiální vyhlášení války podle analytiků vzhledem k nedostatečné výcvikové kapacitě v krátkodobém horizontu ruské armádě nepomůže vyřešit nedostatek sil pro válčení na Ukrajině.

Polsko lituje, že Berlín nepošle Patrioty Ukrajině, uvedl polský ministr obrany

Polský ministr obrany Mariusz Blazsczak lituje, že Německo nedodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot. Polsko bude nyní jednat s Německem o jejich rozmístění na svém území, uvedl dnes Blaszczak na twitteru. To byl původní plán Berlína.

Německo nabídlo Varšavě systémy Patriot poté, co na východě Polska v listopadu dopadla zbloudilá raketa, kterou zřejmě vypálila ukrajinská protivzdušná obrana. Dva lidé tehdy zemřeli.

Blaszczak nejprve německou nabídku přijal, ale pak prohlásil, že pro Německo by bylo lepší dodávat systémy Patriot Ukrajině, která čelí ruským útokům na svou energetickou infrastrukturu. To však německá strana nechtěla. Berlín uvedl, že tyto systémy jsou nedílnou součástí protivzdušné obrany NATO a mohou být použity pouze na území aliance.

Blasczak dnes po jednání s německým ministerstvem obrany na Twitteru uvedl, že je "zklamán rozhodnutím odmítnout Ukrajině podporu".

"Nasazení Patriotů na západní Ukrajině by zvýšilo bezpečnost Ukrajinců a Poláků," řekl. Dodal, že nyní bude jednat s německou stranou o rozmístění systémů Patriot v Polsku.

Agentura AP poznamenala, že odmítnutí nabídky ze strany Polska po jejím původním přijetí nepřispělo k dobrým sousedským vztahům s Německem.

NYT: Drony, které zasáhly letiště v Rusku, letěly z Ukrajiny, urazily asi 500 km

Drony, které v pondělí zasáhly dvě ruská armádní letiště v Saratovské a Rjazaňské oblasti, letěly z Ukrajiny, sdělil deníkuThe New York Times (NYT) nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel. Ukrajina přešla k útokům na cíle v hloubi Ruska, ve vzdálenosti okolo 500 kilometrů od svého území, a mění tak geografii války, podotkl list. V úterý k tomu pravděpodobně použila upravené drony Tupolev Tu-141 sovětské výroby, uvádí shodně několik médií včetně agentury AFP nebo ruských zdrojů. Tyto bezpilotní letouny jsou schopny urazit vzdálenost až okolo 1000 kilometrů.

V pondělí ruské ministerstvo obrany uvedlo, že dva ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily na letecké základny v Saratovské a Rjazaňské oblasti, přičemž zemřeli tři ruští vojáci a vznikly materiální škody. Podle informací ze sociálních sítí drony poškodily dva bombardéry Tu-95 na základně Engels u Saratova a cisternu a bombardér Tu-22M3 na letišti Ďagilevo u Rjazaně. Kyjev se k útokům oficiálně nepřihlásil, ukrajinští představitelé ale v komentářích naznačovali, že za nimi stojí Ukrajina.

Nejméně jeden z pondělních útoků podle informací NYT koordinovala ukrajinská speciální jednotka poblíž zasaženého cíle. Jak se na ruské území dostala, ale není jasné.

Regionální opoziční politici vyzývají Putina, aby formálně ukončil mobilizaci

Opoziční představitelé pěti ruských regionálních zastupitelstev vyzvali prezidenta Vladimira Putina, aby vydal dekret, jenž formálně ukončí částečnou mobilizaci. Tu šéf Kremlu vyhlásil v září, aby posílil invazní ruská vojska na Ukrajině. Regionální politici tvrdí, že bez příslušného prezidentského výnosu vzniká v zemi právní nejistota, je možné povolávat další Rusy do armády a velitelům to umožňuje odepřít svým podřízeným propuštění ze služby, napsala dnes agentura Reuters.

Podle ní se na Putina obrátili opoziční politici z liberální strany Jabloko z Petrohradu, Moskvy, Pskova, Velikého Novgorodu a Karélie.

Opoziční zastupitelka v karelském zákonodárném sboru Emilija Slabunovová uvedla, že bez příslušného dekretu nemohou ti, které úřady už odvedly, opustit ozbrojené síly. Velitelé je odmítli propustit a odvolání proti tomu u soudu nikam nevedlo, řekla. Soudy se podle ní stavěly na stranu velitelů s odkazem na to, že Putinův zářijový mobilizační dekret stále platí.

Právníci Reuters potvrdili, že se tak stalo nejméně ve dvou případech - v jednom u Moskvy a dalším v Čitě na Sibiři. "Zastupujeme naše voliče a tyto naše výzvy jsou výsledkem četných výzev občanů," uvedla Slabunovová.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle Reuters na otázku, zda Kreml ví o této iniciativě regionálních zastupitelů, uvedl, že na téma mobilizace "už vše vyjasnil" a nemá co nového říci.

Je vzácné a riskantní, aby volení představitelé veřejně napadali Kreml ohledně války na Ukrajině, poznamenal Reuters. V souvislosti s invazí Rusko zavedlo zákony, které stanovují dlouhé tresty vězení za „diskreditaci“ ozbrojených sil nebo šíření „falešných zpráv“ o nich.

Putin po porážkách na bojišti vyhlásil 21. září takzvanou částečnou mobilizaci. Ruské ministerstvo obrany na konci října oznámilo, že po povolání 300.000 rezervistů, mobilizace končí. Stalo se tak po týdnech chaosu, kdy ze země uprchly statisíce Rusů ve snaze vyhnout se povolání do armády a přicházela řada zpráv o povolávání mužů nezpůsobilých služby. Kreml tehdy uvedl, že formální výnos k ukončení mobilizace není nutný, napsal Reuters.

