Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusko podle ukrajinské armády rozmístilo 24 řízených střel Kalibr do Černého moře. Rakety jsou připraveny k použití k dalšímu rozsáhlému útoku na Ukrajinu. Dnes to uvedla mluvčí ukrajinského jižního vojenského velení Natalia Humeniuk.

Ukrajinská armáda za poslední den odrazila útoky u šesti měst a vesnic v Doněcké a Luhanské oblasti

Výhrůžky dostali v posledních dnech ukrajinští diplomaté ve 12 zemích včetně Česka, uvedl ministr zahraničí Kuleba. Podle něj se Ukrajinci nezaleknou.

Skupina G7 se připojila k EU v zastropování ruské ropy na 60 dolarech za barel

Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a Austrálie se dohodly na zavedení maximální ceny za ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel, tedy na úrovni, na které se shodla také Evropská unie. Vyplývá to ze společného prohlášení G7 a Austrálie. Západní země se dlouhodobě snaží omezit příjmy ruského režimu a připravit jej o zdroje k financování války na Ukrajině. Rusko uvedlo, že cenový strop je nebezpečný a neomezí poptávku po ruské ropě.

Ruská armáda na východě Ukrajiny soustřeďuje své síly na úsek fronty u města Bachmut. Jeho dobytí by však bylo spíš symbolické, míní britská rozvědka.

Rusko k dnešnímu dnu ztratilo přes devadesát tisíc vojáků. Vyplývá to z orientačních odhadů Ozbrojených sil Ukrajiny.

Spojené státy poslaly Ukrajině třetinu svých zásob protiletadlových střel Stinger.

Bulharské ministerstvo obrany dokončilo seznam zbraní a střeliva, které plánuje darovat Ukrajině. Jeho podobu musí ještě schválit parlament.

Vývoz obilí z Ukrajiny v letošní pěstitelské sezoně dosud klesl o 29,6 procenta na 18,1 milionu tun. Uvedlo to ukrajinské ministerstvo zemědělství. Na vývoz zemědělských plodin, mělo dopad několik událostí. Jednou z posledních bylo přerušení takzvané černomořské dohody o vývozu obilí, o kterém Rusko rozhodlo po útoku na jednu z jeho flotil poblíž Sevastopolu. Dohoda byla po čtyřech dnech obnovena.

Vandalové vyřízli z fasády domu jedno z Banksyho děl na Ukrajině

Vandalové vyřízli z fasády domu v Hostomelu u Kyjeva graffiti, které zde namaloval světově proslulý britský umělec Banksy. Pachatele již zadržela policie, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda. Dílo zobrazovalo ženu v županu a plynové masce s natáčkami a hasicím přístrojem v ruce. O letiště v Hostomelu se v úvodu války, kdy se Rusové snažili zmocnit Kyjeva, tvrdě bojovalo.

O případu vandalství nejprve informoval na sociálních sítích očitý svědek Serhij Žuk, podle kterého pachatelé Banksyho dílo vyřízli z fasády za bílého dne. Policie vandalský čin podle deníku Ukrajinska pravda potvrdila a oznámila, že zadržela skupinu lidí, kteří jej mají na svědomí. Obvinila je z úmyslného zničení či poškození uměleckého díla. Zadržení na svou obhajobu uvedli, že Banksyho dílo chtěli prodat, aby utržené peníze mohli poslat na potřeby ukrajinských ozbrojených sil.

Banksy minulý měsíc potvrdil serveru The Art Newspaper, že na Ukrajině vytvořil sedm graffiti, včetně obrázku ženy v Hostomelu.

Banksy je jedním z nejslavnějších světových umělců, zároveň zůstává v anonymitě. Proslavil se na začátku 90. let pouličními graffiti v Bristolu. Během dalších let se jeho práce objevily v Paříži, New Yorku a Park City v Utahu. Média jej často popisují jako "nepolapitelného" a "tajemného" či "guerillového" pouličního umělce. Mezi jeho fanoušky patří i největší světové celebrity.

Města a vesnice v Kyjevské oblasti byly mezi prvními na Ukrajině, které letos v únoru pocítily ruskou vojenskou agresi. Část regionu obsadila hned v prvních dnech invaze ruská okupační vojska, stáhla se odsud zhruba na začátku dubna. Po osvobození obcí svět šokovaly informace o masakrech civilistů ruskými vojáky a o masových hrobech. Moskva zodpovědnost popřela.

Bulharsko v rámci ohlášené vojenské pomoci dodá Ukrajině lehkou výzbroj a munici

Bulharsko v rámci dříve ohlášené vojenské pomoci poskytne Ruskem napadené Ukrajině lehké palné zbraně a munici, nikoliv však tanky. Podle agentury BGNES to dnes uvedl bulharský ministr průmyslu Nikola Stojanov.

Bulharsko bylo spolu s Maďarskem a Rakouskem poslední zemí v Evropské unie, která Ukrajině oficiálně nedodávala zbraně. Vojenskou pomoc nakonec začátkem listopadu po vleklých politických diskusích odsouhlasil bulharský parlament. Poslanci tehdy nařídili vládě, aby do čtyř týdnů přišla s návrhem, jaké zbraně může Bulharsko Kyjevu dodat.

"Na základě přijatého rozhodnutí parlamentu poskytneme Ukrajině pomoc. Nikoliv tanky..., jde o lehké střelné zbraně a nějakou munici," uvedl Stojanov. "Pomáháme přesně tím, čím si v současné době můžeme dovolit pomoci, aby se bulharští občané nemuseli obávat," dodal.

Plný seznam zbraní oficiálně určených pro Ukrajinu podle deníku Dnevnik podléhá utajení.

Bulharsko je zemí se silným vojenským průmyslem. Až dosud Kyjevu oficiálně žádnou výzbroj neposkytovalo, podle médií přesto patří k největším dodavatelům zbraní na Ukrajinu. Děje se tak údajně přes prostředníky a s tichým svolením bulharských úřadů.

Země EU našly shodu na nejvyšší ceně 60 dolarů za barel ruské ropy

Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes shodli na parametrech cenového stropu na ruskou ropu převáženou tankery. Oznámilo to české předsednictví EU. V rámci dohody skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 se klíčová ruská exportní surovina nebude moci prodávat za více než 60 dolarů (1390 Kč) za barel. Evropský blok by měl dohodu, kterou dosud blokovalo Polsko požadující nižší maximální cenu, formálně potvrdit během víkendu.

V pondělí vstupuje v platnost zákaz dovážet po moři ruskou ropu do EU, strop se tak bude týkat dodávek mířících do jiných zemí. Podrobnosti čtěte tady.

Kyjev: Jachta oligarchy zabavená v Chorvatsku se vydraží ve prospěch Ukrajiny

Luxusní jachta ukrajinského oligarchy s vazbami na Kreml Viktora Medvedčuka, kterou začátkem tohoto roku zabavilo Chorvatsko, bude vydražena ve prospěch Ukrajiny, uvedla vláda v Kyjevě s odvoláním na údajné rozhodnutí chorvatského soudu. Odhadovaná cena plavidla je 200 milionů dolarů (4,65 miliardy dolarů). Podle deníku The Guardian by se jednalo o první takovou transakci od chvíle, kdy západní vlády v reakci na invazi Ruska na Ukrajinu uvalily sankce na stovky oligarchů. Chorvatské úřady se k záležitosti zatím nevyjádřily.

Soud v chorvatském Splitu podle ukrajinské vlády rozhodl, že Medvedčukova 92metrová jachta Royal Romance by měla být převedena do vlastnictví ukrajinské agentury pro vymáhání a správu majetku (ARMA). Ta následně "zachová její ekonomickou hodnotu prodejem v dražbě".

Osmašedesátiletý oligarcha a prokremelský politik Medvedčuk byl v dubnu zatčen na Ukrajině a posléze vydán do Ruska v rámci rozsáhlé výměny zajatců. Ruský prezident Vladimir Putin je kmotrem jeho dcery Darji. Medvedčukova proruská strana Opoziční platforma - Za život byla po zahájení ruské invaze úředně zakázána.

Ukrajinská vládní agentura ARMA, která má za úkol "vyhledávat, sledovat a spravovat majetek pocházející z korupce", uvedla, že její agenti v listopadu přijeli do Chorvatska a "zkontrolovali zadrženou jachtu patřící rodinným příslušníkům poslance a jednoho z vůdců zakázané politické síly na Ukrajině".