Zelenskyj navštívil frontovou linii v Donbasu na Den ukrajinských ozbrojených sil.

Satelitní snímek poškozeného Tu-95 na letecké základně Engels s velmi vysokým rozlišením

Ukrajina a Rusko si vyměnily po 60 válečných zajatcích

Ukrajina dnes propustila 60 ruských válečných zajatců, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Podle šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Andrije Jermaka pak stejný počet zajatců, mezi kterým jsou také obránci jihoukrajinského přístavu Mariupol z letošního jara, vrátila i Moskva.

"Pokračujeme s návratem obránců Mariupolu, na dnešním seznamu 60 jich bylo 34, včetně 14 z Azovstalu," napsal Jermak s odkazem na ocelárny, které při ruském obsazování města posloužily jako poslední bašta obránců. Jermak na telegramu zveřejnil i fotografii a video ukrajinských vojáků propuštěných ze zajetí.

"Jako výsledek vyjednávání se z území kontrolovaného kyjevským režimem vrátilo 60 ruských vojáků," oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Podobně jako při předchozích výměnách zajatců budou ruští vojáci odvezeni do Moskvy, kde se o ně postarají lékaři a psychologové.

Obě strany si v posledních měsících vyměnily několik stovek zajatců, naposledy minulý týden ve středu. V dosud největší výměně z poloviny října se ze zajetí dostalo zpět do vlasti 218 zajatců. Moskva tehdy propustila výlučně ženy.

Kremelská propaganda varuje Rusy před trestem Západu v případě porážky Ruska

Kremelská propaganda se po řadě neúspěchů na bojišti nebo nepopulární mobilizaci snaží různými prostředky zvýšit ochabující nadšení Rusů pro válku na Ukrajině. Ruští diváci se tak například dozví, že v případě porážky ruské armády Západ potrestá každého Rusa, píše list The Times.

"Za viníky budou považováni všichni bez výjimky, bez ohledu na to, zda se nacházejí na území Ruska, nebo mimo něj," uvedla přední ruská moderátorka Olga Skabejevová. "V sázce je existence naší země i existence všech ruských občanů," varovala hlasatelka kanálu Rossija 1 a dodala, že po porážce Moskvy bude okamžitě zatčen každý jednotlivý Rus žijící v zahraničí, i ti, kteří nemají žádné vazby na Kreml.

Přední ruská propagandistka a šéfredaktorka státní televize RT Margarita Simoňjanová varovala Rusy před "nepředstavitelnými" dopady ukrajinského vítězství. "Pokud bychom nezvládli vyhrát, Haag, ať už skutečný nebo hypotetický, si přijde i pro metaře, který zametá dlažební kostky za Kremlem," uvedla Simoňjanová s odkazem na Mezinárodní trestní soud (ICC) v nizozemském Haagu.

Jedinou možností je nyní pro Moskvu pokračovat v ostřelování ukrajinské energetické infrastruktury, uvedla Simoňjanová, podle které Západ hodlá Rusko stíhat tak jako tak. "No a co, že bude další kyjevská čtvrť bez elektřiny?" uvedla šéfredaktorka RT.

Ukrajinské ambasády v Rumunsku a Dánsku dostaly nebezpečné balíky, řekl ministr

Další ukrajinská velvyslanectví obdržela "nebezpečné balíčky", oznámil podle serveru Jevropejska pravda ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Dnes podle něj takové zásilky dostaly ukrajinské diplomatické mise v Rumunsku a Dánsku. Ukrajinské zastupitelské úřady v několika evropských zemích včetně Česka obdržely v uplynulém týdnu balíčky obsahující zvířecí oči. K zodpovědnosti se dosud nikdo nepřihlásil. Z Kyjeva už dříve zaznělo, že Ukrajina se nenechá zastrašit.

"Máme nové případy nebezpečných zásilek zasílaných na naše velvyslanectví. Dnes přibyla velvyslanectví v Rumunsku a Dánsku," řekl Kuleba na tiskové konferenci. "Všichni, kdo nadále posílají tyto balíčky a terorizují naše velvyslanectví, uklidněte se prosím, a neplýtvejte svým časem a penězi na poštovní známky. Ničeho tím nedosáhnete. Pro všechny nepřátele ukrajinské diplomacie mohu zopakovat - nebudete schopni nás zastrašit ani zastavit," dodal ministr.

Ukrajinská média už dříve během dneška informovala o tom, že ukrajinské velvyslanectví v Bukurešti dostalo dopoledne dvě podezřelé obálky. Na místě podle agentury Ukrinform zasahovala rumunská policie, tajná služba a zřejmě také pyrotechnici.

Podobné zásilky dostaly v posledních dnech ukrajinská velvyslanectví a konzuláty v řadě evropských zemích včetně zastupitelských úřadů v Česku, Polsku, Maďarsku, Nizozemsku, Chorvatsku nebo Itálii. V pondělí ukrajinská diplomacie evidovala 21 případů výhrůžek ambasádám a konzulátům ve 12 zemích.

V pondělí španělská pošta zachytila tři další podezřelé obálky adresované ukrajinské ambasádě v Madridu a konzulátům této země v Barceloně a Málaze. Byly v nich zvířecí oči, uvedla agentura Reuters. Minulý týden španělské úřady odhalily několik dopisových bomb, které podle všeho souvisejí s Ruskou válkou na Ukrajině.