"Je třeba zdůraznit, že nakládání se zabaveným majetkem, který se nachází v hranicích cizí jurisdikce, je unikátní situací a nemá obdoby nejen na Ukrajině, ale ani v mezinárodní praxi," uvedla ARMA.

Na žádost amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) prohledala v polovině listopadu jachtu kotvící v Trogiru nedaleko Splitu chorvatská policie, uvedl začátkem týdne deník Jutarnji list. Soudce Dinko Mešin podle něj řekl, že v příkazu k prohlídce Medvedčuk a jeho manželka Oksana Marčenková figurují v souvislosti s podezřením na praní špinavých peněz.

Loď Royal Romance postavila v roce 2005 nizozemská loďařská společnost Feadship. Má kajuty pro 14 hostů, místo pro 21 členů posádky a také čtyři metry široký bazén s "vodopádem na zádi".

V září byla v Gibraltaru za 37,5 milionu dolarů (872 milionů korun) vydražena superjachta zabavená ruskému oligarchovi Dmitriji Pumpjanskému, na kterého se rovněž vztahují západní sankce. Šlo o první prodej tohoto typu od invaze Ruska na Ukrajinu. Výtěžek nicméně nešel napadené Ukrajině, ale americké bance, které ruský podnikatel dlužil.

Ukrajinská tajná služba informovala o dalších prohlídkách klášterů

Ukrajinská tajná služba SBU dnes informovalao dalších prohlídkách klášterů a chrámů ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu ve třech oblastech země - Žytomyrské, Rivnenské a Zakarpatské. Ukrajinská bezpečnostní rada mezitím pověřila vládu, aby vypracovala návrhy zákonů, které zakážou církvím napojeným na Rusko působení na území Ukrajiny. Učinila tak po sérii policejních razií v náboženských objektech, které by podle Kyjeva mohly přijímat instrukce z Moskvy, napsala dnes agentura Reuters.

Bezpečnostní rada rovněž nařídila vyšetřování kvůli podezření z "podvratné činnosti ruských zvláštních služeb v náboženském prostředí Ukrajiny" a vyzvala k uvalení sankcí na blíže neupřesněné osoby. SBU nyní také informovala, že jednoho z bývalých představených církve podezírá ze spolupráce s hlavou ruské pravoslavné církve na "promoskevské informační kampani".

Po ruské invazi na Ukrajinu ukrajinská pravoslavná církev moskevského patriarchátu vyhlásila na ruské pravoslavné církvi nezávislost. Nesouhlasila s počínáním moskevského patriarchy Kirilla, který aktivně podporuje prezidenta Vladimira Putina a jeho válku proti Ukrajině. Mnoho Ukrajinců se však obává, že by církev mohla být zdrojem ruského vlivu v zemi, píše Reuters.

"Musíme vytvořit takové podmínky, aby žádní aktéři závislí na agresorském státu neměli možnost manipulovat s Ukrajinci a oslabovat Ukrajinu zevnitř," řekl k situaci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtečním nočním videoposelství.

Zároveň podle Reuters sdělil, že úřady prověří, zda tato církev měla právo působit v jednom z nejposvátnějších míst Ukrajiny - v komplexu Kyjevskopečerské lávry, který SBU prohledala už 22. listopadu. Tajná služba poté sdělila, že při prohlídce slavného kláštera narazila na podezřelé občany Ruska, ruskou propagandistickou literaturu a obnosy peněz v různých měnách.

Mluvčí církve metropolita Kliment dnes Reuters řekl, že činnost náboženského uskupení byla vždy v souladu s ukrajinskými zákony. "Ukrajinský stát proto nemá žádný právní důvod, aby vyvíjel nátlak na naše věřící nebo je potlačoval," dodal.

Pravoslavní křesťané tvoří většinu ze 43 milionů obyvatel Ukrajiny. Mezi ukrajinskou pravoslavnou církví moskevského patriarchátu a nezávislou ukrajinskou pravoslavnou církví panuje tvrdá konkurence, upozornil Reuters. Podle červencového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu se k církvi dříve napojené na Moskvu nyní hlásí pouze čtyři procenta Ukrajinců.

V zásilce, které obdrželo ukrajinské velvyslanectví v Praze, byla jako na konzulátu v Brně živočišná tkáň, uvedla policie. Opatření na místě skončila.